Autismus raného dětství (Kannerův syndrom) je formou poruchy autistického spektra, která je spojena s nejranějším výskytem různých vývojových abnormalit - její příznaky se mohou objevit již v prvním roce života dítěte. Zkontrolujte příznaky autismu v raném dětství, prohlédněte si možnosti léčby a zjistěte prognózu pacientů s autismem v raném dětství.

Autismus v raném dětství( Kannerův syndrom ) má jednu vlastnost, která jej odlišuje od jiných poruch autistického spektra (například od atypického autismu) . Hovoříme o okamžiku, kdy se objeví první poruchy - raný dětský autismus vede k objevení se různých abnormalit ještě před dosažením 3 let věku dítěte.

Autismus v raném dětství se vyskytuje u dětí obou pohlaví, ale mnohem častěji - dokonce čtyřikrát - se vyskytuje u chlapců. Údaje o prevalenci tohoto problému se liší, ale obecně podle statistik trpí Kannerovým syndromem 5 až 10 lidí z 10 000.

Termín autismus je odvozen z řeckého slova autos, v překladu „sám“. V současné době je spojován především s problémem zájmu dětské psychiatrie, původně tomu tak ale nebylo. No, termín autismus poprvé použil E. Bleuler – použil ho jako název jednoho z příznaků schizofrenie.

  • Autismus (porucha autistického spektra)

Autismus jako dětské onemocnění začal v roce 1943, kdy Leo Kanner popsal skupinu dětí se specifickými vývojovými poruchami. Nakonec se o nich hovořilo jako o raném dětském autismu. Podle jména autora jejich prvního popisu se jim také říká Kannerův syndrom

Autismus v raném dětství: příčiny

Vzhledem k tomu, jaké problémy ve fungování mohou vést k autismu v raném dětství, jeho patogeneze - stejně jako příčiny dalších poruch autistického spektra - byly již předmětem mnoha různých vědců.

Dosud nebyly učiněny žádné jasné závěry. V současnosti se předpokládá, že raný dětský autismus je multifaktoriální. Dopad na jehovýskyt může mít mimo jiné:

  • zděděné geny (tento závěr byl učiněn poté, co bylo zjištěno, že pokud má jedno z dvojčat autismus, u druhého může být až 100krát vyšší pravděpodobnost, že se u něj vyvine stejný problém)
  • různé komplikace související s průběhem těhotenství a porodu (s autismem mohou souviset intrauterinní infekce i perinatální hypoxie)
  • různé anomálie týkající se stavby centrálního nervového systému (k takovému závěru došlo mimo jiné na základě pozorování, že děti s autismem mají např. rozšířený komorový systém mozku)

Obecně se má za to, že autismus v raném dětství je způsoben poruchami ve vývoji nervového systému, ke kterým dochází ve velmi raných fázích života. Co je však jejich přímou příčinou, je stále neznámé, a proto týmu Kanner ve světě bohužel nelze zabránit.

Autismus v raném dětství: příznaky

Průběh autismu v raném dětství se velmi liší a mohou se lišit i rozdíly u jednotlivých pacientů.

Někteří specialisté zabývající se touto problematikou upozorňují, že některé příznaky poruch autistického spektra mohou být viditelné již v kojeneckém věku.

To by bylo například neudržování očního kontaktu s matkou nebo neobvyklé reakce na zvuky přicházející k dítěti z okolí (např. úplné ignorování velmi hlasitých zvuků a velký zájem o extrémně tiché zvuky při ve stejnou dobu).

Jemné příznaky autismu lze snadno přehlédnout, ale jak život dítěte postupuje, různé poruchy jsou stále viditelnější. Příznaky autismu v raném dětství se týkají tří oblastí: řeči, sociálního fungování a chování dítěte.

Autismus raného dětství: poruchy řeči a komunikace

Velká část lidí s autismem v raném dětství nemluví vůbec. V jiných může být řeč poněkud rozvinutá, i když nemusí být použita pro komunikaci s ostatními.

Pro pacienta může být obtížné porozumět výpovědím dalších prvků - vč. tím, že řeči rozumí velmi doslova. Když například uslyší, že někdo „sedí na počítači“ (výraz, který je zásadně nesprávný, i když často používaný mnoha lidmi), může být člověk s autismem velmi překvapen – vždyť u počítače nesedíte .

Poruchy komunikace v průběhu problému se netýkají pouze řeči. Člověk s Kannerovým syndromem – i když vůbec nemluví – nesmí používat (napřkompenzace vašich poruch) neverbální komunikace (tj. řeč těla).

Problémy se sociálním fungováním v průběhu Kannerova týmu

Dalším důležitým příznakem autismu v raném dětství jsou poruchy sociálního fungování. Pro pacienta je obtížné navazovat vztahy s jinými lidmi – se svými vrstevníky a někdy dokonce i se členy vlastní rodiny.

Je to dáno tím, že nerozumí emocím ostatních lidí, ba co víc – může na pocity druhých reagovat zcela nepředvídatelným způsobem. Je také charakteristické, že děti s autismem vůbec nepoužívají oční kontakt při jednání s jinými lidmi.

Dalším problémem v této oblasti je nedostatek potřeby zapojit další lidi do společné hry nebo sdílení vaší radosti – to zahrnuje z tohoto důvodu se říká, že autistické děti jsou uzavřeny ve svém vlastním světě.

Vysoce funkční autismus: příčiny, příznaky, terapie

Autismus raného dětství: specifické, neobvyklé chování dětí

Pacient s autismem v raném dětství obvykle dodržuje rutinu. Jakékoli odchylky od něj v něm mohou způsobit dokonce extrémní strach.

Pokud dítě začíná den jídlem, pak se podívá na pohádku a pak se vydá na procházku, jakákoli změna tohoto rytmu dne může vést k pláči, výbuchům vzteku nebo dokonce agresivnímu chování.

V případě Kannerova týmu můžete narazit i na to, že dítě bude zajímat jedno, extrémně úzké pole (např. dinosauři - všude to budou vypadat, sbírat jejich figurky nebo s nimi sledovat filmy , a všechny ostatní hračky v něm nemusí vzbudit vůbec žádný zájem).

Stává se také, že dítě s autismem v raném dětství vykazuje stereotypní pohyby, např. neustálé klepání prsty nebo se bezcílně točí kolem vlastní osy.

Autismus raného dětství: rozpoznání a diferenciace

Při stanovení diagnózy autismu v raném dětství je důležité zjistit aktuální odchylky u dítěte, ale také to, jak celý jeho vývoj pokročil předtím - proto jsou rodičům kladeny tolik různých otázek.

Obvykle jsou první kroky v případě podezření na poruchy autistického spektra směrovány k dětskému psychiatrovi, v praxi však konečnou diagnózu stanoví celý tým, který zahrnuje nejen lékaře, ale i psychologa , pedagog nebo logoped Někdy dítě s podezřením na autismus podstoupí různé testy, vč. zobrazovací testy nebo genetické testy. Jejich účelemjejím provedením je vyloučení dalších potenciálních příčin stávajících poruch - diferenciální diagnostika poruch autistického spektra zahrnuje mj. Rettův syndrom, psychotické poruchy s velmi časným nástupem a Downův syndrom

Terapie autismu raného dětství: co to je?

Nalezení raného dětského autismu co nejdříve je velmi důležité, protože to jednoduše umožňuje dítěti rychleji zavést potřebnou terapii.

Terapeutické interakce aplikované na děti s Kannerovým syndromem jsou vícesměrné. Používají se metody ke zlepšení komunikace (včetně práce s logopedem), ale také behaviorální terapie a nácvik sociálních dovedností. Stav dítěte mohou pozitivně ovlivnit i další vlivy, např. Terapie psem nebo různé umělecké aktivity
I když neexistuje absolutně žádný lék na autismus, někdy je u dětí, které s tímto problémem bojují, zavedena farmakologická léčba.

Jeho cílem je snížit různé psychopatologické symptomy, vč. výkyvy nálad, agresivní chování nebo neurotické poruchy.

V prvním případě mohou být pacientům předepsány stabilizátory nálady (např. kyselina valproová), s vysokým sklonem k agresi mohou být použita různá neuroleptika a v případě např. obsesí a kompulzí může pacient být předepsány léky ze skupiny inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu (SSRI).

Autismus raného dětství: na čem závisí prognóza?

Je těžké jednoznačně odhadnout prognózu dětí s raným dětským autismem - jde o výjimečně individuální záležitost. Bylo však zaznamenáno mj. skutečnost, že čím později se objeví první příznaky poruch autistického spektra (tedy čím déle se dítě vyvíjí bez odchylek), tím lepší je jeho prognóza.
Někteří lidé si myslí, že autismus eliminuje schopnost osoby, která jím trpí, fungovat samostatně. Tato víra je přímo nepravdivá.

Pacient s diagnostikovaným autismem v raném dětství může nakonec dokončit své vzdělání, získat práci nebo dokonce založit rodinu.

Hodně záleží na terapii a jejích účincích – proto je tak zdůrazňována důležitost včasné diagnostiky autismu a rychlého zahájení terapeutických intervencí u postižené osoby
Zdroje:
1. Psychiatrie, díl 2, Klinická psychiatrie, vyd. S. Pużyński, J. Rybakowski, J. Wciórka, vyd. II, hospoda. Elsevier Urban & Partner, Wrocław 2011
2. Psychiatrie dětí a dorostu, vyd. I. Namysłowska, nakl. PZWL, Varšava2012
3. Brasic, J. R., Autismus, duben 2022, Medscape; on-line přístup: https://emedicine.medscape.com/article/912781-overview

Kategorie:

Psychiatrie