Atopická dermatitida způsobuje mnoho problémů nejen pacientům a jejich rodinám: někdy je i pro lékaře obtížné stanovit správnou diagnózu a nasadit účinnou léčbu. Mluvíme s prof. dr hab. n. med. Joanna Narbutt, zkušená dermatoložka, národní konzultantka v oboru dermatologie a venerologie
Pane profesore, je možné určit, kolik nebo méně dětí v Polsku má AD a jaký je jim věk?
Je jich hodně – podle publikací a epidemiologických studií se odhaduje, že atopická dermatitida může postihnout i zhruba tucet procent celé dětské populace. Kritéria pro diagnostiku tohoto onemocnění zároveň neumožňují, aby bylo diagnostikováno před třetím měsícem života dítěte. Velká část klinických případů se vyvine v raném dětství, do 1 roku věku, a 80 % - do 5 let.
Během konference zahajující kampaň „Pochopení atopické dermatitidy“ jste zmínil, že atopická dermatitida je často diagnostikována „přehnaně“ u dětí, které ji vůbec nemají. Proč?
Diagnóza tohoto onemocnění je stanovena na základě klinických kritérií, označovaných jako Hanifinova a Rajkova kritéria. Těchto kritérií je přes tucet, mezi nejdůležitější patří mj. svědění kůže, její suchost, charakteristické změny lokalizované na určitých místech kůže, chronická a recidivující povaha onemocnění, jeho rodinná anamnéza, popř. tzv. bílý dermografismus, kdy kůže po poškrábání zbělá.nečervená. Aby bylo možné diagnostikovat AD, musí být splněna alespoň tři ze čtyř hlavních kritérií a alespoň tři vedlejší kritéria. Mezitím u kojenců existuje mnoho chorobných entit, které způsobují podobné příznaky.
Nejběžnější z nich je seboroická dermatitida, která je běžná u novorozenců a kojenců, zatímco další zahrnují dětské akné, podráždění, herpetickou dermatitidu, kontaktní dermatitidu a plenkovou vyrážku. Příznaky každého z nich mohou mylně naznačovat, že máme co do činění s atopickou dermatitidou. Další obtíž spočívá v tom, že tato onemocnění mohou koexistovat i s AD, a správná diagnóza pak vyžaduje od lékaře mnoho zkušeností.
Musí nejenvzít v úvahu přítomnost diagnostických kritérií v souladu s kritérii Hanifina a Rajky, ale také shromažďovat a analyzovat data z rodinné anamnézy, často jsou také nutné další testy. To je důvod, proč lékaři někdy špatně diagnostikují AD u dětí, které AD nemají. Taková příliš unáhlená diagnóza atopické dermatitidy způsobuje, že dítě má atopickou náplast na dlouhou dobu.
AD je geneticky podmíněné onemocnění, které může mít období klinické remise, ale pokud ji máte, máte ji po zbytek života
Je taková chybná diagnóza ohrožením dítěte?
Ano, za prvé, že atopická dermatitida je nesprávně, ale velmi silně spojena s potravinovou alergií. Takže někdy chybná diagnóza AD zbytečně odsoudí takové batole k restriktivní eliminační dietě, zejména bezmléčné. Navíc rodiče obvykle začnou hledat informace o atopické dermatitidě, jakmile znají diagnózu.
Hodně čtou, většinou na internetu, dozví se, že jde o chronické onemocnění, že je potřeba z okolí dítěte vyloučit dráždivé a potenciálně alergenní faktory – a někdy propadnou panice. Odstraňují z domu koberce a závěsy, vyhodí psa nebo kočku, přehnaně pečují o pokožku miminka, zbytečně ji rozmazávají spoustou změkčovadel.
Zbytečně? Znamená to, že použití změkčovadel bez jasných lékařských indikací může mít nějaké negativní důsledky?
Vše závisí na množství a kvalitě přípravků. To se zatím neví. Existují však nějaké práce, ale žádné jasné, které říkají, že pokud o pokožku dítěte geneticky zatíženého atopií pečujeme od prvního dne života změkčovadly, pak lze riziko vzniku atopické dermatitidy snížit. Na druhou stranu řada vědců a lékařů varuje před používáním změkčovadel, zejména těch s komplexním složením, obsahujících kupř. vůně, protože, alespoň teoreticky, na ně může být dětská pokožka alergická.
Předpokládám, že změkčovadla můžete používat i u dětí, které nejsou atopické, ale musí být vhodně vybrané a mít co nejjednodušší složení. Nejdůležitější je však péči o takové děti nepřehánět. Jejich pokožka je totiž velmi jemná a pokud na ni každých pár hodin něco naneseme a dvakrát denně myjeme, narušíme tím lipidový obal a použijeme kosmetiku, která mění pH pokožky, teoreticky může dojít k alergii.
Je velmi snadné narazit na diskuze o atopické dermatitidě na fórech pro maminky na internetukůže. Maminky porovnávají stav kůže svých dětí a snaží se samy diagnostikovat. Je rodič schopen rozpoznat, že dítě má AD tím, že porovná její příznaky s příznaky jiného dítěte podobného věku?
Ne, velmi varuji před takovými diagnózami. Množství článků v tisku a na internetu o AD jistě zvýšilo povědomí o této chorobné entitě. A bohužel lidé, kteří nejsou lékaři, nemají zkušenosti, často se snaží o takovou diagnózu násilím. Atopická dermatitida je přitom onemocnění s velmi různorodým klinickým obrazem. I dvě děti stejného věku mohou mít různé příznaky: kůže jednoho bude živě červená, po celém těle, silně svědí, kůže druhého bude středně suchá a onemocnění se projeví jen lehkými zánětlivými změnami lokty a pod kolena.
U této nemoci je dítě nerovné. Tyto těžké formy jsou samozřejmě naštěstí mnohem menší a vznikají nejčastěji nesprávnou léčbou, nesprávnou péčí a tím, že někdo něco přehlédl – pokud dojde k zánětlivým změnám, musíme použít protizánětlivé léky, např. lokální steroidy nebo lokální inhibitory kalcineurinu. Bohužel někteří rodiče se těchto léků velmi bojí a snaží se jim co nejvíce vyhýbat – což ve svém důsledku znamená, že onemocnění někdy postihne celou kůži.
Ke kterému specialistovi by se měl rodič s podezřením na AD u dítěte obrátit? Pediatři, dermatologové, alergologové?
Podle mého názoru by bylo správné, kdyby při podezření na atopickou dermatitidu byl lékařem určujícím diagnózu dermatolog, protože lékaři této specializace mají nejlepší znalosti o rozlišení podobných chorobných celků, kterých je opravdu hodně z nich. Poté, po stanovení diagnózy, v lehčích případech může být ošetřujícím lékařem rodinný lékař nebo pediatr, protože tehdy se uplatňují určité standardy léčby.
Pokud máme podezření nebo diagnostikujeme další alergii, např. potravinovou alergii, astma nebo alergickou rýmu, pak by odborný alergolog měl být lékařem podporujícím diagnózu a případně léčbu. Jak můžete vidět, AD je onemocnění, které vyžaduje multi-specializovanou péči. Někdy se ke všem těmto specialistům musí připojit i psycholog – to je případ dětí, které kvůli silnému svědění a velmi špatnému vzhledu pokožky nemohou normálně fungovat.
Péči psychologa často potřebují i jejich rodiče.
A jak často je v současnosti AD diagnostikována u dospělých? Je rozpoznatelnost této nemociv tomto případě také zvýšené?
Dříve se říkalo, že AD vyrůstá z AD, ale nyní víme, že tato nemoc provází pacienty po celý život. Je samoumlčovací – nyní o něco později, než tomu bylo dříve, protože nejčastěji v pubertě – což znamená, že kůže většiny nemocných dětí již nevykazuje zánětlivé změny a takové změny se často již nikdy neobjeví.
Již nějakou dobu však pozorujeme, že přibližně 20–30 procent nemocných dětí zůstává tato nemoc v dospělosti a provází je po zbytek života, čas od času se opakuje. Máme ale dojem, že u lidí ve věku 50-60 let přibývá případů atopického zánětu, který byl kdysi opravdu vzácný. Na toto téma však neexistují žádné epidemiologické údaje.
Je moderní životní styl, který vedeme – stres, shon, znečištění, závislosti – zvýhodňující AD u dospělých, kteří nikdy předtím nevykazovali příznaky atopie?
Toto je velmi těžká otázka a neexistuje na ni jednoznačná odpověď. Možná je to ovlivněno životním stylem, možná užívanými léky, znečištěním životního prostředí, někdy jsou to pacienti po nějakém nádorovém onemocnění, po imunosupresivní léčbě. Při čtení různých studií vím, že v této fázi na ně nikdo nemůže jednoznačně odpovědět.
Expert
Prof. dr hab. Joanna Narbutt, MDDermatolog-venerologický specialista je národním konzultantem v oboru dermatologie a venerologie a také přednostou Kliniky dětské dermatologie a onkologie Lékařské univerzity v Lodži. Mezi její hlavní klinické a vědecké zájmy patří psoriáza, atopická dermatitida, fotoprotekce, kopřivka, rakovina a alergie. Její četné publikace věnované této problematice lze nalézt v národních i mezinárodních lékařských časopisech. Prof. dr hab. n. med. Joanna Narbutt je členkou Polské dermatologické společnosti, Evropské společnosti pro dermatologický výzkum, Evropské akademie dermatologie a venerologie. Je také členem kvalifikačního týmu pro biologickou léčbu psoriázy zřízeného Národním zdravotním fondem. Prof. Narbutt je také laureátem mnoha prestižních národních a mezinárodních stipendií, včetně American Academy of Dermatology, European Society for Dermatological Research; Stipendium L'OREAL pro ženy a vědu.
Podívejte se na galerii 4 fotografií