Reakce štěpu proti hostiteli (GVHD) je nejzávažnější komplikací transplantace buněk hematopoetického systému – nejčastěji kostní dřeně – která, pokud není léčena, může vést až ke smrti pacienta. Jaké jsou příčiny a příznaky reakce štěpu proti hostiteli? Jak léčba probíhá?

Transplantace proti hostiteli(GVHD - Graft-Versus-Host Disease) je onemocnění, nebo spíše reakce organismu, ke které dochází u osoby, která prodělala aloštěp ( od jiného dárce) buňky hematopoetického systému, např. kostní dřeň nebo kmenové buňky.

Během transplantace dostává příjemce krev od neznámého dárce spolu s T lymfocyty (bílé krvinky). Onemocnění štěpu proti hostiteli nastává, když T buňky rozpoznají organismus příjemce jako cizí a začnou na něj útočit a ničit ho. Bohužel přítomnost T lymfocytů v transplantátu je nezbytná, protože snižuje riziko odmítnutí transplantátu, takže je nelze odstranit, aby se zabránilo rozvoji onemocnění.

Reakce štěpu proti příjemci je nejčastější u pacientů s leukémií, kteří podstoupili transplantaci kostní dřeně a orgány, které typicky napadají T buňky, jsou kůže, sliznice dutiny ústní, gastrointestinální trakt, oči a plíce.

DOBRÉ VĚDĚT>>Transplantace kostní dřeně. Jak se stát dárcem kostní dřeně?

Existují tři formy onemocnění – mírná, střední a těžká, což vede k invaliditě. Existuje také rozdíl mezi akutním onemocněním štěpu proti hostiteli, které se vyskytuje přibližně do 100 dnů po transplantaci (aGVHD) a chronickým onemocněním štěpu proti hostiteli, které se vyskytuje později po transplantaci (cGVHD).

Graft versus Host Disease (GVHD) – Příčiny

Příčiny onemocnění nejsou přesně známy, ale je o něm známo mnoho rizikových faktorů. Největší z nich je inkompatibilita lidského leukocytárního antigenu mezi příjemcem a dárcem. Bez významu není ani snížená imunita příjemce, která byla dříve oslabena základním onemocněním, infekcemi a ozařováním nebo chemoterapií.

Rizikovými faktory jsou také věkové a genderové rozdíly mezi příjemcem a dárcem (zejména když je dárcem žena a příjemcem muž).

Příznaky onemocnění štěp versus hostitel

  • změny na kůži – vyrážka, tmavé skvrny nebo ztmavnutí kůže
  • změny v dutině ústní - obtížně se hojící eroze, vředy, hypertrofie sliznice v mechanicky podrážděných oblastech, poruchy slinění, infekce dutiny ústní a sklon ke kazu

Příznaky onemocnění se obvykle objevují v prvních třech letech po transplantaci – obvykle mezi 3 a 14 měsíci po transplantaci

  • eroze, vředy v oblasti genitálií. U žen se pochva může dokonce zjizvit a zúžit
  • adhezivní bronchiolitida - dušnost při námaze, kašel, sípání
  • fasciitida, ztuhlost kloubů
  • syndrom suchého oka

Toto jsou příznaky dostatečné pro diagnózu GVHD (podle pracovní skupiny amerického Národního institutu zdraví).

KONTROLA>>TRANSPLACE buněk, tkání nebo orgánu. Typy transplantací

Léčba štěpu versus onemocnění hostitele (GVHD)

Příznaky mírného onemocnění GVH lze léčit lokálně. Poté se na kůži používají steroidní masti a v případě postižení ústní membrány výplachy a steroidní gely

Pacientům se středně těžkým onemocněním jsou podávány intravenózně glukokortikosteroidy (nejčastěji prednison) k oslabení aktivity dárcovských T buněk.

U těžké formy je nutná imunosupresivní léčba. Používá se obvyklá kombinace léčby cyklosporinem a prednisonem.

Vysoké dávky léků však mohou vést k výraznému snížení imunity, což může vést k infekcím a infekcím, proto je nezbytná i antibakteriální a antimykotická profylaxe

Graft versus host disease (GVHD) – prognóza

10leté přežití dosahuje 80 % pacientů s lehkou formou a pouze 5 procent. s těžkou formou GVHD.

Kategorie:

Imunitní systém