Pokud nastávající maminka dostane rýmu nebo chřipku, miminku vyvíjejícímu se v břiše to neublíží. Existují však nemoci, které jsou nebezpečné pro zdraví a dokonce i život dítěte. Patří mezi ně infekční a zoonotické choroby, jako jsou plané neštovice, zarděnky, cytomegalie a toxoplazmóza. Naštěstí se jim můžete bránit.
Po devět měsíců jsou tělo matky a vyvíjející se plod nerozlučně spojeny. Proto je tak důležité, abyste byli v co nejlepší formě. Předtěhotenstvímbyste se na to měli připravit, například užíváním správných vitamínů a stopových prvků. Vyplatí se také prověřit odolnost organismu vůči infekcím, které mohou způsobit například vrozené vady a vývojové poruchy dítěte. Některéinfekční nemocia zoonózy mohou být chráněny před infekcemi, takže byste o nich měli vědět více.
Toxoplazmóza – infekční onemocnění způsobené parazity
Nemoc je způsobena parazitem zvaným Toxoplasma gondi, který se může nakazit konzumací syrového nebo nedostatečně tepelně upraveného masa, nemyté zeleniny a ovoce nebo kontaktem s kočičími výkaly. Nejčastěji probíhá zcela asymptomaticky nebo mírně a připomíná nachlazení. 30-50 procent ženy s tímto zárodkem přišly do styku již před otěhotněním – v krvi mají protilátky proti toxoplazmě. V takové situaci je prakticky nemožné znovu onemocnět. Nejhorší je, když žena dostanetoxoplazmózupoprvé během těhotenství. Je pak dost velká pravděpodobnost, že onemocní i vyvíjející se dítě. Nejnebezpečnější nákaza je v prvních 3 měsících těhotenství – pak hrozí, že se dítě narodí s tzv. vrozená toxoplazmóza. Vyskytuje se asi u 2 novorozenců z 1000. Onemocnění se projevuje výrazným opožděním psychofyzického vývoje – je důsledkem těžkého poškození mozku. Někdy infekce způsobí potrat
JAK SE TOMU VYHNOUT
Každá těhotná žena by se měla vyhnout kontaktu s choroboplodnými zárodky, proto jezte pouze vařené nebo pečené maso a dobře omytou zeleninu a ovoce. Po práci na zahradě si navíc musí důkladně umýt ruce, vyvarovat se kontaktu s kočičími výkaly
JAKÉ TESTY BY SE MĚLO PROVÁDĚT
Testy na toxoplazmu se neprovádějí u každé těhotné, ale pouze v ti s podezřelýmionemocnět. Gynekolog rozhodne, zda by se takové stanovení mělo provést. Odebírá se vzorek krve na vyšetření a na přítomnost specifických protilátek proti toxoplazmóze, tzv IgG a IgM. Jejich nedostatek znamená, že nastávající maminka toxoplazmou nikdy netrpěla. Pokud jsou nalezeny pouze IgG protilátky, znamená to, že žena byla bakteriím vystavena již před těhotenstvím a je vůči nim imunní. Průkaz IgM protilátek může znamenat, že žena je nemocná a hrozí infekce plodu. Mnoho laboratoří provádí výzkum. Cena: 40 – 55 PLN
Před otěhotněním se vyplatí zkontrolovat hladinu specifických protilátek proti toxoplazmě. To pomůže určit imunitní stav ženy vůči tomuto onemocnění. Pomůže také při jakékoli léčbě během těhotenství.
LÉČBA
Pokud je diagnostikována těhotná toxoplazmóza, jsou podávána antibiotika, která snižují riziko onemocnění plodu asi o 60 %.
Herpes je způsoben dvěma typy herpes viru: HSV I a HSV II. První způsobuje herpes labialis, druhý - genitální herpes. Virus HSV I obvykle dostáváme vzdušnými kapénkami a virus HSV II pohlavním stykem. Virus herpes labialis není pro plod nebezpečný. Infekce HSV II je pro těhotnou rozhodně nebezpečná, zvláště pokud se poprvé objeví v prenatálním období. Pokud jsou v genitální oblasti ženy připravující se na porod nalezeny podezřelé vezikuly, lékař definitivně rozhodne o ukončení těhotenství císařským řezem. Předejdete tak infekci, která může vést k závažným neurologickým komplikacím a dokonce smrti dítěte.
Rubella - virové infekční onemocnění
Zarděnky jsou virové onemocnění. Nejčastěji jí trpí děti. Projevuje se zduřením lymfatických uzlin a vyrážkou. Proti zarděnkám jsou běžně očkovány všechny děti a dívky v raném dětství a v pubertě. Většina žen je proto vůči této nemoci imunní a ojediněle se vyskytnou případy, kdy se touto nemocí během těhotenství nakazí.
JAK SE TOMU VYHNOUT
Pokud jste nebyli očkováni proti zarděnkám nebo jimi netrpěli - nechte se očkovat. Nejnebezpečnější je onemocnění budoucí maminky před 17. týdnem těhotenství, protože při takto časné infekci plodu může dojít k závažným vrozeným vadám, např. hluchotě, šedému zákalu, srdečním a cévním vadám, psychomotorické retardaci, chrupu. poškození. Infekce po 17. týdnu jsou spojeny s mnohem nižším rizikem malformací. Může se bezpečně postarat o dítě trpící zarděnkami, pokud jste si jisti, že jste vůči nim imunnítuto nemoc.
JAKÉ TESTY BY SE MĚLY PROVÁDĚT
Před otěhotněním je vhodné zkontrolovat hladinu specifických protilátek. Tyto testy nejsou povinné ani hrazené. Stojí asi 50 PLN a lze je vyrobit ve většině laboratoří. K provedení stanovení se odebere vzorek krve. Očkování proti zarděnkám lze použít před otěhotněním, pokud máte nízké hladiny protilátek.
LÉČBA
Pokud se těhotná žena dostane do kontaktu s někým, kdo trpí zarděnkami, nebo se během těhotenství objeví vyrážka, je nutné provést testy na protilátky. Na taková vyšetření vás doporučí gynekolog. Pokud je množství protilátek příliš nízké, jsou ženě co nejdříve podány injekcí hotové protilátky.
Pokud plánujete otěhotnět, nechte se očkovat proti hepatitidě B (hepatitidě B). Pamatujte, že je nutný kompletní očkovací kurz. To je důležité, protože k infekci plodu virem B může dojít u žen, které měly chronickou hepatitidu B před těhotenstvím nebo se nakazily hepatitidou B během těhotenství. U infikovaných dětí by se mělo očekávat, že se velmi často vyvine hepatitida B a další komplikace z jater.
Cytomegalie – infekční onemocnění způsobené herpetickým virem
Cytomegalovirus (CMV) patří do skupiny herpes virů a je poměrně rozšířený mezi lidmi po celém světě. Je velmi snadné se nakazit cytomegalovirem - kontaktem se slinami a močí pacienta, v důsledku krevní transfuze, v důsledku sexuálního kontaktu. Nejčastěji se CMV infekce vyskytuje v dětství (v jeslích, školkách) a v dospívání (škola). Cca. 70 procent před těhotenstvím byly ženy tomuto viru vystaveny a jsou vůči němu odolné. Případná obnovená smlouva s virem v těhotenství by proto neměla být pro ženu ani dítě nebezpečná. Pokud žena během těhotenství poprvé trpí cytomegalovirem, pak může dojít k infekci plodu. Cca. 90 procent Infikované děti se rodí zdravé, ale u některých se mohou později objevit vývojové problémy, jako je mentální retardace nebo ztráta sluchu. Bohužel asi 10 procent. Infikované děti mají po narození velmi vážné vývojové abnormality. Účinky cytomegalovirové infekce během těhotenství mohou být pro dítě vážné, ale jsou velmi vzácné. Jen asi 1 procento. u žen, které předtím cytomegalovirus neměly, se vyvine během těhotenství.
JAK SE TOMU VYHNOUT
Prevence nemoci je obtížná, protože je velmi častá. Navíc je obvykle asymptomatická. Těhotná žena by si měla často mýt ruce a pokud možno omezit kontakt se slinami a močí těch nejmenšíchděti, které nejčastěji trpí cytomegalovirem.
JAKÉ TESTY BY SE MĚLY PROVÁDĚT
Testy na přítomnost protilátek proti cytomegalii (CMV) se normálně neprovádějí. Mohou být vyrobeny za poplatek - stojí asi 50 PLN.
LÉČBA
Léčba cytomegalie u těhotných žen dosud nebyla vyvinuta a výzkum vakcíny pokračuje. Infikovaným novorozencům se podává ganciklovir. Někdy dítě dostává i hotové protilátky proti cytomegaloviru, tzv imunitní sérum. Jedná se o doplňkovou léčbu závažných infekcí, zejména u dětí s nízkou imunitou.
Pásový opar je poměrně vzácné onemocnění způsobené stejným virem, který způsobuje neštovice. Po prodělání neštovic zůstává virus v těle v latentní formě a v období snížené imunity se znovu objeví a způsobí pásový opar. Onemocnění se projevuje jako celková slabost a svědivá a bolestivá vyrážka, nejčastěji na trupu podél nervů. Naštěstí není pro plod nebezpečné, aby pásový opar dostal během těhotenství. Virové infekce v těhotenství s sebou nesou riziko zdravotních komplikací u dětí. Nejlepším preventivním opatřením je například očkování před otěhotněním a během těhotenství dodržování správné hygieny a vyhýbání se kontaktu s infikovanými lidmi.
Plané neštovice – infekční onemocnění dospívání
Plané neštovice jsou doprovázeny svědivou vyrážkou. Těhotné ženy trpí neštovicemi extrémně vzácně, až přes 95 procent. prodělala tuto infekci dlouho před těhotenstvím a má ochranné protilátky. Může se stát, že žena, která dosud plané neštovice neměla, se jimi nakazí v těhotenství. To s sebou nese riziko vrozených vad plodu
JAK SE TOMU VYHNOUT
Ženy, které měly v dětství malé neštovice nebo žádné neštovice, by měly být očkovány. Užívejte 2 dávky s odstupem 6 týdnů. Očkování by mělo proběhnout minimálně 3 měsíce před početím. Vakcína stojí asi 200 PLN.
JAKÉ TESTY BY SE MĚLY PROVÁDĚT
Abyste si byli jisti, zda je očkování nutné, musíte otestovat hladinu IgG protilátek proti neštovicím. Jejich přítomnost svědčí o anamnéze neštovic v dětství
LÉČBA
Pokud těhotná žena měla kontakt s osobou trpící neštovicemi a krevní test (nařízený lékařem) přítomnost neukázal specifických IgG protilátek - žena dostane hotové protilátky (imunoglobuliny) v injekci. To by mělo ochránit její dítě před komplikacemi. Infekce do 20. týdne těhotenství nebývá závažná a nevyžaduje léčbu. Nastávající mamince se doporučují pouze časté ultrazvukové kontroly. Nejnebezpečnější nákaza je pár dní před nebo těsně po porodu. Pokud k němustane se to - matka i dítě dostanou hotové protilátky proti neštovicím hned po porodu.