Bez kyslíku není život. Ale jeho deriváty, tkz volné radikály způsobují onemocnění, urychlují proces stárnutí. Tím, že tělu poskytneme antioxidanty (známé také jako antioxidanty) pomocí středomořské stravy, můžeme snížit jejich škodlivé účinky.

Naštěstí víme, co dělat, aby sevolné radikálystaly naším spojencem, nikoli nepřítelem. Každá z našich 70 bilionů buněk v našem těle potřebuje neustálý přísun kyslíku. Je potřeba, aby správně probíhaly všechny životně důležité činnosti, práce srdce, mozku, svalů, trávení. Během dýchání každá buňka uvolňuje reaktivní kyslíkové deriváty nazývané volné kyslíkové radikály nebo oxidanty. U zdravého člověka se na ně přemění asi 5 procent z nich. kyslík. Produkce volných radikálů je také přirozeným důsledkem stárnutí organismu. Ale oxidanty vznikají i v nefyziologických situacích, např. v důsledku nemoci, opalování, špatné stravy, stresu. Malé množství volných radikálů je nezbytné pro správné fungování těla. Ale jejich přebytek může napáchat spoustu škody.

Jak vznikají volné radikály?

Nejsou to živé organismy jako bakterie nebo viry. Oxidanty jsou atomy, které mají charakteristickou strukturu. Každý atom se skládá z jádra a párů elektronů, které se kolem něj otáčejí. Přitom volný radikál je atom s jedním elektronem bez páru, volný (odtud název volný radikál), který se za každou cenu snaží darovat osamocený elektron nebo ten chybějící vzít sousedním buňkám. Když se mu to podaří, sám získá stabilitu a zároveň poškodí sousední tkáně. Volné radikály jsou extrémně aktivní. Stejně jako biologické střely putují celým tělem a poškozují vše, s čím se po cestě setkají: buněčné stěny, proteiny, geny. V kůži ničí kolagenová vlákna, což vede k ochabování kožní tkáně a tvorbě vrásek, v oku způsobují degenerativní změny, které mohou vyústit až v šedý zákal, v cévách oxidují cholesterol a urychlují aterosklerotické procesy. Když se dostanou do genetického materiálu (DNA), mohou způsobit rakovinné změny. Věc je komplikována skutečností, že jeden volný radikál, krade elektron ostatním molekulám, produkuje více radikálů, a tím umocňuje dílo zkázy. Volné radikály se množí extrémně rychle: jeden dává vzniknout druhému, další může taková řetězová reakce probíhat bezkonec. Jako by toho nebylo málo, neustále na nás útočí oxidanty zvenčí. Silným generátorem těchto škodlivých částic je nikotinový kouř, výfukové plyny automobilů, ultrafialové paprsky. Poskytují je vysoce zpracované potraviny, stříkané a uměle hnojené ovoce a zelenina, produkty obsahující barviva, konzervanty. Zdrojem volných radikálů jsou také chipsy, hranolky, krekry, pizza, salátové dresinky, protože v nich obsažené tuky rychle oxidují

Volné radikály nejsou tak špatné

Role volných radikálů nespočívá jen v páchání zla. Mají také mnoho užitečných funkcí. Podílejí se na tvorbě některých enzymů a hormonů, oxidují toxické látky, čímž napomáhají jejich zbavování se z těla. Oslabují cizí buňky, jako jsou bakterie nebo viry, a usnadňují tak leukocytům a makrofágům (tedy kořistnickým buňkám imunitního systému) definitivně se vypořádat s vetřelcem. Bez volných radikálů by zánětlivé procesy důležité v boji s nemocí nemohly probíhat.

Volné radikály – důležitá rovnováha

Problém je v tom, že poté, co sehrály svou důležitou roli, by měly být volné radikály okamžitě neutralizovány antioxidanty nazývanými antioxidanty nebo antioxidanty. Naše tělo si je dokáže vyrobit samo. Tomu se říká endogenní antioxidanty, tj. enzymy a hormony, např. melatonin, koenzym Q10, estrogen. Mezi nimi hraje nejdůležitější roli glutathion (GSH) – tento enzym se dokáže vzdát dvou elektronů a neutralizovat tak mnoho radikálů. Pokud jsou však bezpečnostní služby, tedy antioxidanty, ve vztahu k volným radikálům nedostatečné (např. v důsledku narušených obranných mechanismů), dochází k oxidativnímu stresu. Volné radikály se obracejí proti buňkám, ve kterých vznikají, a to může vést k nemocem a předčasnému stárnutí organismu. Vede k rozvoji aterosklerózy a kardiovaskulárních onemocnění, včetně infarktu a mozkové mrtvice, které jsou hlavní příčinou úmrtí ve vysoce rozvinutých zemích. Narušením fyziologické rovnováhy těla (homeostázy) mohou výrazně oslabit imunitní systém. Dnes je s jistotou známo, že oxidanty přispívají k rozvoji mnoha chronických a degenerativních onemocnění, např. artritidy, cukrovky, degenerace sítnice, Parkinsonovy a Alzheimerovy choroby, rakoviny, např. tlusté střevo, plíce, žaludek.

Účinná úleva

Účinnost organismu při „uklízení“ již použitých volných radikálů se stárnutím nebo v důsledku některých onemocnění snižuje. Ale nejen. Vždyť vdechujeme výfukové plyny, málo se hýbeme, dopřáváme si hamburgery nebo hranolky. Kouříme cigarety, nevyhýbáme se alkoholu, jíme stresycukroví. To vše znamená, že se tělo nedokáže samo s nadbytkem volných radikálů vyrovnat, a proto jej musíme podporovat poskytováním potravinových antioxidantů (exogenních antioxidantů). Týká se to především rekonvalescentů, lidí s hypertenzí, cukrovkou, těhotných a kojících žen, v období menopauzy a seniorů. Větší poptávku po antioxidantech mají také kuřáci, lidé pracující ve škodlivých podmínkách, žijící ve stresu a obyvatelé velkých měst. Lékaři nás nabádají k přechodu na středomořskou stravu, protože je bohatá na látky, které vám umožní nejlépe se vypořádat s volnými radikály. Pravidla jsou jednoduchá: hodně zeleniny a ovoce, celozrnné výrobky, málo tuku, masa a uzenin. Místo živočišných tuků se doporučují rostlinné tuky, hlavně řepkový olej a olivový olej, a tučné mořské ryby. Pomoci mohou i bylinné přípravky, např. čaj z očisty.

Více: Vychytávání volných radikálů

měsíčník "Zdrowie"

Kategorie:

Zdraví