Centrální nervový systém (CNS) je řídícím centrem celého organismu – skládá se z mozku a míchy a právě tyto dvě struktury určují, jaké podněty z okolí přijímáme, a také jak naše plánované pohyby nebo jak často dýcháme. Ale co přesně jsou složky centrálního nervového systému? Jaká jsou onemocnění CNS?

Centrální nervový systémse skládá ze dvou hlavních složek, mozku (běžně označovaného jako mozek) a míchy. Hlavní složkou, která buduje centrální nervový systém, jsou nervové buňky, tedy neurony - odhaduje se, že jen v mozku je jich asi 100 miliard. Kromě nich jsou struktury CNS tvořeny také různými podpůrnými buňkami (označovanými jako gliové buňky) - mezi ně patří mimo jiné:

  • astrocyty (buňky zabývající se mimo jiné degradací neurotransmiterů a odstraňováním nepotřebných metabolitů z blízkosti neuronů)
  • oligodendrocyty (buňky podílející se na produkci myelinových pochev)
  • ependymální buňky (buňky, které lemují mimo jiné struktury komorového systému, které produkují a resorbují mozkomíšní mok)

Centrální nervový systém: vývoj

Počátek vývoje centrální nervové soustavy probíhá poměrně brzy, již 16. den po oplodnění. Tehdy se z ektodermu vytvoří nervová ploténka. Vlivem proliferace buněk na jeho periferii vzniká nervový žlab. Poté se vytvoří neurální trubice, která se do konce čtvrtého týdne těhotenství zcela uzavře. Uvnitř cívky se začnou tvořit čtyři bubliny, které jsou:

  • přední mozek (je to základ předního a mezimozku)
  • střední mozek
  • zadní mozek (ze kterého se později oddělí zadní mozek a dřeň)

Během těhotenství se jednotlivé části centrálního nervového systému zvětšují a vyvíjejí se jejich různé prvky. Z důležitých dějů, které se odehrávají při vývoji centrální nervové soustavy, zde stojí za zmínku vznik prvních synaptických spojení nebo vznik prvních synaptických spojení v šestém týdnu těhotenství.počátek tvorby myelinových pochev v 11.-12 týden těhotenství.

Asi netřeba vysvětlovat fakt, že stejně jako je stavba a funkce centrálního nervového systému poměrně komplikované, tak je komplikovaný i proces jeho vývoje - různé patologie, které zasahují do vývoje CNS (např. různé škodlivé faktory vystavené plodu během těhotenství) mohou mít za následek vrozené vady centrálního nervového systému, jako je

  • bez mozku
  • spina bifida
  • tvorba pouze jedné hemisféry mozku

Centrální nervový systém: mozek

Mozek se skládá z několika různých struktur, které se liší jak svou strukturou, tak svými funkcemi. Obecně lze v mozku chráněném strukturami lebky rozlišit následující prvky:

  • Kresomózgowie
  • mezimozkový
  • střední mozek
  • rozšíření jádra
  • cerebellum

Pokud se podíváme na jakýkoli diagram zobrazující mozek, první věc, která upoutá pozornost - hemisféry mozku - odpovídá přednímu mozku. Kromě výše zmíněných struktur tato část centrálního nervového systému zahrnuje také připomínky mozku (kam patří corpus callosum), bazálních ganglií, hipokampu a postranních komor náležejících k systému mozkových komor.

V předním mozku jsou čtyři laloky, které jsou:

  1. čelní lalok: nachází se v přední části předního mozku a odpovídá mj. pro udržení pozornosti, krátkodobé paměti, motivačních procesů a plánování
  2. parietální lalok: nachází se vedle čelního laloku a odpovídá za integraci různých smyslových podnětů, jako je např. hmatové podněty z různých částí těla
  3. temporální lalok: nachází se v laterálních částech předního mozku, jeho funkcí je mj. analýza sluchových vjemů, spánkový lalok navíc souvisí také s naší pamětí a emocemi
  4. okcipitální lalok: nachází se v zadní koncové části předního mozku, hraje roli při analýze zrakových podnětů

Výše ​​jsou některé součásti předního mozku, které také stojí za zmínku. Corpus callosum je soubor četných nervových vláken, díky nimž mohou pravá a levá mozková hemisféra spolu komunikovat (obecně se považuje za největší koncentraci bílé hmoty v celém mozku).

Základní jádra jsou zase struktury zodpovědné např. za způsob, jakým probíhají naše motorické aktivity.

Hipokampus je považován za prvek limbického systému asouvisí to hlavně s různými paměťovými procesy.

Centrální nervový systém: Mezimozek

Patří do CNS mezimozek se nachází mezi koncovým a středním mozkem. Zahrnuje mj thalamus a hypotalamus, stejně jako třetí komora komorového systému, kromě toho, epifýza a hypofýza jsou také považovány za části diencephalon.

Stejně jako všechny části centrálního nervového systému hraje diencephalon řadu důležitých rolí. Právě tam se nacházejí centra, která řídí průběh metabolismu. Hypofýza a hypotalamus jsou jedny ze základních endokrinních žláz (vylučují hormony, které řídí funkci jiných žláz, jako je štítná žláza, pohlavní žlázy nebo nadledvinky).

Šišinka mozková se podílí na regulaci rytmu spánek-bdění, navíc v mozkové pleně jsou různá centra, jejichž úkolem je integrovat různé smyslové podněty zasahující do CNS

Centrální nervový systém: střední mozek

Ve středním mozku existují další prvky komorového systému mozku - jsou to:

  • zásoba vody v mozku (latinskyaquaeductus cerebri ) naplněná mozkomíšním mokem
  • čtvrtá komora

Střední mozek má četná spojení se zbytkem mozku a jeho hlavní funkcí je ovládat pohyby očí a reflexy související se zrakem a sluchem. Střední mozek spolu s dření a mostem společně tvoří strukturu známou jako mozkový kmen.

Centrální nervový systém: most

Jak již bylo zmíněno výše, most je součástí mozkového kmene. Mezi jeho úkoly patří ovlivňování průběhu různých pohybových aktivit a kromě toho je mostem i spojení mezi mozečkem a mozkovou kůrou patřící koncovému mozku

Centrální nervový systém: medulla

Dřeň je třetí a poslední složka, která staví mozkový kmen. V rámci této struktury se nachází četná centra, která řídí základní životní procesy – například centrum, které řídí dýchání nebo centrum, které reguluje hodnotu arteriálního krevního tlaku. Kromě toho je úkolem dřeně také zprostředkovávat přenos nervových vzruchů mezi míchou a zbytkem centrálního nervového systému

Centrální nervový systém: cerebellum

Název mozečku nevznikl z ničeho nic - tato struktura připomíná zmenšené hemisféry mozku. Stejně jako mozeček má i mozeček dvě hemisféry. Funkce této části centrálního nervového systému jsounesmírně důležité – právě mozeček je zodpovědný za udržení naší rovnováhy nebo přesný průběh našich pohybů. Navíc se tato struktura podílí na koordinaci průběhu očních pohybů a má vliv na naše učení se novým pohybovým aktivitám.

Centrální nervový systém: mícha

Mícha je jakýmsi prostředníkem - podílí se na přenosu impulsů mezi vyššími úrovněmi centrálního nervového systému (tj. mozku) a periferního nervového systému - takové impulsy jsou mj. signály z hmatových, bolestivých a tepelných receptorů.

Mícha probíhá po celé délce míšního kanálu - typicky lidská mícha končí na úrovni prvního bederního obratle. Mícha je rozdělena na segmenty:

  • 8 cervikální
  • 12 prsních
  • 5 bederní
  • 5 křížek
  • 1

Z každého z těchto segmentů vychází jeden pár míšních nervů.

Centrální nervový systém: nemoci

Vzhledem k důležitým funkcím centrálního nervového systému mohou příznaky jeho onemocnění extrémně dramatickým způsobem narušit normální fungování pacientů. Existuje mnohem více onemocnění CNS, než si člověk dokáže představit – příklady jednotek, které se mohou týkat této konkrétní části nervového systému, zahrnují:

  • různé druhy infekcí (jako je např. meningitida, ale i encefalitida či mozkový absces, navíc k postižení CNS může dojít i při různých pohlavně přenosných chorobách - zde může být příkladem centrální syfilis nervový systém)
  • mrtvice, mozková mrtvice nebo mrtvice (které mohou být ischemické nebo hemoragické)
  • neurodegenerativní onemocnění (jako je Alzheimerova choroba nebo Parkinsonova choroba)
  • neoplastická onemocnění (v centrálním nervovém systému se mohou vyvinout benigní i maligní nádory)
  • poranění centrálního nervového systému
  • vrozené vady (anencefalie je jedním z nejzávažnějších problémů)
  • geneticky podmíněné choroby (jako je např. amyotrofická laterální skleróza nebo Huntingtonova choroba)
  • neurovývojové poruchy (které zahrnují ADHD a poruchy autistického spektra)

Specifické příznaky, které jsou způsobeny onemocněním centrálního nervového systému, zde nelze vyjmenovat - vše závisí na typujedinec se vyvine přesně u nemocného člověka.

Někdy se neduhy pacienta vyvinou velmi zákeřně a svou závažnost narůstají velmi pomalu – je tomu tak například při různých neurodegenerativních onemocněních. Jiní jedinci mohou vést k náhlým a závažným neurologickým deficitům – příkladem onemocnění, které je může způsobit, je mrtvice.

O autoroviLuk. Tomáš NęckiAbsolvent medicíny na lékařské univerzitě v Poznani. Obdivovatel polského moře (nejvíce ochotně korzující po jeho březích se sluchátky v uších), koček a knih. Při práci s pacienty se zaměřuje na to, aby jim vždy naslouchal a věnoval jim tolik času, kolik potřebují.

Kategorie:

Neurologie