Brzlík je žláza, která hraje v těle velmi důležitou roli – je zodpovědná za správný vývoj imunitního systému. Když je funkce brzlíku narušena, např. jeho hypertrofií, může se rozvinout mnoho nemocí, včetně těch potenciálně smrtelných.
Brzlíkje žláza, která je součástí imunitního systému těla. Nachází se za hrudní kostí, v mediastinu a je tvořena kůrou rozdělenou na lalůčky a jádro. Brzlík se vyvíjí již v děloze. Asi po 2 letech růstu dosahuje největší velikosti (váží asi 15 gramů). Po tomto období, především vlivem pohlavních hormonů, postupně mizí a je nahrazena tukovou tkání. U starší osoby váží brzlík asi 5 gramů.
Jaká je funkce brzlíku?
Brzlík je zodpovědný za správný vývoj imunitního systému tím, že řídí vývoj periferních lymfatických tkání (lymfatické uzliny, slezina).
Brzlík zabraňuje rozvoji alergií, ovlivňuje reprodukční schopnosti, růst a metabolismus.
V brzlíku navíc dozrávají lymfocyty T. Žláza je zodpovědná za eliminaci autoreaktivních lymfocytů, tedy těch, které by mohly napadnout buňky a tkáně těla, a za opuštění těch, které dokážou správně rozpoznat cizí tkáně (tzv. fenomén tzv. centrální tolerance). Ty druhé, již zralé, jsou poslány do periferních lymfatických tkání a obývají je.
Důsledky dysfunkce brzlíku
Brzlík je orgán citlivý na působení antibiotik, stresu, nadbytku estrogenů v antikoncepci a steroidů. Špatně také reaguje na zneužívání alkoholu, kouření nebo užívání drog, což může vést k patologickým změnám v brzlíku, např. hyperplazii brzlíku (rovněž rakovinové povahy).
Hyperplazie brzlíku se zvýšenou aktivitou obvykle způsobuje myasthenia gravis, ale může se objevit i v průběhu jiných onemocnění, jako jsou:
- systémový lupus
- hypertyreóza
- aplastická anémie.
Příčinou hyperplazie brzlíku mohou být také novotvary: thymom a lymfomy. Asi u 10–15 procent pacientů s myasthenia gravis je diagnostikován thymom.
Onemocnění spojená s atrofií brzlíku jsou di Georgův syndrom a SCID syndrom.