Cévní chirurg vyčistí nemocné cévy - rozšíří je, odstraní změny (adheze, aneuryzmata), v případě potřeby zavede tzv. cévní protézy, díky nimž céva začne opět správně fungovat. Cévní chirurgie je obor medicíny, který se zabývá diagnostikou a léčbou onemocnění souvisejících se špatnou funkcí krevních a lymfatických cév.
Cévní chirurgse zabývá diagnostikou a chirurgickou léčbou onemocnění souvisejících s nesprávnou funkcí krevních a lymfatických cév.Cévní chirurgiese nezabývá cévními chorobami v oboru neurochirurgie a kardiochirurgie
Obsah:
- Cévní chirurg – jakými nemocemi se cévní chirurg zabývá?
- Cévní chirurg – jaké testy dělá cévní chirurg?
- Cévní chirurgie - léčebné metody používané v cévní chirurgii
Cévní chirurg – jakými nemocemi se cévní chirurg zabývá?
Nejdůležitější onemocnění, která spadají do kompetence cévního chirurga, jsou:
- ateroskleróza (zahrnující mimo jiné aterosklerózu dolních končetin, arteriosklerózu karotid) a zánětlivá onemocnění oběhového systému
- syndrom diabetické nohy
- plicní embolie
- léčba zúžení a uzávěru tepen, které mohou vést k mrtvici
- aneuryzmata (včetně chronických, prasklých, zánětlivých hrudních, břišních a viscerálních aort)
- akutní a chronická žilní onemocnění (včetně žilního tromboembolismu, křečových žil dolních končetin, hluboké žilní insuficience)
- chronické žilní vředy
- nádory cévního systému
- Buergerova choroba neboli trombo-obliterativní vaskulitida
Cévní chirurg – jaké testy dělá cévní chirurg?
Pacienti nejčastěji navštěvují cévního chirurga, který si stěžuje na:
- křeče v nohách a pocit pálení
- bobtnání, vč. kolem kotníků
- pocit tíhy
Pacienti, kteří si všimli metliček, křečových žil, stěžují si na časté brnění, necitlivost nebo nedostatek citlivosti v končetinách. Mohou to být první známky problémů s krevním oběhem, zvláště pokud je narušenana kůži se objevuje stále více hnědých nebo modrých zabarvení, což naznačuje zánět nebo praskání křečových žil.
Lidé s cévními chirurgy také vidí bolest, nejčastěji pociťovanou za hrudní kostí, kašel a opakovanou dušnost, protože může být příznakem plicní embolie
Cévní chirurg během návštěvy provede s pacientem podrobný rozhovor, zkontroluje výsledky dosud provedených testů a pacienta vyšetří, zejména pokud existuje podezření na onemocnění, jehož příznaky jsou patrné pouhým okem, např. chronické bércové vředy. V závislosti na stavu vás může cévní chirurg odkázat na konkrétní testy, aby vyloučil nebo potvrdil počáteční diagnózu.
Nejčastěji prováděná vyšetření v oboru cévní chirurgie jsou dopplerovský ultrazvuk karotid, obratlů, dolních a horních končetin, dopplerovský ultrazvuk žil dolních a horních končetin nebo viscerální dopplerovský ultrazvuk. Dopplerovské vyšetření je neinvazivní a velmi nápomocné v diagnostice mnoha onemocnění. Dává odpověď na otázku, zda je průtok krve správný – kde teče pomaleji, kde teče rychleji nebo jde pozpátku, což může ukazovat například na nedostatečnost žilní chlopně. Dopplerovský ultrazvuk navíc dává obraz o kapacitě a průřezu vyšetřovaných tepen a žil a umožňuje tak odhalit případné zúžení tepen způsobené aterosklerózou, riziko žilního tromboembolismu nebo jiná onemocnění cév v břicho, krk, ruce a nohy. Mezi další studie používané v cévní chirurgii patří Počítačová tomografie, arteriografie, angioskopie, venografie a lymfografie.
Jak se zbavím pavoučích žilek?
Cévní chirurgie - léčebné metody používané v cévní chirurgii
Po diagnóze může cévní chirurg rozhodnout o použití neinvazivní nebo minimálně invazivní léčby nebo v případě potřeby odeslat pacienta k operaci. Rovněž opravňuje pacienty k amputaci končetiny, např. v případě diabetické nohy.
Mezi nejčastěji používané metody patří skleroterapie (používaná při léčbě chronické žilní nedostatečnosti) nebo endovaskulární metody, které zahrnují:
- perkutánní balónková angioplastika (místo obstrukce nebo zúžení cévy se zavádí balónkový katétr)
- implantace stentu (používá se např. v kyčelních, femorálních nebo karotických tepnách)
- implantace stentgraftu (používá se mimo jiné při poškození tepny nebo v případě arteriovenózní píštěle)
- aterektomie (zahrnuje odstranění nebo redukci aterosklerotických plátů pomocí speciálního zařízení)
Pokud je cévní onemocnění velmi pokročilé nebo je život ohrožující, může se lékař rozhodnout pro operaci (včetně rekonstrukce a obnovy tepen, bypassu, chirurgické léčby lymfedému).