Sebepoškozování u dětí a dospívajících je jedním z projevů agrese. Řezání žiletkami a jiné formy sebepoškozování nejčastěji znamenají, že má člověk problém, se kterým si neví rady. Způsobování bolesti je pro ni jediným způsobem, jak to vyřešit. Zjistěte, jaké jsou příčiny a typy sebepoškozování a jak se v takových případech léčí.
Sebepoškozování,což je nejčastějšíu dětíadospívajících(tři krát častější u dívek než u chlapců) je úmyslné a sebevražedné způsobování zranění na těle.
Nejběžnější formou sebepoškozování jepořezání se žiletkami , hlavně do předloktí a nadloktí, méně často do nohou. Další ostré nástroje, které slouží tkzv řez, je tam sklo a nůž. Mezi další způsoby, jak si způsobit zranění, patří:
- škrábání (např. vložkou, špendlíkem);
- kousání;
- intenzivní tření kůže vedoucí k trhání kůže;
- škubání vlasů a řas;
- požití ostrých předmětů;
- opaření vodou;
- pálení zapalovačem;
- rozdává rány;
- udeřit hlavou o zeď nebo se udeřit do hlavy tvrdými předměty;
- narážení do zdí.
Sebepoškozování: příčiny
Sebepoškozování může být způsobeno traumatickým zážitkem – sexuálním, fyzickým a/nebo psychickým zneužíváním. Oběť násilí pociťuje vztek, sebenenávist, má pocit bezmoci, ale i zranění, strachu, studu a viny zároveň. Často jedinou (podle jejího názoru) metodou, jak se vypořádat s prožitými emocemi, je sebepoškozování. Zeptat se sami sebe na fyzickou bolest je způsob, jak zastavit emocionální bolest, odvést svou pozornost od ní a uvolnit své vnitřní napětí.
Přečtěte si také: Kyberšikana – co to je a jak se projevuje? Jak dítěti pomoci?
Agrese vůči sobě samému může také vyplývat z pocitu odmítnutí ze strany vrstevníků a osamělosti. To je to, co se děje s teenagery, kteří nechtějí nebo nemohou zapadnout do současných trendů, nezvládají tlak okolí, jako je štíhlá postava, módní oblečení atd.
Sebepoškozování je pláčpomoci, vyslechnout nebo pochopit problém. Tímto způsobem chce osoba získat pozornost
Existují i jiné příčiny sebepoškozování. Někteří mají pocit, že jsou vinni a potřebují být nějakým způsobem potrestáni. Pak se zraňují a trestají. Ostatní hledají potěšení v bolesti.
Sebepoškozování může být také pokusem vnutit okolí nějaký druh chování. Pak je způsobování ran určitým druhem citového vydírání (např. dívka mluví s klukem, který se s ní chce rozejít - když mě opustíš, podřežu se). Podle psychologů však takový člověk vědomě nemanipuluje s okolím, ale nedokáže se s problémem vyrovnat jinak.
K sebepoškozování dochází také při poruchách, jako je mentální retardace, autismus, schizofrenie, poruchy chování, deprese atd. Tendence k sebepoškozování může být spojena i s epileptickými záchvaty způsobenými aktivitou ve frontálním a spánkové laloky.
Sebemrzačení přináší okamžitou úlevu, ale neřeší problémy a jen zhoršuje již tak složitou situaci
Tendence ke zraněním jsou také pozorovány v průběhu mnoha genetických poruch, jako je Lesch-Nyhanův syndrom (pacienti si často koušou prsty a okolí), syndrom křehkého X a syndrom Cornelia de Lange (pacienti mají tendenci si kousat prsty). a plácnutí do obličeje).
Přečtěte si také: Bití dětí - následky násilí na nejmladších
Sebepoškozování - léčba
V případě sebepoškozování je nutná pomoc odborníka – nejlépe psychiatra. Vzhledem k tomu, že zraněný má určité obtíže, cílem terapie by mělo být naučit se konstruktivně řešit problémy – komunikovat své potřeby společensky přijatelným způsobem (nikoli sebepoškozováním) a – neméně důležité – bezpečně vyjadřovat negativní emoce. Neschopnost vyrovnat se s vlastními emocemi obvykle postihuje adolescenty, a proto si nejčastěji ubližují.
Je také důležité podporovat příbuzné a jejich plné pochopení problému zraněné osoby.
Léčba drogami by měla být použita pouze tehdy, když se objeví příznaky duševní choroby nebo deprese.
Čtěte také: Agresivní předškolák. Léčba agrese u dětí
DůležitéSebepoškozování se může změnit v závislost
Osoba, která si zraní tělo, se může stát závislým na bolesti, kterou způsobuje. To platí zejména pro lidi, kteří v tom hledají potěšení. Navíc časem člověk musívíce si ubližovat, abys pocítil úlevu, a zranění musí být více.