Zen – toto slovo je typicky spojováno s meditací, ale v praxi je tento pojem mnohem širší – ve skutečnosti je zen určitým druhem náboženského směru. Zen se obecně točí kolem dosažení plného uvědomění mysli – ale jak toho lze dosáhnout? Zjistěte, jaké jsou zenové předpoklady a také se podívejte, o čem je zenová meditace.

Obsah:

  1. Zen: předpoklady tohoto trendu
  2. Zen: jak cvičit?
  3. Zen: jak by měla vypadat meditace?
  4. Zen: Meditační účinky

Zenje forma buddhismu, která má svůj původ v Číně. Postupem času se rozšířil do dalších zemí -zenlze nalézt také v Japonsku, Koreji a Vietnamu.

Zen je v těch částech světa nejoblíbenější, o tento specifický trend se však zajímá mnoho lidí ze zcela jiných zemí včetně Polska. Zen je těžké jednoznačně zařadit, protože je v podstatě někde mezi náboženstvím a filozofií.

Neexistuje také jediná univerzální definice toho, co je zen – někteří jej považují za způsob života, zatímco jiní říkají, že zen je o dosažení plné kontroly nad svým vlastním myšlením. Klasifikace a definice se mohou radikálně lišit, naštěstí to, na co se Zen zaměřuje, je mnohem jasnější.

Jóga má pozitivní vliv na tělo i mysl

Dýchací techniky k překonání stresu

Jak získat lucidní sen?

Zen: předpoklady tohoto trendu

Zen je o dosažení úplného porozumění světu kolem vás. Podle tohoto trendu však lze takového dosáhnout pouze tehdy, když se na život podíváme mnohem šířeji. Zen zahrnuje odmítání různých předsudků, které nás provázejí každý den a které nejen ovlivňují to, jak vnímáme realitu, ale také nás jednoduše omezují.

Zen zdůrazňuje důležitost zaměření na tady a teď – nepředpokládá možnost přebývat v minulosti nebo široce analyzovat různé verze budoucnosti, ale zaměřuje se na přítomnost a raduje se z událostí, které se dějí správně teď.

Pokud tedy chcete žít podle zenových předpokladů, když jíte, měli byste pouze jíst (a nemyslet na to, co se stalo v práci nebo na něco jinéhopovinnosti), a když jde na procházku do lesa, měl by pak místo psaní zpráv na mobilní telefon dávat pozor na listí létající kolem jeho obličeje.

Zen také odmítá vytváření hranic mezi sebou a vnějším světem – dalším předpokladem proudu je uvědomění si jednoty s celým vesmírem a všemi jeho prvky.

Zen: jak cvičit?

Meditace je nepochybně nejvíce spojena se zenem. Je však třeba zdůraznit, že ano – meditace je jedním ze základních způsobů praktikování zenu – i když rozhodně není jediným.

Souvisí s aktuálním termínem Vznešená osmičlenná stezka, která se skládá ze souboru základních principů zenu. Mezi ně patří:

  • správný pohled (včetně touhy osvobodit všechny bytosti – zvířata i lidi – od utrpení);
  • správné myšlení (např. vyloučení špatné vůle ze svého života);
  • správné slovo (jinými slovy správná řeč, např. nepoužívání lží při jednání s jinými lidmi);
  • spravedlivé skutky (včetně toho, že nikomu a ničemu neberete život);
  • oprávněný výdělek (tj. příjem z práce, která nezpůsobuje újmu ani utrpení žádné bytosti);
  • spravedlivé pronásledování (podnikání činů, které vedou k osvícení);
  • správné zaměření (pečlivé provádění všech závazků a akcí, které jste podnikli);
  • správná meditace.

Někteří lidé žijí podle všech principů zenu, jiní se zajímají pouze o samotnou meditaci. Druhá pozice je často kritizována stoupenci "plného" zenu, protože podle jejich názoru vede k výraznému ochuzení tohoto trendu.

Zen: jak by měla vypadat meditace?

Zenová meditace se zdá teoreticky jednoduchá, ale v praxi není dosažení požadovaného stavu agregace vůbec snadné.

Tento aktuální prvek se nazývá zazen, což přímo znamená zenová meditace vsedě. Meditovat můžete v různých polohách – nejoblíbenější se zdá být pozice lotosového květu, ale do tohoto stavu plného soustředění se lidé dostávají i vsedě se zkříženýma nohama, vsedě na patách nebo vsedě na židli.

Ruce by měly být umístěny na sobě. Při meditaci je důležité držet vzpřímený postoj. Po zaujetí vhodné polohy těla je možné přejít k meditaci.

Dýchání je důležité – nádechy provádějte pomalu a soustřeďte se na jejich počítání. Tato akce se očekává proúkolem přivést do stavu koncentrace – meditující je nemyslet na nic jiného než jen na dýchání.

Dalším prvkem zazenu – obvykle mnohem obtížněji ovladatelným – je stav, kdy necháváte své myšlenky volně plynout. Zde je třeba zdůraznit, že během meditace však nemůžete myslet na to, co musíte udělat zítra v práci nebo na nákupy pro děti - myšlenky jsou o tom, co se děje tady a teď (např. mohou to být myšlenky na to, že meditujícímu znecitliví noha nebo je mu horko, protože ho ohřívají sluneční paprsky.

Samotná zenová meditace může trvat různě dlouho. Začátečníkům se doporučují několikaminutové meditační sezení, ale lidé, kteří často praktikují zen, meditují mnohem déle, i 10 hodin. Je pochopitelné, že je těžké vydržet tak dlouho v jedné pozici – z tohoto důvodu si meditující občas dávají přestávky, během kterých cvičí kinhin neboli meditaci za chůze.

Zen: Meditační účinky

Meditace je běžně považována za způsob relaxace. Po meditačním sezení se člověk může cítit mnohem klidněji a uvolněněji, ale cíl praktikování zenu je mnohem vážnější.

Meditace má v tomto případě vést k očištění mysli a získání plné kontroly nad ní a také k osvícení člověka. Otázkou však zůstává: má cenu meditovat, i když jste vyznavači víry zcela odlišné od buddhismu?

Zde se názory dělí: mnoho lidí si myslí, že meditace je prostě ztráta času. Na druhou stranu existují důkazy o tom, že meditace může mít mimořádně blahodárný vliv na tělo i mysl – během ní například klesá srdeční frekvence a krevní tlak (což může být výhodné pro lidi s hypertenzí).

Často praktikovaná po dlouhou dobu může meditace naopak zvýšit úroveň koncentrace, ale také zlepšit fungování imunitního systému nebo vést ke zlepšení nálady. Zde je však třeba zdůraznit jednu věc: meditace může být obecně bezpečná a prospěšná, ale pouze u zdravých lidí.

Například u pacientů s určitými duševními poruchami a nemocemi se meditace důrazně nedoporučuje – taková situace nastává u lidí se schizofrenií (u kterých je možné, že chaos, který pociťují, může meditací ještě zesílit) nebo u pacientů s obsedantní poruchy kompulzivní (kteří mohou posedle usilovat o osvícení, a když selžou, dokonce se nervově zhroutí).

O autoroviLuk.Tomáš NęckiAbsolvent medicíny na lékařské univerzitě v Poznani. Obdivovatel polského moře (nejvíce ochotně korzující po jeho březích se sluchátky v uších), koček a knih. Při práci s pacienty se zaměřuje na to, aby jim vždy naslouchal a věnoval jim tolik času, kolik potřebují.

Kategorie:

Psychologie