Potní žlázy jsou struktury vytvořené v lidské kůži, přizpůsobené k produkci a vylučování potu. Jejich nejdůležitějším úkolem je regulovat naši tělesnou teplotu. Na rozdíl od zdání je sekrece potu poměrně komplikovaný proces, řízený nervovou i hormonální signalizací. V průměru má lidská kůže od 1,5 milionu do 5 milionů potních žláz. Zjistěte, jak jsou potní žlázy stavěny, jaká je produkce potu a za jakých podmínek může být funkce potních žláz změněna.
Potní žlázy(latinskyglandulae sudoriferae ) se podílejí na procesu termoregulace prostřednictvím vylučování potu. U lidí máme co do činění s ekrinními potními žlázami a apokrinními potními žlázami.
Struktura a typy potních žláz
Struktura potních žláz není příliš složitá. Skládají se ze dvou hlavních struktur: sekrečních spirál a potních kanálků.
Sekreční část se nachází v hlubokých vrstvách dermis (tzv. síťovitá vrstva), zatímco drenážní linie vedou postupnými vrstvami kůže a nakonec vystupují z epidermis.
Sekreční část se skládá ze dvou typů buněk: světlé a tmavé. Každý z nich je zodpovědný za vylučování dalších složek do potu. Čiré články produkují velké množství vodnatého výboje a přitom regulují složení elektrolytu (tj. obsah sodíku, draslíku, vápníku a chloridů).
Tmavé buňky jsou zase zodpovědné za sekreci tzv glykoproteiny nebo proteiny související s cukerným řetězcem. Sekreční části i drenážní cesty potních žláz jsou vystlány speciálním typem buněk - tzv. myoepitelovými buňkami (přesněji svalově-epitelovými buňkami). Jejich nejdůležitější funkcí je kontraktilita, díky které může být pot vytlačován z kanálků vedoucích k vnějšímu povrchu kůže.
Existují dva typy potních žláz, které se liší umístěním, fungováním a složením produkovaného sekretu. Patří mezi ně ekrinní a apokrinní (také známé jako páchnoucí) žlázy.
- ekrinní potní žlázy
Jsou tam ekrinní žlázynejpočetnější kolem rukou a nohou. Za zmínku stojí, že se v těchto lokalitách jedná o jediné pleťové přípravky – nenajdeme tam ale chloupky ani mazové žlázy. Kromě rukou a nohou se ekrinní žlázy nacházejí téměř všude – na pokožce hlavy, trupu a končetinách. Nenajdeme je jen v kůži rtů a genitálií.
Většina lidí, kteří mluví o potních žlázách, má na mysli ekrinní podtyp - ten je zodpovědný za produkci vodnatého potu a umožňuje tak regulaci tělesné teploty
- apokrinní potní žlázy
Apokrinní žlázy se také nazývají pachové žlázy. Právě jejich sekret je zodpovědný za nepříjemný zápach potu, který vzniká při kontaktu s bakteriemi, které obývají povrch naší kůže. Apokrinní žlázy nejdou přímo mimo epidermis, ale do vlasových folikulů. Z tohoto důvodu se nacházejí pouze v ochlupené pokožce. Největší koncentrace tohoto typu žláz je v podpaží, kolem třísel a hráze. Jejich výtok je poměrně hustý a mastný.
Apokrinní žlázy nejsou stimulovány zvýšením tělesné teploty, ale zůstávají závislé na emocionálních podnětech (například strachu). Jejich fungování začíná až v období pohlavního zrání pod vlivem změn hladin pohlavních hormonů. Apokrinní žlázy hrají u zvířat důležitou roli, ovlivňují mimo jiné jejich sexuální chování.
Produkce potu. Funkce potních žláz
Přibližně 99 % potu tvoří voda. Zbývající 1 % je určeno pro ionty (hlavně sodík a chloridy) a také malá množství metabolických produktů, jako je močovina, amoniak a kyselina močová.
Produkce potu musí být tělem přísně kontrolována – neomezená činnost potních žláz by mohla vést k nadměrné ztrátě vody a cenných elektrolytů. Za normálních okolností naše potní žlázy produkují přibližně 500-750 ml potu denně. Nicméně během intenzivního cvičení, jako je maraton, může vylučování potu dosahovat až 2-3 litrů za hodinu.
Práce potních žláz je primárně řízena autonomním nervovým systémem. Jeho činnost je nezávislá na naší vůli – nejsme schopni na vlastní žádost stimulovat nebo inhibovat pocení.
Nejdůležitější úlohou potních žláz je regulovat tělesnou teplotu. Zvýšení naší tělesné teploty stimuluje termoregulační centrum mozku, které prostřednictvím vláken nervového systému aktivuje potní žlázy.
Odpařování potu zPovrch kůže vyžaduje uvolnění určitého množství tepla, aby se tělesná teplota snížila. Termoregulaci „řeší“ především ekrinní žlázy.
Apokrinní potní žlázy jsou inervovány adrenergně. To znamená, že jejich nejdůležitějším stimulantem je stresový hormon adrenalin. Z tohoto důvodu je aktivita apokrinních žláz největší v emočně stresových situacích - strach, bolest nebo vysoký stres.
Kromě nervové regulace má na činnost potních žláz významný vliv hormonální rovnováha. Nejdůležitějším hormonem je aldosteron produkovaný v nadledvinách. Hlavním úkolem aldosteronu je regulovat rovnováhu vody a elektrolytů. Díky němu je možné reabsorbovat ionty sodíku z původně produkovaného potu. Tímto způsobem tělo zabraňuje nadměrné ztrátě tohoto prvku.
Některé vědecké studie naznačují, že potní žlázy se mohou podílet na regeneraci epidermis a hojení ran. Pravděpodobně nejdůležitější roli zde hrají prekurzorové buňky těchto žláz, i když přesné mechanismy jejich účasti na opravných procesech zatím nejsou známy.
Potní žlázy – dysfunkce
Nemoci související s potními žlázami mohou vzniknout z různých důvodů. Jejich příčinou může být jak nesprávná práce samotných žláz, tak porucha regulace nervového systému nebo endokrinního systému. V potních žlázách mohou probíhat zánětlivé a neoplastické procesy. Je také třeba připomenout, že poruchy v množství a složení potu mohou být příznakem mnoha systémových onemocnění. Nejdůležitější onemocnění postihující potní žlázy jsou:
- nadměrné pocení (hyperhidróza)
Hyperhidróza je stav nadměrného pocení – produkce potu pak překračuje množství potřebné k udržení normální tělesné teploty. Nadměrné pocení může ovlivnit celé vaše tělo i konkrétní místa (například ruce samotné).
Rozlišujeme primární hyperhidrózu, jejíž příčina dosud nebyla známa, a sekundární hyperhidrózu – vznikající z jiných onemocnění. Nadměrné pocení může být příznakem hormonálních, neurologických a nádorových poruch. Příklady nemocí spojených s hyperhidrózou jsou: hypertyreóza, diabetes mellitus (zejména v situacích hypoglykémie, tj. náhlý pokles hladiny glukózy v krvi) a Parkinsonova nemoc.
Hyperhidróza může být také jedním z příznaků novotvarů lymfatického systému – lymfomů. V tomto případě se obvykle vyskytuje noční pocení. Dalšími příčinami hyperhidrózy jsounarušení fungování autonomního nervového systému, který řídí sekreci potu. Poškození autonomních nervových vláken v důsledku traumatu (jako je poranění míchy) nebo neuropatie se může projevit zvýšeným pocením.
Při léčbě hyperhidrózy se používají antiperspiranty, léky inhibující činnost autonomního nervového systému a také pudry a prachy, které vysušují pokožku. Při lokální hyperhidróze přináší dobré výsledky lokální injekce botulotoxinu (botoxu).
Chirurgické výkony jsou vyhrazeny pro nejpokročilejší případy: odstranění nebo zničení potních žláz a také přeříznutí nervových vláken inervujících specifické skupiny těchto žláz. Než však začneme hyperhidrózu symptomaticky léčit, měli bychom pečlivě zkontrolovat, zda nejde o známku jiného systémového onemocnění.
Ošetření ke snížení nadměrného pocení
- snížené pocení (hypohidróza, anhidróza)
Snížené pocení neboli hypohidróza se vyskytuje mnohem méně často než hyperhidróza. Je však mnohem nebezpečnější – nedostatečná produkce potu znemožňuje v situacích přehřátí snížit tělesnou teplotu. Úplný nedostatek pocení se nazývá anhidróza. Příčinou sníženého pocení jsou obvykle generalizovaná kožní onemocnění, která mění její strukturu. Jedním z příkladů takových onemocnění je hypohydrotická ektodermální dysplazie, což je vrozená porucha vývoje kůže a jejích přívěsků. Špatně vyvinuté potní žlázy nejsou schopny fungovat jako termoregulátory, což může být v extrémních případech i život ohrožující
- pichlavý
Potówki je problém, který postihuje hlavně kojence a malé děti, i když se někdy vyskytuje i u dospělých. Jedná se o drobné, svědivé nebo pálící puchýřky, které se objevují na přehřátých místech. Jejich zdrojem je místní nadprodukce potu spojená s jeho obtížným odtokem. Odstranění příčiny – lokální přehřátí – obvykle způsobí vymizení kožních lézí.
- mnohočetné abscesy podpaží
Mnohočetné abscesy v podpaží, také známé jako obrácené akné, je zánětlivé onemocnění apokrinních potních žláz. Je způsobena bakteriální infekcí, nejčastěji způsobenou stafylokoky. Hnisavé léze se objevují pouze v místech, kde jsou apokrinní žlázy - v podpaží a (méně často) v perineu. Léčba spočívá v lokálních antibiotikách a chirurgické incizi abscesů.
- cystická fibróza
Cystická fibróza je příkladem onemocnění, při kterém je narušeno složení potu. Díky vrozené mutaci kanálků v buněčné membráně epitelu potních žláz nejsou chloridové ionty zpětně absorbovány a pot se stává velmi slaným. Zvýšené vylučování chloridů je základem potního testu, který je velmi jednoduchým a užitečným nástrojem pro diagnostiku cystické fibrózy.
- nádory potních žláz
Z buněk potních žláz se mohou vyvinout benigní i maligní novotvary. Karcinomy potních žláz jsou obvykle agresivnější ve srovnání s běžnějšími kožními zhoubnými nádory, jako je například spinocelulární karcinom. Nádory potních žláz jsou velmi vzácné. Z tohoto důvodu je jejich léčba velkou výzvou, protože chybí studie na velkých skupinách pacientů, které by umožnily porovnat účinnost různých metod terapie.
O autorovi
Krzysztof BialaziteStudent medicíny na Collegium Medicum v Krakově pomalu vstupuje do světa neustálých výzev práce lékaře. Zajímá se zejména o gynekologii a porodnictví, pediatrii a medicínu životního stylu. Milovník cizích jazyků, cestování a horské turistiky.
Přečtěte si další články od tohoto autora