- Simontova terapie - pro koho a pro co?
- Simontova terapie – co to je?
- Simontova terapie – jak ovlivňuje nemoc?
Simontonova terapie je druh psychoterapie určený lidem trpícím rakovinou a jejich příbuzným. Cílem Simontonovy terapie je zlepšit kvalitu života těchto lidí a pozvednout je ze stavu beznaděje. Terapie pomáhá pacientům s v procesu léčby, což často ovlivňuje jeho účinnost.
Termín „ Simontonova terapie “ pochází ze jména amerického onkologa – Carla Simontona. Byl to on, kdo jako jeden z prvních rozpoznal potenciál psychoterapie v onkologické léčbě a byl jedním z průkopníků psychoonkologie.
Simonton si všiml, že problémem, který často blokuje léčbu rakoviny, je pocit beznaděje u pacientů. Mnoho z jeho pacientů se odmítlo zúčastnit léčby, protože nevěřili v účinnost navrhovaných terapií.
Pacienti předpokládali, že v boji proti rakovině prohrají, a nechtěli zahájit léčbu. Zacházeli s rakovinou jako s rozsudkem smrti a nevěřili, že by jim medicína mohla pomoci vyhrát proti ní.
Emocionální sféra Simontonových pacientů, jejich strach a stres se pro tohoto lékaře staly výzvou. Onkolog se rozhodl zařadit do běžné onkologické léčby psychoterapii. Psychoterapie zaměřená na problémy těch, jejichž duševní stav utrpěl v důsledku vážné nemoci. Po téměř padesáti letech se Simontonova metoda používá v mnoha zemích při standardní léčbě rakoviny.
Simontova terapie - pro koho a pro co?
Simontonova metoda je psychoterapie zaměřená na lidi trpící zhoubnými novotvary a jejich příbuzné, kteří nejsou vždy schopni pacientům pomoci. Nebrání však tomu, aby se takové terapie zúčastnili lidé trpící jinými chronickými nemocemi nebo i zdraví lidé, kteří například pociťují velký strach z rakoviny. Psychoterapie může být vedena individuálně nebo skupinově. Je zde také možnost rodinné terapie
Simontonova terapie byla vyvinuta pro zvýšení fyzického a duševního pohodlí pacienta, a to zejména pro:
- zlepšit duševní stav člověka a tím - kvalitu jeho života,
- zapojit pacienta do procesu léčby a zvýšit jeho víru v efektivitu tohoto procesu, zvýšit důvěru v lékaře,
- usnadnit komunikaci pacienta (jeho příbuzných) s okolím tváří v tvář nemoci,
- odstranit nebo alespoň minimalizovat míru úzkosti a stresu a naučit pacienta užívat si života navzdory nemoci,
- pomáhají vyrovnat se s bolestí a případnými negativními důsledky nemoci a léčby.
Simontova terapie – co to je?
Simontonova metoda je založena na práci na mnoha úrovních současně. Terapie se vztahuje na mnoho oblastí lidského života.
- Sféra chování
Pacient začíná chápat, jak důležitá je v životě relaxace, dobré návyky, rekreace a že součástí nemocného může být i zábava.
- Kognitivní sféra
Pacient se učí zdravému přístupu k životu, stanovování nových cílů a řešení aktuálních problémů
- Duchovní sféra
Člověk objevuje smysl svého života, nachází víru.
- Emocionální sféra
Pacient ze svého života eliminuje negativní emoce (stres, vina, strach, beznaděj) a nahrazuje je pozitivními. Buduje víru v úspěch léčby, vizualizuje se v plném zdraví.
- Sféra komunikace s blízkými
Rodina a příbuzní pacienta se učí, jak jim být oporou a rozumět jim. Nemocný se učí budovat a opravovat vztahy s okolím.
- Fyzická sféra
Pacienti si aktivním trávením času a zdravou stravou zlepšují kvalitu života a pohodu, začínají chápat důležitost rekreace
Účinnost terapie závisí na úspěchu v každé oblasti. Hlavním cílem je změnit způsob, jakým pacienti a jejich rodiny přemýšlejí o samotné rakovině.
Simontonova metoda vyžaduje individuální přístup ke každému pacientovi. Terapie by měla být přizpůsobena nejen jeho fyzickým schopnostem, ale především musí respektovat všechna emocionální omezení.
Každý nemocný potřebuje jiný čas na plnou terapii, aby se začala s nemocí vypořádat a negativní pocity nahradila pozitivními. Úspěchem léčby je schopnost užívat si života navzdory nemoci a víra v uzdravení.
Simontova terapie – jak ovlivňuje nemoc?
Základem Simontonovy terapie je minimalizovat stres a úzkost pacienta, protože bylo mnohokrát prokázáno, že stres je zodpovědný za produkci hormonů, které blokují lidský imunitní systém.
Čím silnější je imunitní systém, tím větší je šance na úspěch léčby u pacienta. Proto je tak důležité eliminovat strach z pacientova života.
Simontovská terapie má také svůj účelzměnit negativní postoj k životu a dát pacientovi pocítit naději. Pesimismus je nepřítel, proti kterému je třeba bojovat.
Nedostatek naděje na uzdravení nebo úspěšnou léčbu zvyšuje riziko selhání. Existují studie (1987, autoři: Kempthorne-Rawson, Persky a Shekelle), které dokazují, že pesimismus a deprese přispívají k vyšší úmrtnosti u pacientů s rakovinou.
Simontonova metoda zlepšuje kvalitu života pacientů a jejich příbuzných a zefektivňuje léčbu.
Terapie zvyšuje zapojení pacientů do léčebného procesu, což oceňují onkologové. Lepší komunikace s pacientem, větší porozumění a sebevědomí je snazší cesta ke zdraví.
Simontonova terapie je první terapií v oblasti psychoonkologie, jejíž účinnost a dopad na životy pacientů prokázaly výzkumy. Ukázalo se, že konvenční léčba kombinovaná s psychoterapií založenou na Simontonově metodě může pacientům prodloužit život až dvakrát a zlepšit kvalitu života.
Psychoterapeuti používající Simontonovu metodu věří, že terapie pomáhá nejen při nemoci, ale i v životě po ní. Poznatky získané nemocným, změna způsobu myšlení a přístupu k životu jsou trvalé a výrazně zlepšují kvalitu života i po uzdravení.