Trombóza mozkových žilních dutin je poměrně vzácná, ale může mít vážné následky, jako je například žilní mozková příhoda. Jaké jsou příčiny trombózy mozkových žilních dutin? Jaké příznaky by to mohly naznačovat? Jaká je léčba?

Trombóza mozkových žilních sinusůmůže vést k cévní mozkové příhodě, protože ačkoli jsou cévní mozkové příhody obvykle způsobeny blokádou průtoku krve v tepnách, onemocnění v této skupině mohou být důsledkem poruchy vaskulární funkce žilní. Žilní dutiny mozku jsou žilní prostory, do kterých je transportována krev z hlubších žil mozku. Krev proudí ze sinusového systému do jugulární žíly a odtud je transportována do srdce. Za normálních podmínek krev volně protéká dutinami. Jedním ze stavů, které mohou narušovat normální transport krve, je sinusová trombóza v mozku. V případě tohoto onemocnění dochází k poruše prokrvení struktur nervového systému, tedy cévní mozkové příhodě - v takové situaci označované jako žilní cévní mozková příhoda. Ze všech cévních mozkových příhod tvoří ty, které jsou způsobeny žilní trombózou, méně než 1 %. Jedinec se může objevit v jakémkoli věku, o něco častější je u žen.

Trombóza mozkových žilních dutin: příčiny

V jakékoli krevní cévě je trombóza spouštěna třemi faktory, které jsou souhrnně známé jako Virchowova triáda. Jsou to:

  • poruchy průtoku krve
  • poškození stěny nádoby
  • zvýšení srážlivosti krve

Trombóza mozkových žilních dutin je nejčastěji způsobena zvýšeným sklonem ke srážení krve. K tomu může dojít z mnoha různých důvodů, včetně:

  • infekce (jak lokální infekce, jako je meningitida, otitida a sinusitida nebo abscesy v oblasti hlavy, ale také systémové infekce: tuberkulóza, HIV, sepse nebo endokarditida)
  • onemocněníhematologické (např. polycytémie, srpkovitá anémie, poruchy počtu krevních destiček - jejich nedostatek i nadbytek),
  • těhotenství a šestinedělí
  • rakovina
  • stavy po chirurgické léčbě (to platí zejména pro výkony hlavy a krku)
  • dehydratace
  • srdeční selhání (zejména v takových stádiích, kdy dochází k výrazné stagnaci krve v orgánech)
  • užívání určitých léků (např. cisplatina, hormonální antikoncepce, heparin nebo glukokortikosteroidy)
  • nefrotický syndrom
  • chronická onemocnění, zejména ta zánětlivé povahy (např. sarkoidóza, systémový lupus erythematodes nebo Crohnova choroba)

Výskyt krevní sraženiny v lumen venózního sinu zhoršuje správný průtok krve - stupeň poruch a související symptomy závisí na konkrétním postiženém venózním sinu a velikosti trombu.

Trombóza mozkových žilních dutin: příznaky

Nejčastějším (vyskytujícím se až u 90 procent pacientů) příznakem trombózy žilních dutin je bolest hlavy. Má různý charakter: u některých pacientů je extrémně intenzivní (což může naznačovat výskyt subarachnoidálního krvácení), u jiných pacientů jsou příznaky zpočátku mírné a jejich intenzita v průběhu času postupně narůstá. Příznaky tohoto stavu, které jsou také poměrně časté u pacientů s trombózou venózních dutin mozku, jsou:

  • zvracení
  • zraková porucha (související s edémem optické ploténky)
  • obrna hlavových nervů

Další příznaky, které se mohou objevit v průběhu trombózy žilních dutin, jsou:

  • epizody záchvatů (obvykle jedna polovina těla, ale zřídka generalizované záchvaty)
  • vypoulené oční bulvy
  • porucha vědomí
  • horečka
  • porucha vědomí

Trombóza mozkových žilních dutin: rozpoznání

Vzhledem k incidenci je podezření na trombózu žilních dutin poměrně vzácné. Příznaky vyskytující se v průběhu onemocnění mohou naznačovat nutnost zobrazovací diagnostiky a právě při těchto vyšetřeních je možné zobrazit trombus v lumen žilních dutin, případně následky jejich přítomnosti (např. do mozkových tkání). Obvykle se provádí za účelem nalezení příčiny symptomů přítomných u pacientaPočítačová tomografie (CT) hlavy nebo magnetická rezonance (MR), obojí se provádí s kontrastem nebo bez kontrastu. V diagnostice trombózy žilního sinu se také používají testy, které umožňují zobrazit krevní cévy, jako je angio-KT nebo angio-MR.

Trombóza mozkových žilních dutin: léčba

Léčba trombózy mozkových žilních dutin je založena na použití antikoagulancií. V počátečním období terapie se používají hepariny: nízkomolekulární (aplikované subkutánně) nebo nefrakcionované (aplikované intravenózně). Po stabilizaci stavu pacienta jsou heparinové přípravky nahrazeny perorálními antikoagulancii (např. warfarin nebo acenokumarol). Léčba perorálními antikoagulancii se doporučuje různě dlouhou dobu – u pacientů s rizikovými faktory přechodné trombózy mohou stačit tři měsíce terapie. Na druhou stranu u pacientů, jejichž rizikové faktory nejsou ovlivnitelné (např. z důvodu přítomnosti chronického zánětlivého onemocnění), může být nutné užívat léky snižující srážlivost krve i po zbytek života.Hlavní je farmakologická terapie léčby trombózy žilních dutin v mozku. U některých pacientů (např. u pacientů s velkou sraženinou) může být užitečná trombolýza (použití látek, které sraženinu rozpouštějí), intrakraniální. K tomuto účelu se používají glukokortikosteroidy, protizánětlivé léky a antiemetika. V situaci výjimečného zesílení nitrolební hypertenze, která je život ohrožující, lze provést kraniektomii (tedy otevření lebky za účelem snížení tlaku v ní).

Trombóza mozkových žilních dutin: prognóza

V průběhu žilního iktu je prognóza pacientů lepší než u arteriálních forem těchto onemocnění. Míra nakonec fatální trombózy mozkových dutin je přibližně 10-15 procent. Trvalé komplikace (ve formě epileptických záchvatů nebo fokálních neurologických deficitů - např. ochrnutí a paréza) u léčených pacientů pozorujeme až u 20 procent z nich tvorba krevních sraženin - nutná profylaktická antikoagulační léčba

Kategorie:

Kardiologie