Alzheimerova choroba je nejčastější formou demence. Obvykle se vyvíjí velmi záludně – u pacienta se nejprve objeví lehká porucha paměti, která se postupně hromadí. Jaké problémy mohou být příznaky Alzheimerovy choroby a jak ji léčit? Zaškrtněte

Alzheimerova choroba( alzheimer , Alzheimerova choroba, zkráceně AD) patří do skupiny poruch demence (demence). většina případů těchto jedinců - ukazuje se, žemezi pacienty s demencí trpí Alzheimerovou chorobou až 60 až 70 % z nich.

Vztahu mezi pokročilým věkem a poruchou paměti si všimli již starověcí lidé - staří Řekové a Římané spojovali stáří, mimo jiné se ztrátou paměti.

Alzheimerova choroba – jedna z příčin poruch paměti – byla poprvé popsána až v roce 1901. Tehdy psychiatr německého původu Alois Alzheimer léčil 50letého pacienta s příznaky demence a nakonec byl název nemoci odvozen od jeho jména.

Typicky se Alzheimerova choroba rozvine po 65. roce věku , ale může se objevit i dříve – v situaci, kdy se u pacienta do 65 let rozvine Alzheimerova choroba, je nemoc definována do té doby stát se Alzheimerovou chorobou s časným nástupem.

Tímto problémem trpí většina starších lidí, ale také se stává, že Alzheimerova choroba s časným nástupem začíná u člověka ve věku 30 let. Naštěstí tato forma onemocnění představuje pouze asi 5 % všech případů.

Alzheimerova choroba je diagnostikována častěji u ženPodle evropských statistik s touto nemocí bojuje 5 % lidí ve věku 65 a více let. V Polsku podle odhadů počet lidí trpících Alzheimerovou chorobou již přesahuje 300 000.

Příčiny Alzheimerovy choroby

Lékařům se již podařilo zjistit některé věci o příčinách Alzheimerovy choroby, ale jedno lze říci s jistotou: přesná patogeneze tohoto onemocnění dosud není známa.

Obecně jsou geny podezřelé z významného podílu na vzniku onemocnění, v praxi však souvislost genetických mutací se vznikem Alzheimerovy chorobylze jasně identifikovat pouze u 1–5 % všech případů tohoto onemocnění.

Přibližně v 0,1 % případů se Alzheimerova choroba vyskytuje jako autozomálně dominantní onemocnění, které je pak označováno jako familiární Alzheimerova choroba s časným nástupem.

Většina případů této formy Alzheimerovy choroby je způsobena mutacemi v genech presenilin 1 a 2 (geny PS-1 a PS-2) a genu pro amyloidní prekurzorový protein (gen APP).

Naprostá většina, přesahující 90 %, jsou však sporadické případy Alzheimerovy choroby, tedy takové, kde konkrétní genetické mutace nemohou přímo souviset s onemocněním.

V tomto případě se však také má za to, žemůže souviset s nástupem onemocnění geny(nelze však určit, které přesně).

Kromě nich mohou vznik onemocnění ovlivnit i různé faktory prostředí. Celkově však mnohem více než o příčiny Alzheimerovy choroby jde o mechanismus, kterým dochází k patologickým změnám v centrálním nervovém systému

Alzheimerova choroba: patomechanismus

Alzheimer je neurodegenerativní onemocnění – je spojeno s progresivní ztrátou nervových buněk, která je nevratná a je zodpovědná za symptomy Alzheimerovy choroby, které se u pacientů objevují.

Již bylo pozorováno, žev průběhu Alzheimerovy choroby dochází u pacientůke snížení počtu neuronů (zejména struktury limbického systému, temporální a frontální kůra) a ke snížení počtu synaptických spojení mezi jednotlivými nervovými buňkami.

Pro nemoc jsou charakteristické i poruchy cholinergního přenosu - u pacientů se rozvine deficit tohoto neurotransmiteru a ovlivnění jeho hladiny je jednou ze základních terapeutických metod nabízených lidem trpícím Alzheimerovou chorobou

U Alzheimerovy choroby odumírají nervové buňky - problém souvisí s ukládáním patologických látek v nervovém systému

Hovoříme především o proteinu tau (který se hromadí uvnitř nervových buněk) a o depozitech beta-amyloidu (který se naopak ukládá mezi neurony).

Obě tyto látky jsou toxické pro struktury nervového systému a v konečném důsledku vedou jak k dysfunkci neuronů, tak k jejich postupnému odumírání

Rizikové faktory ovlivňující výskyt Alzheimerovy choroby

Lze uvést některé problémy, které v různé míře zvyšují možnost výskytuAlzheimerova choroba. Mezi rizikové faktory tohoto onemocnění patří:

  • věk(čím je pacient starší, tím větší je možnost onemocnět)
  • výskyt Alzheimerovy choroby u rodinných příslušníků pacienta
  • genetická zátěž(nejznámějším genem, který zvyšuje riziko Alzheimerovy choroby, je alela ε4 genu pro apolipoprotein E – mít jednu takovou alelu zvyšuje riziko onemocnění trojnásobně , zatímco pacient má dvě alely ε4, pak se riziko Alzheimerovy choroby zvyšuje až patnáctkrát)
  • poranění hlavy(Alzheimerův syndrom je častější u lidí, kteří během svého života zažili vážná poranění hlavy)
  • určité nemoci(Alzheimer je mimo jiné spojen s cukrovkou, hypertenzí a obezitou)
  • vystavení toxickým látkám(např. pesticidům nebo těžkým kovům)

Příznaky Alzheimerovy choroby – rané, střední a pokročilé stadium

Obvykle existují tři stadia Alzheimerovy choroby:

  • Počáteční stadium Alzheimerovy choroby
  • středně těžké stadium Alzheimerovy choroby
  • pokročilé stadium Alzheimerovy choroby

Počáteční stadium Alzheimerovy choroby

Nástup Alzheimerovy choroby je obvykle obtížné rozpoznat- je to způsobeno tím, že v této fázi se objevují nejméně výrazné poruchy. Mezi nimi dominují problémy s pamětí (především je narušena tzv. čerstvá paměť).

Během tohoto období nemoci může pacient během jednoho rozhovoru položit stejné otázky několikrát. Někdy zapomene, kam odložil nějaké věci (např. klíče nebo brýle), často si nepamatuje, zda vykonával nějakou činnost (např. nemocný může přemýšlet, zda snědl snídani).

První potíže s prostorovou orientací se objevují v počátečních fázích Alzheimerovy choroby(někdy může být pro pacienta obtížnější najít cestu domů).

Poruchy paměti nejsou jediným projevem nemoci – kromě nich se u pacienta začínají objevovat změny chování. Stává se letargickým a často upadá do depresivní nálady. Může být mnohem méně ochotný vykonávat činnosti, které ho dosud bavily, a může také vést k celkovému poklesu jeho činnosti.

Mohou se objevit i první problémy související s řečí - pacientovy výpovědi mohou být stále ochuzenější, mohou mu při hovorech chybět slova

Středně těžké stadium Alzheimerovy choroby

Jak nemoc začíná postupovat, symptomy Alzheimerovy choroby jsou obvykle mnohem intenzivnějšíjasné pro okolí pacienta. Poruchy paměti se zhoršují -pacient může pomalu přestat poznávat své blízké .

Vzniklé poruchy chování jsou však pro pečovatele o pacienta obvykle mnohem obtížnější. Ve srovnání s počáteční fází jsou poruchy chování mnohem výraznější u středně těžké Alzheimerovy choroby.

Pacient má velmi podrážděnou náladu, často se u něj mohou objevit výbuchy agrese (obvykle namířené na své blízké).

Mohou existovat i další problémy, jako je nenasytnost, pokusy žvýkat nepoživatelné předměty nebo sexuální dezinhibice.

Může také dojít ke změně rytmu spánku a bdění (obvykle vede ke značným potížím při péči o milovanou osobu).

Pacient může být nejaktivnější v noci a přes den pouze spí.Ve středně těžkém stadiu onemocnění se u pacientů poměrně často rozvíjejí také psychotické příznaky, jako jsou halucinace a bludy .

Pokročilé stadium Alzheimerovy choroby

V nejpokročilejším stadiu pacient zcela ztrácí schopnost samostatného fungování – vyžaduje neustálou péči svých blízkých.

O problémech s pamětí je v tomto případě těžké hovořit - většinou v této fázi Alzheimerovy choroby pacient v podstatě již není v kontaktu (pokud něco říká, jsou to většinou jednotlivá, spíše nesrozumitelná slova).

Existují i ​​další obtíže, jako jsou poruchy hybnosti (např. zvýšený svalový tonus), inkontinence moči nebo inkontinence stolice.

Alzheimerova choroba nebo zhoršení paměti související s věkem?

Lidé, kteří mají v rodinách starší lidi, často propadají panice, když si všimnou, že někdy na něco zapomněli.

Je naprosto normální, že kognitivní funkce s věkem do určité míry klesají. Pokud člověk občas zapomene, kde nějaký předmět leží nebo si nepamatuje žádné detaily z doby před několika okamžiky, a přitom ho nic jiného netrápí – pravděpodobně nejsou důvody k obavám.

V situaci, kdy dochází k závažnějším epizodám poruch paměti, a co je horší - časem se zhoršují - pak existuje možnost, že potíže pacienta jsou způsobeny poruchami demence a je nanejvýš vhodné konzultovat lékař.

Diagnóza Alzheimerovy choroby

Při podezření na Alzheimerovu chorobu se provádí mnoho různých testů, například:

  • neurologické vyšetření(umožňuje zjistit přítomnost jakýchkoliv odchylek u pacienta, které by mohly naznačovat, co je příčinou jeho demence)
  • screeningové testy pro počáteční diagnózu demence(jako např. test kreslení hodin nebo test MMSE)
  • neuropsychologické testy(lze přesně určit stupeň kognitivních deficitů pacienta)
  • zobrazení hlavy(např. počítačová tomografie nebo magnetická rezonance)

Provedení důkladné diagnózy u pacienta s podezřením na Alzheimerovu chorobu je naprosto klíčové – stejně jako je poměrně snadné diagnostikovat demenci, je mnohem obtížnější určit, jaký typ demence se u pacienta vyskytl.

Alzheimerovu chorobu je ve skutečnosti nutné odlišit od jiných typů demence (např. s frontotemporální demencí nebo demencí s Lewyho tělísky), ale také s příčinami reverzibilní demence, které mohou zahrnovat:

  • deprese
  • nedostatek vitamínu B12
  • anémie
  • hypotyreóza

Zde je zároveň třeba zdůraznit, že určitou diagnózu Alzheimerovy choroby lze stanovit pouze vyšetřením nervové tkáně a zjištěním ložisek charakteristických pro tuto entitu - z tohoto důvodu je konečná diagnóza stanovena pouze po smrti pacienta

léčba Alzheimerovy choroby

V současné době neexistuje žádná kauzální léčba Alzheimerovy choroby – dostupné jsou pouze terapeutické metody, které zpomalují tempo nemoci

Neurologické deficity, které se u pacienta objeví, nelze zvrátit – proto se tolik zdůrazňuje nutnost léčit lidi s Alzheimerovou chorobou co nejdříve.

V léčbě Alzheimerovy choroby se uplatňují především léky ze skupiny inhibitorů cholinesterázy. Tento enzym odbourává neurotransmiter, který může pacientům chybět, tj. acetylcholin, a jeho zablokování vede ke zvýšení jeho množství u pacientů užívajících lék.

Příklady látek z této skupiny jsou rivastigmin, donepezil. Lékem s odlišným mechanismem účinku, který se také používá při léčbě Alzheimerovy choroby, je galantamin.

Výše ​​uvedená opatření jsou základními opatřeními používanými při léčbě Alzheimerovy choroby

Někdy jsou však pacientům doporučovány zcela jiné preparáty - jako příklad lze uvést antipsychotika, která se užívají u pacientů, u kterých se často vyskytuje např. neklid aagrese.

Farmakologická léčba je jistě považována za specifický základ terapie u pacientů s Alzheimerovou chorobou , ale rozhodně to není jediná metoda, která může pozitivně ovlivnit stav pacientů.

Hovoříme zde o různých interakcích zaměřených na zlepšení paměti u pacientů, jako jsou například speciální paměťová cvičení (při kterých lze využít např. fotografie patřící do pacientovy sbírky).

Alzheimerova choroba: prognóza

Alzheimerova choroba bohužel zkracuje život pacientům, kteří jí trpí.Tato choroba může mít mnoho různých podob, ale obecně se odhaduje, že doba od diagnózy do smrti pacient je ve věku 3 až 10 let.

Příčiny úmrtí člověka trpícího Alzheimerovou chorobou mohou být různé, ale obecně platí, že vzhledem k tomu, že pacienti nakonec zcela nemohou vstát z postele, nejčastěji umírají na dehydrataci a zápal plic s komplikacemi

Prevence Alzheimerovy choroby

Vzhledem k tomu, že příčiny Alzheimerovy choroby nebyly plně pochopeny, nelze přesně říci, jak této nemoci předcházet.

Jako profylaxe se doporučuje především zdravý životní styl - udržování správné tělesné hmotnosti, pestrá strava bohatá na živiny a pravidelné cvičení.

Vyhýbání se stimulantům (např. kouření) může také snížit riziko onemocnění a také předcházet poranění hlavy – např. nošením helmy pokaždé, když jedete na kole nebo na kolečkových bruslích.

Vztah mezi průběhem Alzheimerovy choroby a vzděláním člověka je docela zajímavý - ukazuje se, želidé s vyšším vzděláním obvykle onemocní v pozdějším věkua navíc Alzheimer mírnější v nich.

Zde stojí za to popsat jeden z rizikových faktorů Alzheimerovy choroby, který byl zmíněn dříve, tedy zátěž alelou ε4.

Někteří lidé by si mohli myslet, že stojí za to využít výzkum, který dá odpověď na otázku, zda jste nositelem tohoto genu. V praxi je však provádění takových analýz značně kontroverzní. Zatížení této alely zvyšuje riziko onemocnění, i když to nutně neznamená, že skutečně onemocníte.

Navíc, pokud máte dokonce dvě alely ε4 a znáte je, jediné, co můžete udělat, je udržovat zdravý životní styl – nedostávají léčbu k prevenci Alzheimerovy choroby.

Právě tyto aspekty tvoří mnohélékaři zdůrazňují, že výzkum nosiče alely ε4 přináší ve skutečnosti jen malý přínos a ve skutečnosti vede u pacientů ke vzniku úzkosti.

Alzheimerova choroba je nemoc celebrit

Alzheimerova choroba postihla mnoho slavných lidí, vč. bývalý americký prezident Ronald Reagan, francouzská herečka Annie Girardot, americká herečka Rita Hayworth a americký zpěvák a herec Dean Martin.

O autoroviLuk. Tomáš NęckiAbsolvent medicíny na lékařské univerzitě v Poznani. Obdivovatel polského moře (nejvíce ochotně korzující po jeho březích se sluchátky v uších), koček a knih. Při práci s pacienty se zaměřuje na to, aby jim vždy naslouchal a věnoval jim tolik času, kolik potřebují.

Přečtěte si další články tohoto autora

Kategorie:

Neurologie