Zdravotník se zabývá pomocí lidem, kteří jsou ve stavu bezprostředního a náhlého ohrožení svého zdraví nebo života. Mezi jeho povinnosti patří především posouzení zdravotního stavu nemocného/zraněného, poskytnutí první pomoci a v případě potřeby podpora životních funkcí i při převozu do nemocnice
Zdravotníkvyšetřuje základní parametry a vitální funkce pacienta a na základě toho rozhoduje o další léčbě
Může provádět standardní testy (např. EKG) nebo podávat léky, zvláště pokud se jedná o život ohrožující situaci.
Zdravotník, který přijede ke zraněnému např. při nehodě, má za úkol toto místo zabezpečit, aby se předešlo většímu počtu obětí nebo potenciálních obětí, a spolupracuje také s policií nebo hasiči.
Až donedávna stačilo jít na střední školu s odpovídajícím profilem, abyste se po jejím absolvování stali záchranářem.
V současné době (od roku 2013) musíte absolvovat tříleté vysokoškolské vzdělání v oboru zdravotnické záchranné služby ukončené bakalářským titulem
Výuka zahrnuje teoretickou část: přednášky, semináře, ale také velké množství praktických hodin a učňovských kurzů, díky kterým si studenti zvykají na budoucí povolání
Po promoci vzdělávání záchranáře nekončí, zúčastňuje se odborných kurzů a seminářů ke zdokonalování svých dovedností
Absolventi zdravotnického záchranářského studia mohou pracovat na pohotovostních odděleních nemocnic, odborných a základních týmech záchranné služby (také u policie, armády a hasičů).
Zdravotník - povinnosti
Mezi povinnosti záchranáře patří v první řadě co nejdříve dorazit k pacientovi / zraněnému
Nejprve musí zhodnotit zdravotní stav pacienta, uložit ho do správné a bezpečné polohy, poskytnout mu první pomoc a případně podpořit životní funkce i při převozu do nemocnice
Nařízení ministra zdravotnictví ze dne 20. dubna 2016 o zdravotnické záchranné službě podrobně specifikuje všechny činnosti, které může záchranářvykonávat samostatně jako součást své profese. Mezi ty nejdůležitější patří:
- zahájení a provádění základní a pokročilé KPR
- obnovení průchodnosti dýchacích cest bez použití přístrojů
- obnovení a zajištění průchodnosti dýchacích cest pomocí např. orofaryngeální sondy, nazofaryngeální sondy, konikopunkce
- odsávání dýchacích cest
- zahájení oxygenoterapie, podpory dýchání nebo umělé plicní ventilace - endotracheální intubace a neinvazivní ventilace při náhlé zástavě srdce
- provedení manuální defibrilace na základě záznamu EKG nebo srdečního monitoru
- provádění automatické defibrilace
- provádění perkutánní srdeční elektrostimulace
- provádění kardioverze
- provedení a vyhodnocení záznamu EKG
- monitorování respiračních funkcí
- monitorování kardiovaskulárních funkcí neinvazivními metodami
- kanylace periferních žil a zevní jugulární žíly
- podávání léků, vč. intravenózní, intramuskulární, subkutánní, perorální, sublingvální, inhalační a existuje podrobný seznam léků, které může záchranář podat
- dekomprese tenzního pneumotoraxu punkcí pleurální dutiny
- péče o rány
- zastavení vnějšího krvácení
- imobilizující zlomeniny, podvrtnutí a podvrtnutí
- znehybnění páteře se zvláštním důrazem na cervikální sekci
- porod
Stejné nařízení ministra zdravotnictví navíc určuje i činnosti, které může zdravotnický záchranář vykonávat pod dohledem lékaře. Patří mezi ně:
- provádění endotracheální intubace s použitím svalových relaxancií
- katetrizace močového měchýře
- zavedení žaludeční sondy a výplach žaludku po zajištění dýchacích cest
Zdravotník - predispozice
Zdravotník je velmi zodpovědná profese, proto je tak důležité, aby ji vykonávali lidé, kteří jsou k tomu pověřeni.
Potřebujete prokázat nejen teoretické znalosti a praktické dovednosti, ale také vhodné fyzické a psychické předpoklady.
Vyžaduje se dobrá fyzická kondice (je spojena např. s nutností přenést pacienta na nosítkách do sanitky), ale neméně důležitá je odolnost vůči stresu, schopnost jednat pod časovým tlakem, rychlost rozhodování, koncentrace a zachování klidu a profesionality i v extrémně obtížných podmínkách