Charakteropatie se může projevit náhlou změnou charakteru blízkého člověka – sklonem ke lhaní, výraznou podrážděností nebo emoční labilitou. Tento problém je způsoben určitým poškozením nervového systému a může mít negativní dopad nejen na život pacienta s charakteropatií, ale i na životy lidí v jeho bezprostřední blízkosti. Co dělat v případě charakteropatie – existují pro ni nějaké účinné způsoby léčby?
Charakteropatie (organická porucha osobnosti)se může vyvinout u každého, bez ohledu na pohlaví nebo věk. Přesná prevalence charakteropatie není známa, z velké části proto, že ne všichni pacienti, kteří zaznamenají tento problém, skončí u lékaře.
Charakteropatie: příčiny
Abychom mohli dojít k závěru, že problémy, které pacient pociťuje, jsou právě charakteropatie, je nutné u pacienta najít nějaké další odchylky. Mluvíme o nějakém organickém poškození nervového systému. Ty mohou být způsobeny různými nemocemi, např. epilepsií, meningitidou nebo rakovinou mozku, ale také škodlivými účinky psychoaktivních látek užívaných pacientem, např. alkoholu nebo drog.
Mezi další možné příčiny organických poruch osobnosti patří komplikace po neurochirurgických zákrocích, úrazy hlavy nebo onemocnění, při kterých dochází k postupné degeneraci nervové tkáně, jako je například Alzheimerova choroba
Charakteropatie: příznaky
Průběh charakteropatie se může u jednotlivců s těmito poruchami značně lišit. Pro organické poruchy osobnosti je charakteristické, že se objevují v souvislosti s výše uvedeným poškozením nervového systému a nejsou spojeny s žádnou poruchou vědomí
Je třeba zdůraznit, že lidé s charakteropatií nesplňují kritéria pro diagnostiku klasických poruch osobnosti. Pro charakteropatii je také typické, že se její příznaky objevují u osoby, která dříve neměla charakterologické abnormality.
Stojí za to vědětMožné příznaky charakteropatie zahrnují:
- podrážděnost,
- emocionální nestabilita,
- mají tendenci často lhát,
- snížená vytrvalost při sledování různých cílů,
- poruchy v kontaktech s druhými lidmi (které mohou mít podobu jak výjimečné snahy o sociální kontakty, tak i rozhodného vyhýbání se jim a izolace od ostatních lidí),
- ztráta zábran,
- paranoidní chování,
- omezení (nebo dokonce úplná inhibice) kontroly vlastního chování,
- agrese,
- sobectví,
- lhostejnost,
- vrtkavost,
- oslabení citových vztahů s ostatními lidmi,
- ignorování společenských zvyklostí a norem,
- podezřelý vůči jiným lidem.
V průběhu charakteropatie se mohou objevit nejen psychické poruchy, ale i problémy somatické. Pacienti (zejména v situaci, kdy nadužívání alkoholu vedlo k charakteropatii) mohou zápasit např. s poruchami spánku, pocitem chronické únavy nebo poruchou koncentrace a pozornosti.
Problémy charakteropatie mohou u některých lidí souviset s jevy, které se vyskytují v průběhu psychopatie. Rozhodně se však jedná o samostatné entity - u charakteropatie je možné určit jejich příčinu (v podobě nějakého organického defektu), přičemž příčiny vzniku psychopatie nebyly dodnes reálně stanoveny
Charakteropatie: léčba
Léčba charakteropatie může být obtížná hlavně proto, že lidé s ní si svůj problém ani nemusí uvědomovat. Není neobvyklé, že okolí pacienta hledá pomoc pro něj, protože právě lidé z nejbližšího okolí nejvíce zatěžují řešit příznaky charakteropatie u svých blízkých. Terapie charakteropatie je také obtížná vzhledem k tomu, že poranění mozku, která pacient utrpěl, pravděpodobně nebudou zvráceny.
Při léčbě těchto poruch se však pokouší realizovat různé interakce – výběr konkrétních závisí na tom, jaké příznaky charakteropatie u pacienta převažují. V případě agresivního chování nebo výrazné emoční lability lze použít stabilizátory nálady (stabilizátory nálady), někdy je možné dosáhnout benefitů i podáváním antipsychotik (neuroleptik) pacientům. Je také důležité provádět psychoterapii u lidí s charakteropatií: někteří odborníci dokonce vyjadřují názor, že nejlepších výsledků v léčbě charakteropatie lze dosáhnout podáváním léků pacientům ve spojení s prováděním opatření pro ně.psychoterapeutické.