Čirok je starověké bezlepkové obilí pěstované před tisíci lety v Africe. Pěstují se především pro krmení, ale stále více se využívají i v potravinářském průmyslu. Zrna čiroku vykazují velký potenciál pro podporu zdraví. Mohou být použity při léčbě rakoviny tlustého střeva, melanomu, dyslipidémie a problémů s metabolismem sacharidů.
Čirokpatří mezi starověké obiloviny, které se pěstovaly již 8 000 let před naším letopočtem. v Egyptě a Súdánu a 3–5 tisíc let př. n. l. v Etiopii. Z jihovýchodní Afriky se čirok rozšířil po celé Africe a námořními cestami na Blízký východ, do Indie a Číny. Tato obilovina roste divoce nebo se pěstuje v mnoha oblastech světa s tropickým a subtropickým podnebím i s mírným teplým podnebím – v Indii, Africe, Austrálii, Spojených státech, Střední a Jižní Americe. V současnosti jsou největším producentem čiroku Spojené státy americké, kde je třetí nejvýznamnější obilninou. Na světě je čirok 5. největším producentem plodin na světě, tvoří pouze 2 procenta všech pěstovaných plodin. Je také základní potravinou v mnoha afrických a asijských zemích. V Polsku je pěstování čiroku velmi malé, stará se o něj málo farmářů a jejich plocha nepřesahuje 100 ha. Vzhledem k tomu, že čirok je jedním z nejúčinnějších v pěstování obilovin a zároveň levný, velmi odolný vůči suchu, houbám a plísním a také se snadno přizpůsobuje podmínkám prostředí, je považován za obilninu nezbytnou pro přežití lidstva. Odhaduje se, že kvůli zhoršování klimatických podmínek pro pěstování obilovin v Polsku se stále více farmářů rozhodne pěstovat čirok, zejména v písčitých oblastech s malým množstvím srážek.
Odrůdy čiroku
Čirok se vyskytuje v mnoha odrůdách. Červená a oranžová jsou klasicky pěstovaná zrna, smetanová a bílá jsou nejčastější moukou a černá a hnědá jsou velmi bohaté na antioxidanty, které se v potravinářském průmyslu používají různými způsoby. Čirok je bezlepkové obilí, které mohou využít ve stravě lidé trpící celiakií, alergiemi a nesnášenlivostí lepku. Čirok se také používá při výrobě krup a mouky, ale především je krmivem pro hospodářská zvířata a surovinou pro výrobuethanol. Zhruba 1/3 produkce se spotřebuje na biopaliva. Sladký čirok je surovinou pro výrobu sladícího sirupu – dříve důležitého sladidla používaného v domácnostech a nyní přísady při výrobě whisky a rumu.
Čirok - nutriční hodnoty
Kalorickou hodnotou je čirok podobný ostatním obilninám a poskytuje 329 kcal na 100 g. Skládá se převážně ze sacharidů a obsahuje hodně vlákniny - 6,7 g, která podporuje trávicí trakt, reguluje rytmus pohyby střev a urychluje vylučování toxinů z těla. 100 g čiroku pokryje potřebu bílkovin z 21 procent. Nejhojnější aminokyseliny v něm jsou leucin a tryptofan (esenciální aminokyseliny), zatímco lysinu je nedostatek. Čirok má nízký obsah tuku, většinu tvoří nenasycené mastné kyseliny, včetně omega-3 (65 mg / 100 g) a omega-6 (1,3 g / 100 g). Tato obilovina je dobrým zdrojem vitamínů skupiny B (hlavně niacinu, thiaminu a vitamínu B6), které se podílejí na energetickém metabolismu, urychlují metabolismus a řídí činnost nervové soustavy. Mangan hojně obsažený v čiroku je nezbytnou součástí kostí, ovlivňuje také sexuální výkonnost a plodnost, činnost štítné žlázy a ochranu před volnými radikály. Vysoký obsah hořčíku v zrnu podporuje zdraví kostí, zatímco přítomnost železa a mědi snižuje riziko anémie, zvyšuje hladinu energie a podporuje rychlejší růst vlasů. Čirok obsahuje hodně draslíku a velmi málo sodíku, proto blahodárně působí na krevní tlak a hladinu zadržovaných tekutin v těle. Zrna obsahují bioaktivní fytochemikálie, které působí jako antioxidanty, jako jsou lignany, fenolové kyseliny, rostlinné steroly a saponiny. Jejich antioxidační aktivita je podobná jako u borůvek – jednoho z nejsilnějších rostlinných antioxidantů. Díky bohatému složení čiroku více než ostatní obiloviny snižuje riziko rakoviny tlustého střeva a konečníku, snižuje hladinu cholesterolu v krvi a podporuje činnost oběhového systému.
Obsah živin na 100 g čiroku
Energetická hodnota | 329 kcal |
Protein | 11 g |
Tuk | 3,5 g |
Sacharidy | 72 g |
vlákno | 6,7 g |
Niacin | 3,69 mg (18 procent DV) |
Kyselina pantothenová | 0,37 mg (4 procenta DV) |
Riboflavin | 0,096 (6 procent DV) |
Tiamina | 0,33 mg (22 procent denněpoptávka) |
Vitamin B6 | 0,44 mg (22 procent DV) |
Vápník | 13 mg (1 procento DV) |
Měď | 0,28 mg (14 procent DV) |
Železo | 3,36 mg (19 procent DV) |
Hořčík | 165 mg (41 procent DV) |
Mangan | 1,6 mg (80 procent DV) |
Fosfor | 289 mg (29 procent DV) |
Draslík | 363 mg (8 procent DV) |
Selen | 12,2 µg (17 procent DV) |
sodík | 2 mg (0 procent DV) |
Zinek | 1,67 mg (11 procent DV) |
Čirok a genetická modifikace
Bezpečnost čiroku byla potvrzena v laboratorních studiích a ve studiích na lidech. Čirok je běžně považován za rostlinu, která nebyla geneticky modifikována, ale na modifikovaném čiroku se provádí výzkum, který má vyřešit problém hladu v Africe. Nejméně jedna velká společnost ve Spojených státech (Monsanto) používá geneticky modifikovaný čirok ke zvýšení jeho nutriční hodnoty a k tomu, aby byl šetrnější k půdě. Nebere však v úvahu skutečnost, že křížení modifikovaných druhů s divokým čirokem může vést k zániku přirozených odrůd
Zdravotní vlastnosti čiroku
Čirok patří mezi obiloviny s vysokým potenciálem podpory zdraví. Díky svému bohatému složení výzkumná komunita zkoumá účinky čiroku na různé nemoci. Vědecky potvrzené léčivé účinky bezlepkových obilovin jsou:
- inhibice růstu buněk rakoviny tlustého střeva
3-deoxylát (3-DXA) - silný antioxidant nacházející se v zrnech čiroku je zodpovědný za antiproliferativní aktivitu (inhibici buněčného dělení) proti lidským buňkám rakoviny tlustého střeva. Největší množství 3-DXA se nachází v černých a červených odrůdách, ale sloučenina je také přítomna v nižších koncentracích ve světlých zrnech. Zrna čiroku mají 3-4krát vyšší antioxidační potenciál než ostatní zrna.
- ochrana proti inzulínové rezistenci a cukrovce
Čirok na rozdíl od pšenice, rýže a ovsa díky vysokému obsahu antioxidantů inhibuje glykaci bílkovin (proces navázání glukózy na bílkoviny, což způsobuje jejich stárnutí).Koncové produkty pokročilé glykace významně přispívají k problémům spojeným s cukrovkou, proto některé druhy čiroků mohou pozitivně ovlivňovat procesy spojené s rizikem cukrovky a inzulínové rezistence.
- snižování hladiny cholesterolu v krvi
Výzkum na křečcích ukázal, že strava obohacená o tuky z čiroku snižuje hladinu celkového cholesterolu a „špatného“ LDL cholesterolu v krvi, přičemž nesnižuje „dobrý“ HDL cholesterol. Zvířata krmená 4týdenní dietou s 0,5 procenty čirokových tuků vykázala pokles LDL o 18 procent a 5 procent tuků o 69 procent. Výzkum naznačuje, že zrna čiroku mohou být u lidí používána jako přísada do doplňků snižujících cholesterol.
- podpora při léčbě melanomu
Fenolické složky čiroku mohou zpomalit vývoj buněk maligního melanomu, což bylo potvrzeno studiemi na lidských rakovinných buňkách. Ukazuje se, že v oblastech Jižní Afriky, kde byl čirok ve stravě nahrazen kukuřicí, došlo k silnému nárůstu výskytu rakoviny kožního epitelu
Kulinářské využití čiroku
Čirok je skvělý škrobový doplněk k hlavnímu jídlu místo brambor nebo rýže. V potravinářském průmyslu se čirok vyskytuje ve formě krup a mouky. V oblastech, kde je čirok oblíbený, se zrna čiroku často používají ve vícezrnných produktech, jako jsou cereální směsi a cereální tyčinky. Čirok má jemnou, někdy nasládlou chuť a snadno absorbuje chutě ostatních ingrediencí v pokrmu. V afrických a indických zemích je čirok běžnou složkou tradičních jídel – chleba, kaší, pokrmů v páře i v páře, nápojů (zakalené červené a hnědé pivo) a pochutin, jako je expandovaný čirok, připomínající připravenou rýži, ale mnohem zdravější. V Číně se z čiroku vyrábí ocet a silný alkohol „baijiu“ a v Indii nekvašený chléb bez kvasnic („jowar roti“). Podobně v Etiopii, kde je chléb známý jako „injera“. Mouka může být základem pro přípravu koláčů, palačinek, knedlíků, kuskusu a koláčového chleba. Není však vhodný na výrobu bochníku, protože je těžký a neobsahuje lepek, který je zodpovědný za strukturu pečiva. Když ve svých receptech nahrazujete pšeničnou mouku čirokovou moukou, vyplatí se přidat kukuřičný škrob pro pružnější strukturu pečení. Podobného efektu lze dosáhnout použitím trochu více oleje, vajec nebo přidáním jablečného octa.
Zdroje:
1. Awika J.M. et al., Properties of 3-deoxyanthocyanins from sorghum, J AgricFood Chem., 2004, 52 (14), 4388-43942. Botha G.M. et al., Can GM sorghum impact Africa™, Trends Biotechnol. 2008, 26 (2), 64-693. https://www.agrofakt.pl/sorgo-uprawy-polsce/4. http://wholegrainscouncil.org/whole-grains-101/whole-grains-101-orphan-pages-found/he alth-benefits-sorghum5. http://database.prota.org/PROTAhtml/Sorghum%20bicolor_Fr.htm6. https://www.americansorghum.com/genetically-modified-crops-threaten-gluten-free-sorghum/7. https://www.nutritionvalue.org/Sorghum_grain_nutritional_value.html8. http://www.sorghumcheckoff.com/all-about-sorghum9. https://draxe.com/sorghum-mouka/