Různé poruchy řeči mohou pacientům rozhodně zkomplikovat život. Patří mezi ně problémy související se samotným řečovým aparátem (např. s fungováním svalů kolem úst a krku), stejně jako poruchy řeči související s neurologickými nebo psychiatrickými onemocněními.

Poruchy řečimohou výrazně bránit každodennímu fungování. Ano, dá se žít i bez mluvení – jako příklad stačí dát lidem, kteří používají znakový jazyk. Zde bychom však měli zmínit bariéry, s nimiž se takoví lidé setkávají – ostatně tímto slovem mluví drtivá většina společnosti.

Statistiky o frekvenci poruch řeči mohou být docela ohromující. Pokud totiž přijmeme ta nejpřísnější kritéria, podle statistik jen … 5 až 10 % lidí mluví správně. Ukazuje se, že zbývající lidé mají různé stupně poruch řeči - obvykle mírné a dokonce neznatelné -.

Poruchy řeči: typy

Různí odborníci mají často různé názory na toto téma, které lze ve skutečnosti klasifikovat jako poruchu řeči. Mezi takové problémy lze rozlišit mj. poruchy plynulosti řeči, poruchy artikulace řeči a poruchy související se samotnou emisí hlasu. Někteří vědci považují všechny tyto problémy za poruchy řeči, jiní se domnívají, že problémy související s vyzařováním hlasu by měly být vyloučeny z klasických poruch řeči.

Jednou z nejčastějších poruch plynulosti je koktání. Pacienti, kteří se potýkají s tímto jevem, mohou opakovat jednotlivé slabiky různých slov, ale někdy také opakovat celá slova nebo dokonce větší části vět. Koktání se také vyznačuje neobvykle delšími promluvami různých slov a také výskytem delších pauz mezi po sobě jdoucími slovy daného pacienta. Mezi další nejčastější typy poruch řeči patří:

  • dysartrie
  • mutismus
  • lisp
  • apraxie řeči
  • dysprosodia
  • alalia
  • dyslalie
  • afonia
  • dysfonie
  • anarthria
  • řečová afázie
  • oligofázie
  • parafázie

Poruchy řeči: příčiny

Příčiny poruch řeči silně vyčnívajívíce než druhy tohoto problému. Je to dáno tím, že k problémům s řečí mohou vést jak vrozené vady (např. rozštěp patra), tak nemoci či psychické problémy prožité během života. Mezi potenciální příčiny poruch řeči se rozlišují tyto:

  • mentální retardace
  • poškození mozkových struktur souvisejících s řečí (např. v důsledku mrtvice nebo rozvoje nádoru centrálního nervového systému)
  • neurologické stavy (např. amyotrofická laterální skleróza, Huntingtonova choroba)
  • poškození svalů (nebo nervů, které je zásobují) související s tvorbou řeči
  • rakoviny vyvíjející se v ústech, krku nebo krku
  • sluchové postižení
  • onemocnění hrtanu (související například s výskytem uzlů v tomto orgánu, rozvojem novotvarů nebo nemocí vyplývajících z nadměrného používání hlasu),
  • psychické problémy (např. koktání může vést k silnému stresu, některé poruchy řeči mohou být také spojeny s duševními poruchami, jako je schizofrenie, autismus nebo demence)

Poruchy řeči: jsou vážným problémem?

Následky poruch řeči závisí především na okamžiku jejich vzniku u pacienta. U dětí by měla být problémem ztráta řeči – může to být první příznak autismu.

Na rozdíl od zdání je koktání často velmi důležitý problém. Lidé, kteří zažívají tento jev, se mohou stát tak trapnými, že se mohou snažit co nejvíce vyhýbat mluvení. To se může týkat jak veřejného vystupování, ale také – v nejextrémnějších situacích – vyhýbání se komunikaci s ostatními lidmi obecně. Koktavost může vést nejen ke komplexům – děti se například mohou stát obětí toho, že se jim jejich vrstevníci smějí. Výskyt takové situace může následně vést k dalším problémům, jako jsou depresivní poruchy nebo úzkostné poruchy.

Obecně nelze poruchy řeči podceňovat. Příkladem je mutismus, tedy stav, kdy pacient nemluví, přestože jeho řečový aparát zcela správně funguje. Například prožití velmi stresující události může vést k mutismu. Objevení se tohoto problému u dítěte může naznačovat, že utrpělo nějaké výjimečné poškození – jedním z nejdrastičtějších příkladů je zde například sexuální zneužívání nezletilých. Proto by se poruchy řeči neměly brát na lehkou váhu a měly by se hledat jejich příčiny.

Poruchy řeči:ošetření

Pokud se podaří najít příčinu poruch řeči - kterou může být např. výskyt polypů hlasivek u člověka s poruchou vyzařování hlasu - pak je možné nasadit kauzální léčbu řeči poruchy.

V ostatních případech – např. když dítě trpí poruchami artikulace nebo koktavostí – je třeba vyhledat pomoc především logopeda. Terapie u takového specialisty může být zdlouhavá a zdlouhavá, ale rozhodně může umožnit očekávané výsledky ve smyslu zlepšení řeči pacienta. Někdy – zvláště když psychické problémy vedly k poruchám řeči – může pomoci návštěva psychologa nebo psychoterapeuta. Za zmínku stojí, že logoped není odborník, kterého lze navštěvovat pouze s dětmi. Pomoc logopeda se může hodit například i pacientům po cévní mozkové příhodě, u kterých je možné díky rehabilitaci řeči - alespoň částečně - zvrátit následky tohoto onemocnění

O autoroviLuk. Tomáš NęckiAbsolvent lékařské fakulty Lékařské univerzity v Poznani. Obdivovatel polského moře (nejvíce ochotně korzující po jeho březích se sluchátky v uších), koček a knih. Při práci s pacienty se zaměřuje na to, aby jim vždy naslouchal a věnoval jim tolik času, kolik potřebují.

Kategorie:

Neurologie