OVĚŘENÝ OBSAHAutor: lek. Tomáš Nęcki

Depresivní poruchy mohou být velmi odlišné – někteří pacienti zažijí během života pouze jednu depresivní epizodu, zatímco jiní mají depresivní poruchy opakující se. Stává se, že i přes dlouhodobou léčbu se člověk s depresí stále necítí plně zlepšený. Co dělat, když máte chronickou depresi, abyste se cítili lépe?

Deprese je dnes jednou z nejčastěji diagnostikovaných duševních poruch u lidí. Je to vážný problém pro lidi, kteří s tím bojují, stejně jako pro světové ekonomiky. Kvůli této entitě není mnoho lidí schopno řádně fungovat a plnit své každodenní povinnosti. Vzhledem k prevalenci a dopadu depresivních poruch na fungování pacientů je důležité je správně rozpoznat a léčit.

Pacienti mají depresivní epizody, které jsou díky vhodné léčbě přechodné a cítí se pak dobře. Bohužel se někdy stává, že člověk pociťuje depresivní příznaky dlouhodobě. Takovou situaci lze pozorovat u recidivujících depresivních poruch, které jsou diagnostikovány, když pacient prodělal v životě alespoň dvě depresivní epizody.

Někdy se i přes léčbu necítíte dobře. Existují však způsoby, jak se cítit lépe i přes chronickou depresi.

Chronická deprese: někdy je nutné ověřit diagnózu

V situaci, kdy se pacient dlouhodobě léčí s depresí, bral již různá antidepresiva, a přesto stále nezaznamenal zřetelné zlepšení své pohody, je potřeba ověřit diagnózu . Může se stát, že daná osoba má jinou než depresivní poruchu, jejíž léčba vyžaduje použití jiných léků než antidepresiv.

Mezi jednotky, ve kterých se mohou objevit depresivní příznaky, lze uvést následující:

  • bipolární porucha,
  • deprese s psychotickými příznaky (psychotická deprese),
  • poruchy osobnosti
  • Má schizoafektivní poruchu.

Například v případě bipolární poruchy může použití léků stabilizujících náladu (stabilizátorů nálady) zlepšit pohodu pacientů, zatímco při léčbě psychotické deprese se někdy používají antidepresiva spolu s antipsychotiky (neuroleptika).

Nakonec se může ukázat, že pacient ve skutečnosti bojuje s jinými problémy než s depresí, a úprava léčby může vést k očekávanému zlepšení jeho pohody.

Psychoterapie doplňuje farmakoterapii

Bohužel se poměrně často stává, že pacienti užívající antidepresiva využijí pouze pomoci psychiatra. Mezitím – jak bylo prokázáno v mnoha vědeckých studiích – nejlepších účinků léčby duševních poruch je dosaženo, když je farmakoterapie kombinována s psychoterapií.

Antidepresiva se vyznačují především účinkem na zlepšení nálady a jízdy, tedy ochoty vykonávat jakoukoli činnost. Stejně jako se díky jejich užívání může pacient cítit lépe, s užíváním léků nelze vyřešit všechny problémy - farmakoterapie neodstraní např. nízké sebevědomí nebo nedostatek asertivity.

Práce s terapeutem má za cíl zvýšit pacientovo povědomí o vlastním tématu a umožnit mu změnit určité myšlenkové vzorce, které mohou jednoduše bránit jeho každodennímu fungování.

Lidé s chronickou depresí, kteří se zejména navzdory léčbě necítí plně lépe, by rozhodně měli zvážit použití psychoterapie.

Role fyzické aktivity

Fyzická aktivita má pozitivní vliv na stav lidí s depresí. Depresivní člověk nemusí být k ničemu motivován, takže může být těžké dát se dohromady a jet na kole nebo do bazénu.

Na druhou stranu stojí za to se sebou bojovat, protože fyzická námaha skutečně zlepšuje vaši pohodu a i když jste po ní unavení, měla by se vám zlepšit nálada.

Chronická deprese a dieta

Význam stravy je zmiňován především v souvislosti s prevencí kardiovaskulárních chorob či obezity. Méně se však mluví o vztahu jídelníčku a duševního zdraví. Zdravá a vyvážená strava poskytuje tělu všechny složky nezbytné pro jeho fungování, včetně těch, které využívají struktury centrálního nervového systému.

Strava, která je těžko stravitelná, bohatá na tuky a jednoduché sacharidy, může v člověku vyvolat pocitstali se líní a zdráhali se podniknout jiné než nezbytné činnosti. Pro člověka, který má denně – v důsledku deprese – sníženou motivaci jednat, nebude málo pestrá a jednoduše nezdravá strava přínosem

V konečném důsledku by pacienti s depresí měli věnovat pozornost tomu, co skončí na jejich talířích. Je důležité sestavit jídelníček v souladu s potravinovou pyramidou a neustále dbát na to, aby jídelníček obsahoval správné množství zeleniny a ovoce a zároveň se vyhýbat nezdravým stimulantům, jako jsou cigarety nebo alkohol.

Chronická deprese a stimulanty

Když už mluvíme o stimulantech, je třeba zdůraznit, že pacienti s chronickou depresí by se jim měli rozhodně vyhýbat. Stává se, že – například za účelem zlepšení nálady – se lidé s depresivními poruchami často uchylují například k alkoholu.

Toto řešení je velmi klamné, protože alkohol vám nezlepší náladu, ale pouze dočasně zakryje stávající potíže pacienta. Navíc se druhý den po požití nadměrného množství může pacient cítit ještě hůř než předtím.

Užívání stimulantů ke zlepšení nálady během velmi krátké doby může vést k rozvoji závislosti. V konečném důsledku může pacient čelit dvěma problémům namísto jednoho.

Pacienti s depresí by se měli vyhýbat psychoaktivním látkám. Doporučuje se pokusit se snížit stres, který zažíváte, pomocí jiných metod.

Chronická deprese a relaxace

V průběhu chronické deprese pacienti často bojují s pocity, jako je strach, úzkost a podrážděnost. Určitě stojí za to pokusit se je eliminovat pomocí různých relaxačních technik. Pomoc – jak při zahánění úzkosti, tak nepříjemných myšlenek – mimo jiné dechová cvičení, jóga nebo meditace.

Obecně je nemožné zde vyjmenovat všechny možné vlivy, které mohou pacientovi pomoci dosáhnout rovnováhy. Čtení knihy, procházka nebo rozhovor s milovanou osobou může zlepšit náladu depresivního člověka.

Chronická deprese a podpora rodiny

Depresivní lidé mají často snížené sebevědomí, cítí se bezmocní a zbyteční. Někdy mají dojem, že jsou se svými problémy sami a že jim nikdo nemůže pomoci. Často se stává, že se stydí mluvit o svých potížích i se svými blízkými, kterým by se rozhodně neměli vyhýbat.

Deprese je stále častěji přirovnávána k jiným, zcela jiným chronickým onemocněním, jako jsou kupř.arteriální hypertenze nebo diabetes. Není to jeho chyba, že to někdo nasmlouval. Nejdůležitější je, aby člověk trpící duševní poruchou dostal pomoc, kterou potřebuje.

To je pro mnoho lidí stále překvapivé, ale opravdu hluboce depresivní pacient může mít problém například zavolat na psychiatrickou kliniku a domluvit se s odborníkem

Z tohoto důvodu je tak důležité, aby její příbuzní nemocného podporovali. Pouhé vědomí, že je vždy nablízku někdo, s kým si můžete promluvit nebo od koho můžete získat pomoc, může výrazně zlepšit pohodu člověka s chronickou depresí.

Kategorie:

Psychologie