Podle studie zveřejněné v Archives of Disease in Childhood se kojené děti v pozdějším životě vyrovnávají se stresem lépe než jejich vrstevníci z „láhve“. Tato práce byla založena na studii téměř 9 000 lidí děti. Aby vědci vytvořili souvislost mezi výživou kojenců a odolností vůči stresu, shromáždili informace o novorozencích a znovu je prozkoumali po 5 a 10 letech.
Vědci shromáždili informace o novorozencích a po 5 a 10 letech je znovu zkoumali. Bylo vyšetřeno téměř 9 000. děti. Dotčené informace mj. zda bylo dítě kojeno, a úroveň vzdělání rodičů a sociální postavení. Tyto faktory mohou ovlivnitreakce dítětenastresa mechanismy zvládání.
Kojení určuje kvalitu vazby mezi dítětem a matkou
Když bylo dětem 10 let, byli jejich učitelé požádáni, aby ohodnotili, jak úzkostný nebo úzkostný je žák (na stupnici od 0 do 50). Na druhou stranu byli rodiče dotazováni na rodinné problémy, rozvody či rozchody, ke kterým došlo ve věku 5 až 10 let dítěte. Jak se dalo očekávat, děti rozvedených nebo odloučených párů se ukázaly být úzkostnější než jejich vrstevníci, kteří takovým zkušenostem vystaveni nebyli. Ještě důležitější je, že se ukázalo, že kojené děti dosáhly asi dvakrát a děti krmené z láhve měly více než devětkrát horší výsledky zátěžových testů než děti bez těžkých rodinných zkušeností. Není to tak, žekojenívám samo o sobě pomáhá lépe se vyrovnat s obtížnými životními situacemi, tvrdí vědci. Podle jejich názoru však způsob výživy dítěte může signalizovat určité chování rodičů.
Vědci citovali například studie na zvířatech, které naznačují, že kvalita fyzického kontaktu mezi matkou a dítětem v prvních dnech života může ovlivnit vývoj nervových a hormonálních drah zapojených do stresové reakce potomků. Kojení může také určit kvalitu vazby mezi dítětem a matkou. To zase může trvale ovlivnit úroveň úzkosti dítěte při tréninku, životních situacích, navrhují výzkumníci.