Komplikace způsobené COVID-19 jsou stále v šetření. Je však známo, že i ti, kteří prodělali mírné nebo dokonce asymptomatické onemocnění, mohou po COVID-19 trpět různými typy komplikací. Jaké orgány může koronavirus poškodit a jaké komplikace mají lidé, kteří se uzdraví z COVID-19?

Komplikace COVID-19ještě nejsou tak známé jako komplikace chřipky. Předpokládá se, že některé z nich mohou být vedlejším účinkem intenzivní léčby (např. intubace) nebo podávání silných léků.

Vědci jsou znepokojeni skutečností, žekomplikací po COVID-19si stěžují nejen hospitalizované osoby, ale také ti, kteří byli asymptomatickí nebo mírně infikovaní koronavirem a byli nemocný doma. To znamená, že je způsobuje samotný koronavirus, který poškozuje mnoho orgánů – jak naznačují výsledky výzkumu provedeného jak na koronaviru SARS-CoV-2, tak na jiných koronavirech.

Komplikace po COVID-19 – jaké orgány mohou být koronavirem zasaženy?

Výzkumkomplikací COVID-19probíhá, ale je již známo, že koronavirus může nepříznivě ovlivnit řadu orgánů. Podle toho, co uvádí Světová zdravotnická organizace (WHO) na svých stránkách, může koronavirus ovlivnit mj. komu:

  • srdce- vedoucí k poškození myokardu a srdečnímu selhání
  • plíce- poškození plicní tkáně a vedoucí k dušnosti, problémům s dýcháním, selhání plic
  • mozek a nervový systém- důsledkem může být ztráta čichu, kognitivní poruchy (paměti a koncentrace)
  • duševní zdraví- účinky zahrnují úzkost, depresi, posttraumatickou stresovou poruchu, poruchy spánku
  • muskuloskeletální systém- důsledkem jsou bolesti a únava kloubů a svalů
  • imunitní systém- účinky jsou mj. časté infekce.

Komplikace po COVID-19 - chronická únava

Jednou z nejobtížnějších – a podle výzkumníků také nejzákeřnějších – komplikací COVID-19 je chronická těžká únava. Tento příznak podle různých studií uvádí dokonce více než 50 procent. lidí propuštěných z nemocnic (například ze 143 lidí sCOVID-19 po propuštění z nemocnice v Římě až 53 % uvedlo únavu a 43 % mělo dušnost v průměru 2 měsíce po nástupu prvních příznaků nemoci.

Únava může být tak špatná, že je těžké vstát z postele nebo pracovat déle než několik hodin. Častá je také u lidí, kteří měli mírnou anamnézu koronavirové infekce a nevyžadovali hospitalizaci. Zatím není jasné, proč koronavirus způsobuje únavu, ale vědci se domnívají, že syndrom chronické únavy může souviset s mírným zánětem v těle.

Komplikace po COVID-19 – kardiovaskulární problémy

Jednou z komplikací COVID-19 mohou být také kardiovaskulární příznaky, včetně kardiomyopatie, při které srdeční svaly ztuhnou, natáhnou se nebo ztloustnou, což ovlivňuje schopnost srdce pumpovat krev. Koronavirus může také poškodit buňky, které vystýlají krevní cévy.

Pacienti, kteří se uzdravili, si také stěžují na rychlý, nerovnoměrný srdeční tep a bolest na hrudi. U některých lidí se po COVID-19 objeví vysoký krevní tlak, zhorší se srdeční selhání nebo se rozvine myokarditida. Problém poškození srdce po koronaviru v současnosti zkoumají různé vědecké instituce, jako je British Heart Foundation v Londýně.

Komplikace po COVID-19 – kognitivní porucha

Komplikace po COVID-19 jsou také znepokojivé a stejně nepříjemné jako chronická únava jsou poruchy paměti a tzv. „mozková mlha“, kterou hlásí stále více lidí a která trvá dlouho po odeznění akutních příznaků infekce.

Mnoho lidí také zažívá neurologické komplikace, jako je delirium a zmatenost. Zatím není jisté, zda je to proto, že virus může infikovat mozek, nebo zda jsou příznaky sekundárním důsledkem onemocnění, např. související se zánětem.

Komplikace po COVID-19 - poškození plic

Koronavirus poškozuje také plíce, takže komplikací po COVID-19 může být také dušnost a problémy s dýcháním, zejména při cvičení. U mnoha lidí se však poškození plic v průběhu času snižuje - například to byl případ pacientů, kteří byli propuštěni z nemocnice po COVID-19 v rakouské studii. 88 procent z nich měli ve studii viditelné poškození plic, ale po 12 týdnech tento počet klesl na 56 %.

Komplikace po COVID-19- imunodeficience

Vědci také došli k závěru, že COVID-19 může také poškodit imunitní systém a že komplikací může být buď pokles imunity, nebo nadměrně aktivní část imunitního systému, která tento stav spustíhořlavý.

Jak vysvětlil Daniel Chertow z National Institutes of He alth Clinical Center v Bethesdě v Marylandu, který studuje nově se objevující patogeny, vysvětluje, že virus SARS snižuje aktivitu imunitního systému snížením produkce signálních molekul – podobně jev se může vyskytnout i pro koronavirus SARS-CoV-2.

Jak dlouho trvají komplikace způsobené COVID-19?

Zatím není známojak dlouho mohou komplikace po COVID-19 přetrvávat . Důkazy shromážděné z předchozích propuknutí koronaviru, včetně epidemie SARS, naznačují, že komplikace mohou přetrvávat dlouho po uzdravení. Hodně však záleží na typu komplikací.

Dosavadní zjištění ukazují, žeztráta čichu po koronavirumůže trvat až několik týdnů, stejně jako chronická únava, která u mnoha lidí přetrvává i několik měsíců po takto budou považováni za rekonvalescenty. Pokračuje výzkum s cílem posoudit, jak dlouho trvají komplikace COVID-19.

Jednou z nich je britská studie o lidech hospitalizovaných pro COVID-19 – po dobu jednoho roku budou vědci pravidelně analyzovat krevní vzorky a provádět skeny plic 10 000 lidem propuštěným z nemocnic, podobná studie začala také ve Spojených státech

Komplikace po COVID-19 – jaké testy se vyplatí dělat?

V případě komplikací po COVID-19, zejména těch, které přetrvávají delší dobu a jsou nepříjemné, je třeba vyhledat lékaře. Komplikace jako dušnost, bolesti na hrudi, poruchy paměti, nízká tolerance zátěže a chronická únava, chronické bolesti hlavy a kloubů vyžadují konzultaci.

Po zhodnocení příznaků lékař rozhodne, jaké testy je třeba provést. Pro většinu pacientů jsou nejdůležitější vyšetření hrudníku, jako je CT hrudníku nebo rentgen plic, aby lékař mohl posoudit stav plic. Mnoho přeživších má také doporučenou spirometrii, která je indikována před rehabilitací po COVID-19.

Lidé, kteří si po COVID-19 stěžují na přetrvávající chronickou únavu, bolest na hrudi, poruchy srdečního rytmu, by se měli poradit s kardiologem kvůli možné srdeční slabosti. Lidé s chronickými poruchami čichu a chuti by zase měli požádat svého praktického lékaře o doporučení k neurologovi. Je důležité posoudit, zda nemoc nezanechala nějaké stopy v podobě změn v mozkových tkáních

Kategorie: