Ateroskleróza je zákeřná nemoc. Většinou to začíná nevinně: rychleji se unavíme, často nás bolí nohy, máme problémy se soustředěním a zapamatováním. Ale neléčená arterioskleróza může mít za následek srdeční infarkt, mrtvici nebo amputaci nohy. Proto je tak důležité předcházet ateroskleróze a kontrolovat hladinu cholesterolu.

Ateroskleróza (arterioskleróza)začíná u adolescentů. Každý z našich orgánů je protkán sítí krevních cév. Právě jimi se do všech tkání dostává životodárná krev, která nese živiny zajišťující správné fungování celého organismu. Zdravé tepny připomínají hladké ohebné trubice. Stahují se a roztahují, což umožňuje krvi volně proudit. Bohužel s věkem cévy tvrdnou. Tukové částice, bílkoviny a vápenaté soli se hromadí na stěnách vašich tepen. Tento proces začíná ve věku přibližně tuctu let.

Klamný aterosklerotický plak

Částice cholesterolu cirkulují v naší krvi. Je to tuková sloučenina, která připomíná měkký vosk. Játra ho produkují asi 2 gramy denně. Mnohem větší množství do těla dodáváme potravou. Potřebujeme mimo jiné cholesterol pro dobré trávení, pro sekreci hormonů (hlavně pohlaví) a pro tvorbu a vstřebávání vitaminu D.

Pokud je v krvi příliš mnoho cholesterolu (zejména cholesterolu s nízkou hustotou, neboli LDL), hromadí se ve stěnách tepen v podobě tzv. plak, nebo plak. Zužují a zpevňují cévy. Tento proces se nazývá ateroskleróza (arterioskleróza). Zatímco cholesterol se může objevit v jakékoli tepně, nejčastěji se tvoří v koronárním srdci, karotidách, které zásobují mozek krví, a v tepnách, které zásobují krví nohy.

Příznaky aterosklerózy

Zvýšení množství cholesterolu v krvi nebo nesprávný poměr jeho frakcí obvykle dlouhodobě nezpůsobuje žádné rušivé příznaky. Teprve když jsou naše tepny zúžené alespoň na polovinu, všimneme si, že něco není v pořádku: snáze se unavíme, můžeme mít potíže se soustředěním a zapamatováním.

Ve velmi vzácných případech se cholesterol hromadí v kůži a může být viděn jako žluté hrudky, obvykle kolem očních víček, na loktech, pod prsy. Mohou také tvořit uzliny na šlachách zápěstí a Achillově šlaše.

Důležité

Krevní cévy, v závislosti nafunkce mají různé velikosti. Největší, neboli tepny, může mít tloušťku vašeho palce. Ty, které dosáhnou srdce, se nazývají koronární, protože obklopují náš nejdůležitější sval jako věnec. Tepny se rozvětvují na arterioly a ty se mění v kapiláry (také známé jako vlásečnice nebo vlásečnice) - nejtenčí a nejpočetnější z krevních cév. Z kapilár proudí krev do o něco širších cév zvaných žíly. Procházejí do žil, které vedou krev do srdce. Krev ze srdce tedy vytéká tepnami a vrací se žilami. Krevní tlak v žilách je nižší než v tepnách.

Účinky aterosklerózy

Vlivem nahromadění aterosklerotického plátu se cévy zužují a krev se jimi protlačuje stále obtížněji. Srdce, které funguje jako pumpa, to zrychluje a krev proudí rychleji. Díky tomu tolik krve, kolik se spotřebuje do jednotlivých orgánů, ale zároveň je to přílišná námaha pro samotné srdce.

Sval roste, aby se vyrovnal s úkolem a … vyžaduje větší porci okysličené, výživné krve. Mezitím jsou koronární tepny zúžené aterosklerotickým plátem příliš úzké na to, aby přerostlý sval dostal tolik krve, kolik potřebuje. Srdce se stává hypoxickým. To způsobuje bolest na hrudi nazývanou koronární (nazývaná angina pectoris). Časem se taková bolest objevuje i po mírné námaze.

Při pokročilé ateroskleróze mohou depozita cholesterolu zabírat více než polovinu průřezu cévy. Vlivem např. zvýšeného tlaku může vnitřní stěna nádoby prasknout. Krevní destičky, které se při prasknutí rychle slepí k sobě, vytvoří sraženinu, která se může každou chvíli odtrhnout od stěny a proudit s krví např. směrem k srdci (pak dojde k infarktu), mozku (nastane mrtvice), plicím (dochází k embolii) Často je přítomna i těžká ischemie nohou. To může vést k nekróze některých tkání. Poté se vyvinou nehojící se vředy, které mohou v extrémních případech vést až k amputaci nohy.

Ateroskleróza: výzkum

Bohužel neexistuje žádná specializovaná studie, která by umožnila potvrzení aterosklerózy. Když je v tepnách hodně plaku, lze to detekovat ultrazvukem. Na monitoru je vidět rozšíření a ztluštění stěn cév. Užitečné je ultrazvukové vyšetření s dopplerovským nástavcem, díky kterému může lékař posoudit poruchy průtoku krve cévami.

Stav koronárních tepen umožňuje posoudit počítačovou tomografii a koronarografii. Riziko aterosklerózy lze odhadnout i vyšetřením hladiny celkového cholesterolu a jeho frakcíLDL (špatné) a HDL (dobré) a hladiny triglyceridů v krvi.

Léky a léčba aterosklerózy

Lékaři doporučují léky na snížení cholesterolu. Z preparátů novější generace mají k dispozici fibráty, které zvyšují hladinu dobrého cholesterolu (např. lipantyl, lipostat, bezamidin) a statiny (např. vasilip, zocor), které snižují hladinu špatného cholesterolu a triglyceridů a zvyšují tzv. koncentrace dobrého cholesterolu.

Statiny pomáhají zpomalit nebo dokonce utlumit aterosklerotické změny v koronárních tepnách. Někdy však léky nestačí, aby nás zachránily například před infarktem nebo mozkovou mrtvicí. Někdy musí lékaři přijmout radikální opatření:

  • Balónem. Malým řezem (nejčastěji v třísle) se do tepny zavádí katétr. Lékař sleduje jeho pohyby na monitoru. Když se katetr dostane do místa největšího zúžení, speciální balónek zavedený skrz katetr zvětší svůj objem a rozdrtí tak usazeniny cholesterolu. Drobeček se vytáhne katetrem a tepna se rozšíří.
  • Stenty. Aby tepna nepřerostla aterosklerotickým plátem, tzv stent. Jedná se o krátkou trubici z jemné síťoviny. Stenty se často namáčejí do speciálních látek (např. rapamycin), aby se zabránilo usazování plaku na síťce.
  • Podle pruhů. Pokud se nepodaří tepnu otevřít, je někdy nutné provést tzv přemostění. Odebere se kus zdravé žíly, např. z pacientovy nohy, a sešije se jedním koncem nad a druhým pod překážkou (tj. nahromaděním plaku), která blokuje průtok krve. Po bypassu bude krev rychle proudit.
Důležité

Otestujte si svůj cholesterol

Neexistuje jednotný standard pro hladiny cholesterolu společný pro všechny lidi. Jeho koncentrace závisí mimo jiné na na tom, kolik je vám let, zda jste celkově zdraví, zda trpíte například cukrovkou, vysokým krevním tlakem, kouříte cigarety nebo vedete aktivní životní styl. V evropských zemích se předpokládalo, že u dospělého člověka by koncentrace celkového cholesterolu v krvi neměla být vyšší než 200 mg/dl (např. v USA - 220 mg/dl). Pokud je vyšší - měly by být provedeny testy frakce cholesterolu (LDL a HDL) a koncentrace triglyceridů.

  • Celkový cholesterol – normální koncentrace pod 200 mg / dl
  • LDL frakce (špatný cholesterol) - normální koncentrace pod 130 mg / dl
  • frakce HDL (dobrý cholesterol) - normální koncentrace nad 45 mg / dl
  • Triglyceridy - normální koncentrace pod 200 mg / dl
Pokusit se

Autor: Time S.A

Pamatujte, že správně zvolená strava pomůže snížit krevní tlak. Využijte JeszCoLubisz - inovativní dietní systém Průvodce zdravím a užijte si individuálně zvolený plán a neustálou péči dietologa. Pečujte o své zdraví a snižte riziko kardiovaskulárních onemocnění.

Zjistit více

Kategorie:

Kardiologie