Granulocyty jsou nejpočetnější skupinou bílých krvinek neboli leukocytů, které jsou zodpovědné za imunitu našeho těla. Granulocyty se dělí na neutrofily, bazofily a eozinofily. Základním vyšetřením, ze kterého lze zjistit celkový počet leukocytů, je krevní obraz, podrobnější je pak krevní obraz se stěrem. Jaká je přesně funkce granulocytů a jak dokládají změny v jejich počtu?
Granulocyty- obaneutrofily ,bazofilyaeozinofily - mají podobnou morfologii: vyznačují se mnohodestičkovým buněčným jádrem (počet laloků se zvyšuje s věkem buňky) a granularitou v cytoplazmě, jejich reakce určuje, zda je granulocyt eozinofilní, bazofilní nebo neutrofilní. Zmíněný krevní obraz s nátěrem informuje o počtu jednotlivých skupin granulocytů a stavbě jejich jader, což dokazuje stáří buněk
Neutrofily nebo neutrofily
Mezi granulocyty jsou nejpočetnější skupinou neutrofily (neutrofily), je jich 1 800 až 8 000 v mikrolitru krve a tvoří 60 % až 70 % všech bílých krvinek. V oběhu zůstávají krátkou dobu – asi 6 hodin, poté projdou cévní stěnou (procesem přechodu je diapedéza) a jdou do dalších tkání a orgánů, hlavně do trávicího traktu. Bakteriální infekce organismu stimuluje kostní dřeň a zvyšuje uvolňování neutrofilů, mají schopnost chemotaxe, tj. směřují do míst, kde je nejvyšší koncentrace látek vylučovaných bakteriemi a plazmatickými faktory, jako je komplementový faktor C5a, leukotrieny nebo polypeptidy jiných leukocytů.
Jedním z úkolů neutrofilů v místě infekce je specifický způsob endocytózy - fagocytóza, tedy vstřebávání mikroorganismů, aby to bylo možné, je nutné bakterie nejprve opsonizovat. Jde o připojení imunoglobulinu G a faktorů komplementu k patogenu, díky čemuž jsou navázány na receptory na neutrofilech a následně absorbovány a kombinovány s granulemi obsahujícími látky, které neutralizují mikroorganismy. Dalším úkolem neutrofilů je exocytóza v místě infekce, při tomto procesu se obsah buněčných granulí uvolňuje vně v procesu degranulace, enzymy jako:defensiny, myeloperoxidáza, proteázy, NADPH oxidáza, která produkuje volné kyslíkové radikály, všechny tyto látky pomáhají bojovat s infekcí.
Nárůst počtu neutrofilů v laboratorních testech může mimo jiné naznačovat:
- zánět (např. bakteriální infekce) včetně autoimunitních procesů (např. revmatoidní artritida, dna)
- myeloidní leukémie, když onemocnění postihuje prekurzory granulocytů
Pokles počtu neutrofilů lze pozorovat například v případě:
- aplastická anémie
- akutní leukémie, kdy je nadprodukce jiných krvinek, produkce neutrofilů je snížena
- virové infekce
- chemo- a radioterapie
Diagnózu těchto onemocnění samozřejmě určuje celý klinický obraz a výsledky dalších studií
Eozinofily nebo eozinofily
Eozinofily (eozinofily) tvoří mnohem menší skupinu, jejich počet se pohybuje od 50 do 400 buněk / μl krve, tvoří 2 % až 4 % všech bílých krvinek. Stejně jako neutrofily jsou schopny chemotaxe, diapedézy a exocytózy. Jejich hlavním úkolem je ochrana před parazity, proto se jich největší množství nachází v trávicím traktu, dýchacím ústrojí a močovém ústrojí. Jejich zvýšený počet může být důkazem:
- parazitární infekce
- alergické reakce, včetně léků
- šarlatová horečka
- lymfomy a leukémie
- kožní onemocnění (např. psoriáza)
- chronická zánětlivá onemocnění (např. Churg-Straussova choroba)
Výjimečně bylo pozorováno snížené množství eozinofilie
Bazofily: bazofily
Bazofily (bazofily) - fyziologicky je to pod 300 / μl a tvoří pouze 1 % leukocytů. Pokud jde o jejich funkce, jsou podobné mastocytům, které jsou mimo krevní řečiště. Po stimulaci T lymfocyty bazofily vylučují histamin a heparin, první mediátor je zodpovědný za alergické reakce – okamžité hypersenzitivní reakce, kopřivku nebo anafylaktický šok. Nárůst množství bazofilů pozorujeme mimo jiné při leukémiích.
Změny v počtu jednotlivých skupin granulocytů mohou naznačovat mnoho abnormalit v našem těle, také nebezpečných. Odchylky v krevním nátěru nelze podceňovat a znalost funkcí neutrofilů, bazofilů a eozinofilů výrazně usnadňuje nalezení příčiny nesprávných výsledků.