Funkce zdvihové jednotky se liší od ostatních. Zaměstnanci musí mít při péči o pacienty s rozsáhlou paralýzou vrozenou trpělivost a shovívavost. Jak funguje iktová jednotka a jak se léčí pacienti s cévní mozkovou příhodou?
Už z dálky slyšíte blížící se sanitku. Když vozík vjede do areálu Ústavu psychiatrie a neurologie ve Varšavě, signál ustane. Na pohotovosti vběhne na sál lékař přivolaný sestrou. Je to obyčejný den. Dalšípacient s mrtvicí byl přivezen v .
Pacient přivezený sanitkou je vyšetřován neurologem. Pan Stanisław stěží vyslovuje jednotlivá slova. Nemůže zvednout ruku. Na dotek lékaře nereaguje, jako by nic necítil. Lékař se rychle rozhodne: počítačová tomografie hlavy a krev na testy. Sestra mu vyhrne rukáv košile a odebere několik vzorků. Krev se chystá jít do laboratoře, protože testy musí být provedeny velmi rychle, na cito. Výsledek tomografie potvrzuje předpoklady lékaře. Je to ischemická mrtvice. Jinými slovy, tepny jsou ucpané sraženinou a část mozku nedostává krev. Čas se krátí, proto je pacient převezen na iktovou jednotku na 2. neurologickou kliniku
Provoz šokového oddělení
Každý nový den na klinice začíná briefingem, během kterého se prodiskutují zdravotní záznamy všech pacientů, průběh léčby a možná selhání. Při těchto setkáních je také individuálně pro každého pacienta stanoven rozsah rehabilitačních cvičení. Každému pacientovi je věnována zvláštní pozornost, protože právě zde jde o budoucnost nemocných. Na jednotce akutní péče pracuje 10 lékařů. Na celém neurologickém oddělení pracuje 24 sester, polovina z nich se stará o pacienty s cévní mozkovou příhodou. Je to mimořádně dobře sehraný tým. Nemusí si říkat, co se má dělat, vše probíhá téměř automaticky, vždy však s přihlédnutím k individuálním potřebám pacienta. Roli sester nelze přeceňovat. Tady musíte skoro každého zvedat, přemisťovat ho ze strany na stranu, přebalovat, dbát na hygienu, krmit, podávat léky vhodným způsobem, když má pacient potíže s polykáním. Byla to těžká a nevděčná práce. Stává se, že nemocné nelze zachránit. Pak jsou všichni smutní.Ale je také radost, když pacient s těžkou mozkovou příhodou začne chodit a mluvit. Po chodbě jde muž středního věku. Jedna paže bezvládně visí podél těla. Doprovázející manželka ho nabádá, aby se narovnal. "Dobrá," říká s obtížemi. Manželka položí jednoduchou otázku: - Máš hlad? Chvilka ticha, plné soustředění a nakonec přichází těžko pochopitelná odpověď: - Nemám hlad. Slova znějí uměle, jako by přicházela z nejvzdálenějších částí mozku. To je způsobeno mozkovou příhodou, ale existuje naděje, že rehabilitace sníží postižení. - Hemoragická mrtvice způsobuje větší zmatek v mozku. To říkají lékařské statistiky - vysvětluje Dr. Adam Kobayashi. - Bohužel hemoragické mrtvice vedou častěji ke smrti pacienta. Ale také se stávají méně často. Je to jen 10-15 procent. všechny tahy. Velkým problémem hemoragické mrtvice je, že stále není k dispozici účinná léčba. Farmakologicky a operativně se dá pro pacienta udělat jen málo. Na konci dne se zdravotní stav pana Stanisława definitivně zlepšil. Sestra ho téměř násilím musela držet na lůžku, dokud ošetřující lékař nerozhodl, zda může nebo nemůže vstát. Je to lepší a lepší, protože jako odměnu za pobyt v posteli pacient požádal o čaj.
Léčba pacientů po cévní mozkové příhodě
Oproti pracovnímu shonu na pohotovosti je tu klidnější. Lékaři a sestry se soustředí na další pacienty. Téměř šeptají, aby nerušili ostatní nemocné. Oddělení má 40 lůžek, z nichž téměř polovina je určena pro pacienty s cévní mozkovou příhodou. Nejsou zde žádné oddělené pokoje. Je tam obrovská hala rozdělená závěsy na malé boxy. Scéna z filmu. Zařízení monitorující vitální parametry pacientů pod stěnami. Na obrazovkách monitorů je záznam práce srdce. Trubky, Niki. Pravidelné tikání, pravidelné tepání, vše svým vlastním tempem. Každou chvíli sestra nebo lékař kontroluje, zda se nic neděje. Jsou tiché, pohybují se bez zbytečné nervozity. V místnosti je mírné šero, které vám pomáhá nabrat síly. V péči lékařů a sester jsou pacienti s ischemickými a hemoragickými cévními mozkovými příhodami a subarachnoidálními krváceními, které jsou také zahrnuty do cévních mozkových příhod. Jezdí sem i pan Stanisław, kterého nedávno přivezla záchranka. - Pacientům s ischemickou cévní mozkovou příhodou jsou podávány trombolytické léky, jejichž úkolem je rozpustit sraženinu blokující průtok krve do mozku - vysvětluje Dr. Adam Kobayashi, neurolog. - Tato léčba musí být podána nejpozději 4,5 hodiny po vzniku cévní mozkové příhody. Po uplynutí této doby by se mělo najít jiné řešení. Samozřejmě že nevšichni pacienti mají z této léčby 100% prospěch, ale bez ní je šance na udržení co nejlepší kondice mnohem nižší. Iktové oddělení 2. neurologické kliniky Psychiatricko-neurologického ústavu navštíví ročně asi 300 lidí s cévní mozkovou příhodou. V zemi dojde k mrtvici do roku 60-70 tis. lidé. To je víceméně stejné jako v jiných evropských zemích. Rozdíl mezi Polskem a ostatními zeměmi je v tom, že u nás stále umírá příliš mnoho lidí na mrtvici. Naštěstí se ale situace v posledních letech změnila k lepšímu. Na mozkovou mrtvici umírá stále méně lidí. Důvodem je zlepšení standardů léčby a větší informovanost samotných pacientů. Stále více z nich ví, že cévní mozkovou příhodu je třeba léčit v nemocnici a že se tam musí dostat co nejdříve. Polsko je pokryto sítí iktových jednotek a v zásadě by měl být každý pacient pod odborným dohledem. S tímhle to ale může být jinak. Stále se stává, že pacient leží na vnitřní straně, kde není poskytováno žádné odborné ošetření.
Rehabilitace - dlouhý proces léčby mrtvice
Uběhnou další minuty. Pan Stanisław už dostal trombolytika v kapačce. O jeho osudu se rozhodne během příští hodiny. Pokud léky sraženinu rozpustí a nestane se nic neobvyklého, druhý den začne rehabilitace, aby se co nejvíce zabránilo trvalým parézám, poruchám řeči a invaliditě. „Pokud bychom promeškali dobu, kdy by bylo možné podávat trombolytika, v pacientově mozku by se vyvinuly nevratné nekrotické léze,“ říká doktor Kobayashi. - Pak by podání takových léků mohlo pacientovi ublížit, např. způsobit krvácení, tedy rozlití krve do mozku. To ale samozřejmě neznamená, že takoví pacienti zůstanou bez pomoci. Pacientovi může být podána přiměřená dávka aspirinu, který má prokázanou účinnost při léčbě mozkových příhod, i když ne tak spektakulární jako trombolytika. Další možností je mechanické odstranění sraženiny. Poté se přes stehenní tepnu (nachází se v třísle) zavede speciální katétr jako v případě koronarografie a vede směrem do mozku až do místa, kde se nachází embolus. Poté se speciálními nástroji sraženina uchopí a vyjme. Bohužel taková ošetření děláme na náklady nemocnice, protože je nehradí Státní zdravotní fond. Je však obtížné nevyužít stávající příležitosti, protože mohou zachránit pacienta.
„Zdrowie“ měsíčně