Reaktivní artritida (dříve Reiterův syndrom) je revmatické onemocnění, které způsobuje mnoho příznaků. V důsledku toho je obtížné diagnostikovat, ale ještě těžší najít její příčiny. Bylo však zjištěno, že reaktivní artritida se nejčastěji rozvíjí po infekcích, včetně genitourinární systém (například chlamydióza). Jaké jsou příčiny a příznaky reaktivní artritidy? Jak léčba probíhá?

Reaktivní artritida(reaktivní artritida - ReA), známá také jako Reiterův syndrom, Fiessinger-Leroyův syndrom nebo postinfekční artritida, je onemocnění, které je systémové i séronegativní spondyloartropatie - skupina revmatických onemocnění, v jejichž průběhu dochází k artritidě s doprovodnou spondylitidou, tedy stejná skupina onemocnění, kam patří mj. ankylozující spondylitida, psoriatická artritida a Whippleova choroba. Podstatou reaktivní artritidy je nehnisavý zánět kloubů, který je spojen s prodělanou infekcí trávicího, urogenitálního nebo méně často dýchacího systému. Kromě toho existují příznaky z jiných systémů a orgánů.

Globální prevalence reaktivní artritidy se odhaduje na 30-200 / 100 000.

Reaktivní artritida – příčiny a rizikové faktory

Přesné příčiny reaktivní artritidy nejsou známy, ale v jejím vzniku hrají důležitou roli dva faktory - infekční (bakterie) a genetický (gen HLA B27).

Podle pozorování lékařů je onemocnění nejčastěji komplikací po bakteriální infekci trávicího, urogenitálního nebo méně často dýchacího systému, která je nejčastěji způsobena bakteriemi jako: Chlamydia trachomatis ipneumoniae ,Ureaplasma urealyticum, Salmonella ,Shigella nebo Campylobacter.

Významnou roli hraje i přítomnost antigenu HLA B27 (vyskytuje se u 65-80 % pacientů). Je to protein, který pomáhá imunitnímu systému rozpoznat vlastní buňky a rozlišit mezi vlastními a cizími antigeny. Jeho přítomnost je spojena s rizikem rozvoje několika autoimunitních onemocnění (těch, při kterých tělo napadá samo sebe). Předpokládá se, že riziko reaktivního vývojeartritida je 50krát větší u lidí s antigenem HLA B27 než u lidí, kteří ho nemají. Jeho role ve vývoji onemocnění však není zcela pochopena.

Rizikovými faktory jsou zase pohlaví (symptomy reaktivní artritidy se vyskytují 15krát častěji u mužů než u žen) a věk (nejčastěji se onemocnění vyskytuje u lidí ve věku 20-40 let).

Reaktivní artritida - příznaky

  • artritida - jednokloubní nebo asymetrický vícekloubový zánět (obvykle kolenní a hlezenní klouby nebo zápěstí a interfalangeální klouby rukou) - zvyšující se bolest v koleni, kotníku nebo chodidle nebo bolest a otok prstů (tzv. -zvané klobásové prsty) je charakteristický;
  • entezitida - příznaky zahrnují bolest paty, příznaky entezitidy Achillovy šlachy, příznaky tzv. tenisový loket nebo golfový loket;
  • zánět páteře - bolest dolní části zad (bolest v kříži), ztuhlost páteře, bolest hýždí;

U asi 15-30 procent u pacientů se rozvine chronická artritida nebo rekurentní sakroiliitida a/nebo artritida páteře.

  • zánětlivé změny v orgánu zraku, nejčastěji konjunktivitida (méně často ulcerace rohovky, iritida nebo uveitida) - objevují se červené oči, otoky spojivek a slzení;

Antigen HLA B27 je zodpovědný za závažnější průběh a častější výskyt symptomů souvisejících s páteří a očima.

  • uretritida a/nebo cystitida - projevuje se bolestí a pálením při močení, močení se zakaleným bílo-žlutým výtokem;

U žen se může vyvinout vaginitida nebo cervicitida au mužů se může zanítit varlata, nadvarlata, semenné váčky nebo prostata (obvykle po anamnéze chlamydiózy).

  • zánět střeva, který se projevuje mimo jiné v průjem a bolesti břicha;
  • změny v kardiovaskulárním systému - mohou se objevit ve formě myokarditidy s poruchou atrioventrikulárního vedení;
  • změny na sliznicích a na kůži - makulo-šupinaté erupce s hyperkeratózou (zejména na plantární ploše nohou), akné. Trofické změny na nehtech. Eroze v dutině ústní, lokalizované na tvrdém patře, měkkém patře, dásních, jazyku a tvářích;

Kromě toho se mohou objevit systémová onemocnění, jako je horečka, slabost, zimnice atd.

Reaktivní artritida - diagnóza

Provádějí se krevní testy,vyšetření moči, stolice, synoviální tekutiny a synovie, rentgenové zobrazení kloubů a stanovení antigenu HLA-B27

Léčba reaktivní artritidy

Pacienti by měli omezit svou fyzickou aktivitu (zejména postižené klouby). Doporučuje se rehabilitace. Fyzikální terapie a kinezioterapie jsou také užitečné.

Pacientovi jsou podávána nesteroidní protizánětlivá léčiva (k minimalizaci bolesti). V závažnějších případech Vám může lékař nařídit podávání glukokortikosteroidů (ale pouze krátkodobě). Pokud symptomy onemocnění přetrvávají déle než 3 měsíce nebo jsou nesteroidní antirevmatika neúčinná, doporučuje se přidat chorobu modifikující antirevmatika (DMARDs), např. sulfasalazin, metotrexát, azathioprin. Antibiotická terapie je indikována pouze v případě aktivní infekce a postihuje předevšímchlamydie

Kožní léze lze léčit lokálně glukokortikosteroidy a keratolytiky (změkčují ztluštělou stratum corneum). Ústní sliznice se spontánně mění a nevyžaduje léčbu.

V případě zánětlivých změn oka by měl léčbu provést oční lékař