Inteligenční kvocient je výsledek IQ testů, který ukazuje mentální schopnosti, vč. uvažování, abstraktní a logické myšlení a rychlost učení. Dnes už je známo, že testy inteligence nejsou jediným určujícím faktorem úspěchu v životě a je velmi důležité mj. emoční inteligence.

Obsah:

  1. Inteligenční kvocient – ​​co to je a jak jej vypočítat?
  2. IQ – co ovlivňuje IQ?
  3. Inteligenční kvocient – ​​historie IQ testů
  4. Inteligenční kvocient – ​​jak rozvíjet inteligenci miminka?
  5. Inteligenční kvocient – ​​jak rozvíjet inteligenci malého dítěte?
  6. Inteligenční kvocient – ​​jak rozvíjet inteligenci později v životě?
  7. Inteligenční kvocient – ​​vliv na úspěch v životě

Inteligenční kvocientpopulace se v zemích západní civilizace od 20. století zvyšuje, jak v roce 1984 poznamenal výzkumník James R. Flynn. Tato tendence se nazývá Flynnův efekt a její nárůst se odhaduje přibližně na 3 body za každých dalších 10 let. Je ovlivněn mnoha faktory, včetně faktorů prostředí a genů – stojí za to vědět, že existuje 13 genů, jejichž dědičnost dává téměř 30 % zděděné hodnoty IQ. Zjistěte, jak se IQ měří a také, zda existují způsoby, jak své IQ zvýšit.

Inteligenční kvocient – ​​co to je a jak jej vypočítat?

Inteligenční kvocient, lidově IQ, je číselná hodnota výsledku testu inteligence. IQ se vztahuje k intelektuální inteligenci a představuje mentální obratnost. Výsledky testu lze aproximovat jako zvonová křivka pro Gaussovo rozdělení.

Pro výpočet populárního IQ použijte specializované testy. Moderní inteligenční testy mají podobu krátkých úkolů a jsou rozděleny do bloků odpovídajících dovednostem, jako jsou: lingvistické, aritmetické, asociativní, analytické a prostorové.

Výsledek testu je jejich výsledek a je to inteligenční kvocient. Je vhodné vědět, že testy jsou navrženy tak, aby průměrný výsledek byl 100 jednotek, což znamená, že IQ od 90 do 110 je definováno jako průměrná inteligence, zatímco vyšší než 110 jako nadprůměrná inteligence a nižší než 90 jako nižší- nadprůměrná inteligence.

Komuběžně se používají mj. výpočty Wechslerova inteligenční škála, Stanfordova Binetova škála, Guilfordova intelektuální struktura, Psychometrické teorie inteligence a skupinové testy inteligence.

V Polsku lze spolehlivý IQ test provést například v psychologických ordinacích nebo na místech, která umožňují provádět testy vytvořené sdružením Mensa, tedy skupinou extrémně inteligentních lidí.

IQ – co ovlivňuje IQ?

Výzkum současné psychologie nedává jasnou odpověď na to, jaké faktory ovlivňují intelektuální schopnosti. Pátrání po inteligenčních genech v 90. letech bylo také málo platné. Je však známo, že IQ závisí na vývoji mozkové kůry.

Právě tyto struktury jsou zodpovědné za složky inteligence, tedy logické a abstraktní myšlení, získávání znalostí a schopnost řešit problémy. Pokud tedy opatrovníci dítěte od raného věku správně stimulují mysl, vyvine se síť spojení mezi neurony, která je také zodpovědná za IQ.

Přestože tedy existuje mnoho vědeckých studií, které potvrzují, že genetické faktory mají největší vliv na inteligenci, je třeba zdůraznit, že existuje i mnoho dalších, které naznačují, že faktory prostředí jsou velmi důležité.

To dokazuje mj. studie francouzských vědců Christiane Capron a Michela Duymeho, kteří pracovali se skupinou několika desítek dětí ve věku do 4 nebo 5 let v zanedbávaných rodinách.

V těchto skupinách byla matka obvykle nezaměstnaná a otec nekvalifikovaný dělník a ne vždy pamatovaly na to, aby zajistily základní potřeby dětí. Nakonec byly děti dány k adopci do bohatých, pečujících a pečujících rodin, což z nich učinilo ideální kandidáty pro výzkum vlivu prostředí na IQ.

Na začátku, kdy dětem ještě nebyly přiděleny pěstounské rodiny, bylo jejich IQ sníženo a nejčastěji se pohybovalo kolem 85 bodů. Poté, po 10 letech v dětských domovech, kde se děti začaly zajímat o svět a měly dobré studijní výsledky, bylo jejich IQ znovu prozkoumáno a ukázalo se, že se zvýšilo, v některých případech až o 20 bodů.

Podle vědců to dokazuje, že zde nezáleželo na jejich genech, ale že se jejich rodiče postarali o jejich základní potřeby, umožnili jim navštěvovat dobré školy a trávili s nimi spoustu času.

Inteligenční kvocient – ​​historie IQ testů

První IQ testy byly provedeny kolem roku 1905 - odv té době jsou pravidelně modernizovány, což je nutné, protože náplň úkolů se musí přizpůsobit převládající realitě, faktům, slovní zásobě atd.

Díky výsledkům testu bylo možné podpořit učení těch studentů, kteří to potřebovali. V prvních IQ testech byl použit výpočtový vzorec navržený W. Sternem. Domníval se, že IQ se skládá z kvocientu mentálního věku násobeného věkem života násobeného 100. V praxi to znamená, že 4leté dítě řešící úkoly pro 2leté dítě získá IQ skóre 50 ( IQ=2 / 4x100).

Protože se podle Sterna inteligence vyvíjí souběžně s věkem, označují se výsledky jeho testů jako vývojové IQ a samotné testy jako vývojové škály. Testy tohoto typu populární v Polsku zahrnují: Terman-Merrill Intelligence Scale, Grace Arthur Intelligence Scale, Psyche Cattell Scale for Investigating the Intelligence of Little Children.

V současnosti je však nejběžněji používanou stupnicí Wechsler, psycholog, který vyvinul verzi pro dospělé a děti. Díky nim můžete hodnotit mj kognitivní funkce, znalosti, schopnost koncentrace a schopnost zrakově-motorického soustředění.

Inteligenční kvocient – ​​jak rozvíjet inteligenci miminka?

Inteligenční kvocient lze rozvíjet již od raného věku. Je třeba zdůraznit, že v raném dětství je péče o pečovatele významná, protože zajišťují uspokojení všech základních potřeb svěřenců.

V tomto období je důležitý rozvoj mozkové kůry, která přijímá podněty především smysly. Proto má velký význam pro rozvoj inteligence mj. objímání, houpání, zpívání, mluvení a koukání na miminko. Stimulační účinek mají například kontrastní obrázky, které mezi oblíbenými hračkami mají největší vliv na inteligenci dítěte.

  • V této fázi je vhodné zdůraznit, že děti matek, které trpěly poporodní depresí, mají nižší skóre v inteligenčních testech. Je to dáno především tím, že ačkoli se maminky o své děti fyzicky starají, neprojevují emoce, což brání jejich dětem vidět úsměvy a různé výrazy, které výrazně stimulují jejich mozek.

Za zdůraznění také stojí, že podle vědců z Medical Research Council má kojení také pozitivní vliv na IQ. Zdůrazňují však, že jde o významný faktor pouze v souvislosti mj. s vysokým socioekonomickým postavením, vzdělánímmatka a dobré rodinné podmínky.

Výzkumníci ze Steinhardt School na New York University také zjistili, že pozitivní vliv na IQ má strava u těhotných žen a novorozenců. Je nezbytné, aby jejich strava byla bohatá na nenasycené mastné kyseliny, které podporují tvorbu a vývoj nervových buněk. Řekli také, že neexistuje dostatek důkazů, které by prokázaly, že železo, vitamíny B, zinek, riboflavin, niacin a thiamin podporují rozvoj inteligence.

Inteligenční kvocient – ​​jak rozvíjet inteligenci malého dítěte?

Další etapa ve vývoji inteligence dítěte začíná kolem 3. roku, kdy dítě obvykle chodí do školky. V tomto období smysly již nehrají tak velkou roli a inteligence se rozvíjí prostřednictvím zvědavosti a představivosti.

Proto děti, které se neustále ptají: Co je to? a Proč?, ačkoli často dráždí pečovatele, pracují na rozvoji své inteligence, což zase zvyšuje jejich IQ. Proto je v této fázi ideální mimo jiné čtení knih, včetně interaktivních, ve kterých rodič vystupuje pouze jako vypravěč.

Výše ​​zmínění američtí vědci také zjistili, že IQ je vyšší i u dětí, které navštěvují mateřskou školu. Je to dáno tím, že si jazykové kompetence rozvíjejí intenzivněji než děti, které zůstávají doma, např. v péči chůvy.

  • Také stojí za to zdůraznit, že vědci ze Steinhardt School na New York University považovali za mylné přesvědčení, že děti, které se začnou učit dříve než jejich vrstevníci, jsou chytřejší.

Inteligenční kvocient – ​​jak rozvíjet inteligenci později v životě?

Aby se inteligence u školních dětí a dospívajících rozvíjela, stojí za to pamatovat na to, abychom jim dali svobodu. Díky tomu bude vývoj dítěte nenucený a přizpůsobený jeho vlastnímu tempu. Doporučuje se povzbuzovat dítě, aby např. četlo, cvičilo paměť a také manuální a motorická cvičení.

Navíc IQ bude tím vyšší, pokud se dítě stane samostatnějším, proto, když bude dítě zodpovědné za řešení konkrétních problémů, starat se o povinnosti, kontrolovat je v čase a prostoru, bude to mít pozitivní efekt o vývoji jeho mozku.

Motivace je důležitým faktorem u starších dětí a dospívajících. Jak dokazují Angela Lee Duckworth, Patrick D. Quinn, Donald R. Lynam, Rolf Loeber a Magda Stouthamer-Loeber díky ní na 4 rokymůžete zvýšit nebo snížit své IQ až o 20 bodů.

Kromě toho je velmi důležité, aby dětem a dospívajícím byly nabízeny různé podněty. Navrhované aktivity by se měly týkat nejen vašich zájmů, ale měly by se týkat i různých oblastí. To platí i pro dospělé, kteří také mohou rozvíjet svou inteligenci tím, že se rozhodují pro činnosti, které například ještě nebyly vykonávány.

Je tomu tak proto, že výzkum neuroplasticity ukazuje, že výzkumníci stále nevědí o mozku dost na to, aby dospěli k závěru, že se jeho vývoj v jakémkoli konkrétním věku zastaví. Tedy to, co je dnes módně označováno jako tzv když překročíte komfortní zónu, vede to také ke zvýšení vašeho IQ.

Inteligenční kvocient – ​​vliv na úspěch v životě

Přestože byl výsledek IQ významný po mnoho let, moderní psychologie dokazuje, že není jediným určujícím faktorem životního úspěchu, včetně úspěchu profesního. Vědci v čele s vynikajícím americkým psychologem Danielem Golemanem dokazují, že kromě intelektuální inteligence existuje také emoční inteligence, která pouze v kombinaci s vysokým IQ může přinést úspěch.

Nelze měřit pomocí IQ metrů. Týká se rozpoznání vlastních i cizích pocitů, zvládání emocí a schopnosti motivovat sebe i lidi, se kterými máme vztahy. V současné době psychologie také zdůrazňuje význam morální inteligence (MQ) a tělesné inteligence (BQ), které jsou spolu s intelektuální a emoční inteligencí důležité pro dosažení úspěchu.

  • Výzkum Carnegie Institute of Technology v Pittsburghu zjistil, že 85 % profesního a finančního úspěchu závisí na osobnosti, vyjednávání, komunikačních dovednostech a vedení. Zbytek závisí na technických znalostech.
O autoroviSoňa MłodzianowskaNovinář, redaktor, textař. Publikuje ve zdravotních a rodičovských časopisech a portálech. Patří do Sdružení novinářů pro zdraví.

Přečtěte si další články tohoto autora

Kategorie:

Psychologie