Středomořská strava posiluje imunitní systém. Umožňuje vám udržovat se v kondici a cítit se dobře. Brzdí rozvoj aterosklerózy, chrání před infarktem a mnoha rakovinami. Výhody středomořské stravy nelze přeceňovat. Jeho základem je zelenina, ovoce, ryby a mořské plody a také olivový olej.
Je vám více než 25 let a jíte tradičně „polsky“ a čas od času si neodepřete hamburger nebo hranolky? Pokud ano, pravděpodobně již ateroskleróza způsobuje zkázu ve vašich krevních cévách. U průměrného Poláka se cholesterol začíná hromadit v tepnách dlouho před 30. rokem života. Mezitím Řekové žijící na Krétě téměř nikdy netrpí aterosklerózou! Vděčí za to svému jídelníčku, tisíce let nezměněnému, bohatému na přírodní, zdravé produkty. Dokážou je okořenit a připravit tak, aby byly nejen chutné pro mlsné jazýčky, ale také výborné pro zdraví. Je možné tyto kulinářské recepty přenést na sever Evropy a používat je denně, nejen při návštěvě řecké nebo italské taverny? Ano, samozřejmě. Jídelníček podobný Řekům z Kréty, ale s použitím našich domácích produktů, lze sestavit bez větších problémů.Středomořská dietamá ještě jednu výhodu - je to vynikající model, který může a musí být modifikován, a přitom mu zůstat věrný.
Proč se vyplatí dodržovat středomořskou dietu
V některých oblastech světa lidé žijí dlouho a těší se dobrému zdraví až do vysokého věku, zatímco v jiných trpí srdečními chorobami, cukrovkou, rakovinou a onemocněním krevních cév. Obyvatelé Sicílie, Kréty a dalších řeckých ostrovů jsou proslulí především svou dobrou fyzickou i psychickou kondicí – všemi těmi místy, kde se po staletí podávají tradiční pokrmy. Potvrdil to archeologický výzkum provedený na Kypru – tak ve skutečnosti žili obyvatelé těchto zemí tisíce let před Kristem. Vědci, hledající svou cestu ke zdraví a dlouhověkosti, bez jakýchkoli pochyb konstatovali, že je to … stravovací styl a běžně používaná strava. Říkali tomu středomořské, i když neexistuje téměř žádná středomořská kuchyně. Pro každý z národů obývajících pobřeží MořeStředomoří si vytvořilo své specifikum. Italské těstoviny se v Řecku nejedí. Na druhou stranu španělské gazpacho nebo řecká mussaka jsou Itálii cizí. Jedno však mají všechny tyto kuchyně společné – jedná se oovoce a zeleninu.Jsou nejdůležitější. Připraveno ve všech směrech. Vařené, pečené, syrové. A to ve velkém počtu. Všudypřítomné jsou také ryby, mořské plody a luštěniny: sója, čočka, hrách. Maso se jí hlavně drůbeží a jehněčí, a tedy bílé. Vše je spolehlivě dochuceno bylinkami a česnekem a bohatě zalité olivovým olejem, který úspěšně nahrazuje živočišné tuky (včetně másla). Víno – červené – se pije často, ale s mírou. Produkty běžně používané ve středomořské kuchyni jsou bohaté na vlákninu, vitamín C, mikro a makro prvky a cenné polynenasycené mastné kyseliny. Kdo takovou dietu denně používá, dodává tělu dostatek vitamínů a minerálních látek, má v naší stravě také hodně nedostatkovou složku, tedy vlákninu. Hlavním zdrojem energie jsou obilné produkty (poskytují komplexní sacharidy rostlinného původu), rostlinné tuky a luštěniny. Dostatečné množství živočišných bílkovin se však nachází jak v rybách, tak v pokrmech připravených z mléka, převážně fermentovaného (např. jogurt).
DůležitéVýzkum amerických epidemiologů (tzv. výzkum sedmi zemí provedený téměř před 40 lety) ukázal, že muži žijící v Řecku umírají na ischemickou chorobu srdeční až z 90 procent. méně často než Američané! To bylo potvrzeno mj výsledky britského lékařského výzkumu (publikoval British Medical Journal) a francouzského statistického výzkumu, organizovaného ve velkém měřítku v Lyonu. Ve srovnání s kontrolní skupinou lidí dodržujících typickou evropskou stravu klesla úmrtnost na srdeční choroby u lidí stravujících se podle pravidel středomořské stravy o více než 70 %. (a samotný infarkt – o 76 procent). Navíc podle lékařů a výživových poradců stačí začít se středomořskou dietou po 60. roce věku, abyste ji prodloužili minimálně o rok! Samozřejmě čím dříve začneme, tím lepší budou výsledky. Století nejsou mezi obyvateli Kréty nic neobvyklého.
Středomořská strava pod polskou doškovou střechou
Nejsou stejné produkty také na našich stolech? Ano, jíme hodně ovoce (hlavně v sezóně) a stále více zeleniny, rádi grilujeme, připravujeme maso na středomořský způsob, tedy bez přídavku tuku. Ještě nedávno jsme se přesvědčili o salátech a salátech ochucených olivovým olejem. Ukazuje seje však jasné, že Řekové nebo Španělé dokážou dokonale využít výhod tabulky a my - ne tak docela. Vezměme si například naše brambory. V jižní Evropě se jich také hodně jí, ale většinou z vody nebo z trouby, bez tuku. My je naopak hojně spásáme živočišným tukem. A takový tuk je nejen škodlivý sám o sobě, ale blokuje i příznivé účinky vitamínu C, který se nachází v hlízách brambor. Přestože žijeme v chladnějším klimatu než Italové nebo Řekové, odborníci na výživu věří, že dostatek energie pro nás najdeme v tzv. čisté sacharidy, tj. brambory (ale bez přídavku živočišných tuků), obilné krupice (pohanka, ječmen, oves), hrubozrnný chléb. Tyto typicky polské produkty poskytují také vynikající rostlinné bílkoviny, hodně vlákniny a cenné vitamíny skupiny B. Můžete přidat i těstoviny, zejména ty z tvrdé pšenice s vysokým obsahem bílkovin (jsou snadno dostupné v polských obchodech). Neocenitelný vápník lze naopak získat z polotučných sýrů a jogurtů. Olivový olej, tzv extra panenský neboli panenský, který je u nás drahý, lze s úspěchem nahradit olejem z naší za studena lisované nesmazatelné řepky, kdysi opovrhovaného, dnes nazývaného olivový olej severu, který mu není v žádném případě horší. Určitě se vyplatí udělat rybám na stole mnohem více místa. Mořské ryby včetně u nás oblíbeného sledě a tresky mají spoustu cenných omega-3 mastných kyselin. Ti z nás, kteří nemají rádi nic z moře, by měli nahradit vepřový řízek nebo steak například steakem z drůbeže (nejlépe grilovaným nebo pečeným v troubě). Je pravda, že ne všechny ingredience středomořské stravy lze přenést přímo na naše stoly, ale ne všechny je nutné přenést. Polské ovoce a zelenina jsou stejně chutné a hodnotné. Pokud někdo chce, může nahradit i červené víno. Pomáhá snižovat cholesterol, protože obsahuje bioflavonoidy. Polský černý rybíz jich má ale téměř dvakrát tolik!
Středomořská strava – chutná, zdravá, netloustne
Často slýcháte názor, že středomořská strava tloustne kvůli vysokému obsahu sacharidů (např. těstoviny). To není pravda. Těstoviny se zeleninou, libovými rybami nebo drůbežím masem rozhodně netloustnou. Nebezpečným se stává pouze v kombinaci s tučnou omáčkou. Jak se ukazuje, obyvatelé středomořských zemí se tukům nevyhýbají. Ale jeden je nerovný. Tam je přes 3/4 tzv tukové kalorie (tj. ty, které poskytují lipidy) pocházejí z olivového oleje obsahujícího omega-6 mastné kyseliny. Za zmínku také stojí, že kuchaři z jižní EvropyPolévky a omáčky nezahušťují smetanou ani moukou a vaří je ve vodě nebo v páře, pečou v alobalu, na grilu nebo grilu, podávají hodně vařené zeleniny nebo - což je pro zdraví ještě prospěšnější - syrové, v různých salátových kompozicích. Saláty jsou navíc často nejen doplňkem, ale i samostatným pokrmem. V horkých dnech, typických pro středomořské klima, končí oběd porcí čerstvého ovoce. Zralé, konzumované syrové se slupkou, je to nejcennější dezert. Mnohem lepší než káva se smetanou a sušenkou.
Poznámka!
Žádný z produktů středomořské stravy sám o sobě nemá velký vliv na zdraví. Jejich kombinace je výhodná pouze tehdy, když se jednotlivé komponenty mohou vzájemně ovlivňovat.
Musíš to udělat- Strava bohatá na ovoce, zeleninu a nízkotučné mléčné výrobky s malým množstvím nasycených mastných kyselin (tj. živočišných mastných kyselin) snižuje krevní tlak. Z tohoto důvodu se doporučuje jak v prevenci, tak v léčbě hypertenze.
- Vitamíny E a C, betakaroten, flavonoidy a vláknina přítomné v zelenině, olivovém oleji a ovoci inhibují růst rakoviny trávicího traktu a dýchacího systému, protože chrání tělo před škodlivými účinky volných radikály.
- Použití středomořské stravy předchází zánětlivým procesům, které jsou nebezpečné pro naše zdraví, z velké části odpovědné za tvorbu rakovinných buněk v našem těle.
Potraviny používané ve středomořské stravě
- Olivový olej - snižuje krevní tlak, má antikoagulační vlastnosti. Mononenasycené mastné kyseliny v něm obsažené mají antiaterosklerotické vlastnosti. Olivový olej také poskytuje vitamín E – antioxidant, který neutralizuje volné radikály.
- Ryby - jsou zdrojem lehce stravitelných bílkovin. Rybí maso má také hodně vápníku a fosforu pro udržení kostí v dobrém stavu a jód je cenný pro štítnou žlázu. A nakonec obsahuje ty nejcennější, unikátní, omega-3 polynenasycené mastné kyseliny, které chrání před aterosklerózou a ischemickou chorobou srdeční, snižují krevní tlak a snižují srážlivost krve. Jedna z těchto kyselin (kyselina dokosahexaenová) je také velmi důležitá pro správné fungování nervového systému.
- Mořské plody - ústřice, krabi, škeble, krevety - jsou bohatým zdrojem zinku nezbytného pro správné fungování nervového systému, dále draslíku, fosforu a hořčíku
- Zelenina a ovoce - regulují metabolismus, dodávají minerální soli, vitamíny, flavonoidy, karotenoidy a polyfenoly, které bojují s volnými radikály, a tím zabraňujíkardiovaskulární choroby. Mají také protirakovinné vlastnosti a zpomalují proces stárnutí.
- Luštěniny – mají hodně vlákniny, která se tráví až v tlustém střevě. Poté se tvoří sloučeniny, které inhibují přeměnu určitých složek žluči na karcinogenní látky
- Koření - Česnek a cibule mají antibakteriální vlastnosti a snižují krevní tlak. Mnohé z bylinných koření (např. bazalka, oregano, rozmarýn, tymián, šalvěj a kmín) jsou silné antioxidanty.
- Červené víno - obsahuje polyfenoly, které chrání tepny před aterosklerózou, a saponiny snižující cholesterol. Nacházejí se ve slupce hroznů, proto je jich největší množství v červeném víně. Víno má také účinek proti srážlivosti.
- Těstoviny - nejlepší jsou z tvrdé pšenice nebo mouky z tzv. plný mlýn (celozrnný). Obsahuje vlákninu, která mj. snižuje cholesterol a chrání před rakovinou tlustého střeva.
„Zdrowie“ měsíčně