Meteoropati nemají rádi zimu, protože mráz stahuje cévy a ztěžuje okysličení těla. V létě trpí, protože vysoké teploty zvyšují srdeční frekvenci. Podzim by nebyl špatný, nebýt deprese… Odkud pochází meteoropatie? Jak se s tím vypořádat?

Meteoropatieje některými považována za klam, alemeteoropatskutečně trpí. Sluníčko, ale ne horko, obloha spíše než úplně bez mráčku zdobená mraky, mírné světlo, vysoký tlak – tehdy se většina z nás cítí nejlépe. Ty chceš jen žít! Takové počasí je ale v Polsku překvapivě vzácné. Více než polovinu roku je obloha pokrytá mraky. Jasných dnů (tj. těch, kdy oblačnost nepokrývá více než 20 % oblohy) by se za celý rok nasbíralo jen 28-50 (jejich počet závisí na regionu země). Největší počet slunečných dní je v jihovýchodním Polsku: v Roztoczech (Zamość, Przemyśl) a na pomezí Sandomierzské pánve a Nidziańské pánve (např. v Busko Zdrój). Na prstech jedné ruky by se dalo spočítat, kolik dní máme úplně bez mráčku. Máme se urazit na počasí? Co mají Angličané dělat – s neustálou mlhou, deštěm, větrem? Počasí je tam silným tématem konverzace, ale nestěžujte si!

Meteoropatie – hypochondr nebo nemocný počasím?

Někteří lidé si mohou myslet, že zavrhnout malátnost, špatnou kondici, problémy se spánkem, koncentraci, selhání kvůli špatnému počasí je chytrá výmluva. Ale když je biomet nepříznivý, stane se to z 20 procent. více pracovních úrazů a dopravních nehod než v biometeorologicky neutrálních dnech. Meteoropatie, tedy citlivost na vlivy povětrnostních podmínek, zejména změny počasí, je neoddiskutovatelným faktem. Zabývají se jí specialisté - biometeorologové, kteří studují vliv počasí na živé organismy včetně člověka.

Meteoropatie - to se vám na předpovědi nelíbí

»pohyb atmosférických front, zejména studené fronty» změny typu vzduchových hmot (příliv arktických nebo subtropických oblastí) »bouře, silný vítr (včetně halných)» změny atmosférického tlaku - předpokládá se, že denní změna hodnoty o 8 hPa je nepříznivá, ale změny tlaku mohou být až 30 hPa.

Meteoropatie je ženská specialita

Faktorymeteorologické podmínky vysoké intenzity - náhlé změny tlaku, teplotní výkyvy, silný vítr, bouřky - ovlivňující oběhový a nervový systém, způsobují určité neduhy u zcela zdravých lidí, ale především zesilují příznaky onemocnění u některých s chronickými onemocněními. V Evropě bylo před 50 lety 30–40 procent klasifikováno jako meteoropati. zdravých lidí. Ale postupem času jsme se stali citlivějšími na podněty počasí. Nyní se odhaduje, že dokonce 50-70 procent. dospělí Evropané jsou meteoropati. Střední Evropa je regionem, kde lidé nejčastěji špatně reagují na změny počasí, což může být způsobeno extrémní proměnlivostí počasí v tomto regionu. V Polsku studie ukázaly, že až 70 procent. ženy a méně než polovina mužů jsou citlivé na počasí. Zajímavé je, že mezi mladými meteoropaty dominují dámy, kterých s věkem přibývá, většina meteosenzitivních žen ve věku 41-45 let. S největší pravděpodobností to souvisí s kolísající hladinou hormonů. Mezi staršími lidmi však meteoritů ubývá, muži jsou ve většině. Závažnost meteoropatie se zvyšuje se zhoršujícím se zdravím. Ukazuje se, že mezi lidmi s nadváhou je více meteoropatů než mezi štíhlými lidmi. Bohatší lidé jsou navíc citlivější na počasí a lidé s nízkou finanční situací jsou odolnější.

Meteoropatie – účinek života daleko od matky přírody?

Lidé, kteří jsou zcela zdraví, jsou ale také alergičtí na počasí. Je známo, že jde o výsledek evoluce našeho druhu: čím rozvinutější civilizace, tím větší neduhy způsobené atmosférickými jevy. Počasí našim předkům pohodu nekazilo, i když byli více spjati s přírodou a více závislí na rozmarech počasí. Žijeme v krytu, daleko od přirozeného prostředí, máme stále méně možností vystavovat se různým podnětům, jako je teplo a zima. Většina meteoropatů žije ve městech. Možná je správná teorie, že meteoropatie je pozůstatkem obranného reflexu – organismus varovaný před nebezpečným atmosférickým jevem měl šanci přežít. Nebo je to možná tak, že obyvatelé bohaté Evropy věnují pozornost neduhům, kterým v jiných částech světa nikdo nevěnuje pozornost?

Podle odborníkadr Magdalena Kuchcik, oddělení geoekologie a klimatologie, Ústav geografie a prostorové organizace Polské akademie věd

Nestěžujme si!

Pokud jste zdraví a chcete snížit svou citlivost na počasí, dbejte na svou fyzickou kondici, stravu, pohyb, protože pružné a pevné cévy a celkově zdravé, štíhlé tělo se snáze přizpůsobí změny povětrnostních podmínek. Otužujte se, věnujte se různým formám fyzické aktivity na vzduchu.Změňte také klimatické podmínky – pokud si to můžete dovolit, vydejte se v létě k moři, v zimě do míst s teplejším podnebím a větším množstvím slunce. Pokud vám na podzim a v zimě krátké dny a snížený přísun slunečního záření snižují náladu a imunitu, využijte fototerapii, tedy vystavení ostrému světlu. Jste-li nemocní – vyhněte se vycházení z domu za extrémních povětrnostních podmínek, ale dbejte také na pohyb a fyzickou kondici. A nestěžujte si! Klid ducha, přijetí přírodních sil a jejich dopad na nás je polovina úspěchu!

Užijte si kolenní barometr

Mechanismus, jak počasí ovlivňuje pohodu, nebyl definitivně prozkoumán a objasněn. Pro meteoropaty tedy neexistují žádné jiné léky než k léčbě samotných příznaků. Určitě se vyplatí tělo zvykat na atmosférické změny – chodit bez ohledu na počasí, otužovat tělo při nízkých teplotách (např. v kryogenní komoře) a vysokých teplotách (sauna). Předtím se však ujistěte, že nemáte žádné lékařské kontraindikace. Sledujte novinky o biometeorologické situaci. Meteoropati (zcela zdraví i nemocní) reagují na nepříznivé povětrnostní jevy s dostatečným předstihem, i 48 hodin. Často se stává, že v místě jizvy po předchozí operaci nebo srůstu zlomené kosti nahmatají tzv. bolesti počasí.

Meteorotropní onemocnění

Lidé se srdečními chorobami jsou na biomet nejcitlivější. Počasí však nemoc nezhoršuje, pouze umocňuje její příznaky. Proč se tohle děje? S největší pravděpodobností jsou v důsledku nemoci narušeny mechanismy lidské adaptace na podmínky prostředí.

  • Kardiaci, zvláště ti s ischemickou chorobou, jsou extrémně citliví na změny počasí. K většině kolapsů dochází při přechodu atmosférických front a v extrémních tepelných podmínkách. Nejnepříznivější pro srdce je náhlý příliv studeného vzduchu – vlivem chladu stoupá krevní tlak, spasmují koronární cévy a v důsledku toho může dojít až k infarktu. Naopak, když je horko, červené krvinky se stávají viskóznějšími a hrozí krevní sraženina, která může blokovat průtok krve. Horký a vlhký vzduch obsahuje méně kyslíku a srdce je pak méně zásobováno kyslíkem.
  • Lidé s vysokým krevním tlakem jen stěží snášejí období vysoké proměnlivosti atmosférického tlaku a teploty vzduchu, kdy cévy zatížené aterosklerózou nestíhají adaptaci. Zatěžuje je i extrémně studený vzduch. Velmi nízká teplota vzduchu způsobuje stažení krevních cév a zvýšení krevního tlaku.
  • Nízkotlaké stroje špatně snášejí pádyatmosférický tlak, horký a dusný vzduch. Pociťují závratě, mdloby, je jim zima, blednou. Když je dusno a je obtížné odvádět teplo z povrchu kůže az dýchacích cest, klesá dechová účinnost plic a krevní tlak.
  • Revmatici trpí více v teplých obdobích než v chladných, bolesti zesilují při pohybu studené fronty a poklesu tlaku a zvýšení vlhkosti vzduchu
  • Astmatici - onemocnění dýchacího ústrojí (včetně astmatu) se zhoršují v chladnější polovině roku, zejména v období dynamických změn mas teplého a chladného vzduchu a za vlhkého a mlhavého počasí. Nepříznivá je také extrémně chladná a suchá aura – dýchání takového vzduchu může vést k bronchospasmu a astmatickému záchvatu. Intenzitu útoků pozorujeme i při bouřce, kdy se vzduch rychle ochlazuje a zvyšuje se koncentrace ozonu. Astmatici se cítí lépe v mírně větrném počasí, protože silný vítr jim ztěžuje dýchání.
  • Migrény – Polovina lidí se silnými bolestmi hlavy uvádí jako spouštěč záchvatu počasí. Mezi nepříznivé povětrnostní jevy patří: změna teplé a studené fronty, posun tlakové níže, halny, bouře a smog. Mechanismy vlivu počasí na migrény bohužel dosud nebyly objasněny

„Zdrowie“ měsíčně

qz-JmKP-Dc4A-APfg

Kategorie:

Zdraví