Doplňky stravy jsou ve světle zákona přípravky, které jsou potravinou, nikoli lékem. Neumí vyléčit žádnou nemoc, ale jsou někdy velmi potřebné. Kdy se vyplatí sáhnout po suplementech? Jak suplementací pomáhat sobě, nikoli si škodit?
Doplňky stravyjsou určeny k doplnění naší stravy o živiny obsažené v přirozené potravě - vitamíny, minerály a další látky s fyziologickým účinkem. Druhá skupina zahrnuje nejen chemické sloučeniny, ale také rostlinné extrakty (např. z ginkgo biloby, ženšenu, kozlíku), které se nenacházejí v potravinách. Přípravky, které je obsahují, jsou tzv hraniční produkty, protože je těžké určit, zda se stále jedná o doplňky stravy nebo rostlinné léky.
Předpokládá se, že v roce 2013 utratíme za tyto produkty 2,9 miliardy PLN, což znamená, že statistický Polák za ně utratí asi 54 PLN. Není to mnoho, vezmeme-li v úvahu, že někteří z nás je nekupují vůbec, jiní za ně utratí nemalé peníze. Jedinou otázkou je, zda je to nutné? Někteří tvrdí, že doplňky stravy jsou nezbytné pro udržení zdraví, jiní tvrdí, že stačí správně jíst. Kdo má pravdu?
Doplňky nenahradí moudrou stravu, ale mohou podpořit tělo
Dobře vyvážená strava poskytuje všechny látky, které naše tělo potřebuje. Ne všichni Poláci ho však zvládají užívat denně, a proto mohou mít nedostatky některých živin, které by měly být doplňovány doplňky stravy. Co nám může chybět? Určitě vitamín D. Výzkumy ukázaly, že jeho koncentrace v krvi průměrného Poláka je minimálně půl roku příliš nízká kvůli klimatickému pásmu, ve kterém žijeme. Nemáme dostatek slunce a většinu tohoto vitaminu si pokožka syntetizuje pod vlivem ultrafialových paprsků. Také nemáme nadbytek kyseliny listové (vitamín B9), protože naše strava pokrývá denní potřebu této složky pouze z 50 %. Na druhou stranu nám nechybí antioxidační vitamíny (A, E a C). Z minerálních látek je určitě příliš nízká spotřeba vápníku (až poloviční) a hořčíku (nejedná se však o velké nedostatky). Ženy ve druhém trimestru těhotenství nemusí mít dostatek železa a všechny ty, které nejedí omega-3 mastné kyseliny dvakrát týdně. Nášstrava je také příliš chudá na vlákninu – průměrný Polák jí sní asi 20 g denně, ale mělo by to být 30 g.
Pozor na vysoké dávky - doplňky se mohou předávkovat
Užíváním několika přípravků současně se můžeme předávkovat některými vitamíny a minerály, což může být zdraví nebezpečné. Studie provedené na začátku tohoto století ukázaly, že například syntetické antioxidanty jako betakaroten nebo vitamín A užívané ve velkých dávkách spíše zvyšují oxidační stres (tedy poškozují účinek volných radikálů), než aby mu zabraňovaly. Je třeba také pamatovat na to, že nadbytek jedné složky může vést k nedostatku jiné, např. při dlouhodobém užívání betakarotenu ve vysokých dávkách se může snížit koncentrace vitaminu E. A snadno se předávkuje, ne pouze kvůli použití několika produktů. Mnoho potravinářských výrobků je obohaceno o vitamíny a minerály. Pokud navíc užíváme doplňky stravy, můžeme mít příliš mnoho živin. K jeho nadbytku může přispět i forma doplňku stravy. U některých lidí, kteří užívali přípravky ve formě šumivých tablet, byl denní příjem minerální nebo vitamínové složky mnohonásobně překročen. Bylo s nimi zacházeno jako s chutným šumivým nápojem.
Poraďte se se svým lékařem
Než sáhneme po jakémkoli doplňku stravy, měli bychom se poradit s lékařem. Za prvé, nemusíme suplementaci vůbec potřebovat. Za druhé se může ukázat, že vzhledem k našemu zdravotnímu stavu bychom neměli užívat přípravky se specifickými složkami, např. vápník a přípravky s brusinkami (velké množství oxalátů) se nedoporučují lidem s ledvinovými kameny a přípravky s betakarotenem. pro kuřáky. Kromě toho mohou doplňky stravy interagovat s léky, oslabovat nebo zesilovat jejich účinky, např. česnekový extrakt by se neměl užívat v kombinaci s některými antibiotiky a ženšen by se neměl užívat s antikoncepčními pilulkami. Za třetí, lékař doporučí doplněk stravy, o kterém je přesvědčen, že má příznivé účinky na zdraví a pacient jej potřebuje.
Uvedení doplňků na trh nevyžaduje klinické zkoušky
Odhaduje se, že každý rok vstoupí na trh přibližně 3 000 nových doplňků stravy. Jejich registrace je mnohem jednodušší a levnější než v případě léků, jejichž účinnost a bezpečnost musí potvrdit klinické studie. Úřadu podřízenému vrchnímu hygienickému inspektorovi stačí předložit příslušnou dokumentaci, v níž je mj. informace o složení výrobku a jeho zdraví prospěšném účinku. Vrchní inspektor může, ale nemusí vést vyšetřováníobjasnit, zda jsou v souladu s realitou. Od prosince 2012, pokud by chtěl výrobce uvádět na obalech další informace (tzv. zdravotní tvrzení), musí se odkázat na seznam takových tvrzení, který na základě vědeckého výzkumu připravila Evropská komise. Potvrzují, že konkrétní složka v určité dávce má pozitivní vliv na zdraví.
měsíčník "Zdrowie"