Hrudník je část trupu mezi břichem a krkem. Hraje velmi důležitou roli – chrání vnitřní orgány (hlavně srdce a plíce) před poraněním. Hrudník také umožňuje dýchání. Hrudník se skládá z žeber, hrudní kosti a hrudních obratlů. Jaká možná onemocnění hrudníku jsou?

Hrudník ( latinsky thorax )má ochranné funkce. Srdce a plíce jsou jedním z nejdůležitějších orgánů v lidském těle a hlavní úlohou kostry hrudníku je tyto orgány chránit. Lékař navíc na základě topografických znalostí jednotlivých prvků tvořících hrudník ví, kam má umístit hlavici stetoskopu, aby slyšel např. práci aortální chlopně, případně ví, kam umístit elektrody při EKG.

Hrudník - struktura

Prvky, které tvoří hrudník jsou: žebra, hrudní kost a hrudní obratle. Všechny tyto komponenty tvoří funkční celek. Člověk má většinou 12 párů žeber u kterých rozlišujeme tkzv skutečná žebra, která se na obou stranách spojují s hrudní kostí a pseudožebra spojující nepřímo s hrudní kostí nebo končící "volně", jinak známá jako volná žebra

Máme 7 párů pravých žeber a 5 párů falešných žeber. Osmé, deváté a desáté žebro se připojují k sedmému a tvoří pravé a levé žebro.

Každé žebro má konec obratle, konec hrudní kosti a tělo mezi nimi. První pár žeber je nejširší, zatímco dvanáctý pár žeber je nejužší, tedy tzv. volná žebra končící volně mezi břišními svaly.

Dalším prvkem, který tvoří hrudník, je hrudní kost, která se nachází uprostřed přední stěny hrudníku a skládá se ze tří prvků, tj. rukojeti, dříku a výběžku xiphoid. Všechny tři části hrudní kosti jsou navzájem propojeny přes vrstvy chrupavky, díky čemuž mohou do určité míry zůstat vůči sobě pohyblivé.

Žebra jsou spojena s hrudními obratli přes nákladově-vertebrální klouby sestávající z kloubů hlav žeber a žeber-příčných kloubů. Tvoří jeden funkční celek.

Výše ​​uvedené klouby jsou zesíleny vazy:

  • radiální vaz hlavy žebra,
  • intraartikulární vaz hlavy žebra,
  • cost-příčný vaz,
  • horní příčný vaz,
  • cost-příčně-laterální vaz,
  • bederně-žeberní vaz.

Žebra od 2 do 7 jsou spojena přes sternokostální klouby, tzv. Skutečné klouby, zatímco první žebro je spojeno s rukojetí hrudní kosti prostřednictvím růstu chrupavky. Výše uvedené klouby jsou zesíleny předním a zadním radiálně-sternokostatickým vazem, sternokosturálním intraartikulárním vazem a kostico-xibulárním vazem.

Hrudník - Vlastnosti

Hrudník zajišťuje především mechanickou ochranu srdce, plic a jícnu. To je umožněno vysokou elasticitou vytvořenou tzv žebrové prstence sestávající z páru žeber příčně spojených s hrudní kostí. Díky tomu je každý, i ten nejsilnější úder distribuován na oboustranné žebrové kroužky.

Kromě mechanické ochrany zůstává hrudník poněkud pohyblivý a umožňuje mu dýchat. Při nádechu klesá bránice, zvedají se žebra a hrudní kost, čímž se zvyšuje kapacita hrudníku. Při výdechu se žebra a bránice vrátí do původního stavu a hrudník se stáhne.

Hrudník - nemoci

Pro stanovení počáteční diagnózy daného onemocnění zahrnujícího hrudník by mělo být provedeno vhodné vyšetření hrudníku, které se skládá z: prohlížení, palpace, poklepu, poslechu.

Fyziologický hrudník je dobře klenutý a symetrický. V závislosti na fyziologické nesrovnalosti můžeme rozlišit:

  • soudkovitý hrudník - krátký, široký, úhel mezi žeberními oblouky je tupý, nastavený inspirací. Tento vzhled hrudníku je charakteristický pro emfyzém,
  • obuvnický (nálevkovitý) hrudník - charakteristické zhroucení dolní části hrudní kosti v podobě trychtýře, což způsobuje tlak na srdce a plíce, obvykle jako vrozená vada,
  • kuřecí hrudník (rachitis) - charakterizovaný hřebenovitým výběžkem hrudní kosti

Dechová frekvence dospělých je 14-18/min, pohyb je pravidelný a rytmický, nádech je 3x delší než výdech. Při metabolické acidóze a urémii se dechová frekvence zvyšuje a zhoršuje, tento typ dýchání se nazývá Kussmaulovo dýchání.

V případě poškození dechového centra v dřeni u onemocnění mozku se střídají období apnoe a postupné prohlubování a mělčení dýchacích pohybů. Tento typ dýchání se nazývá Cheyneův dech.Stokes.

U meningitidy dochází k Biotovu dýchání a je charakterizováno neměnnou hloubkou dýchacích pohybů s nepravidelnými periodami apnoe.

Pokud je viditelné snížení pohyblivosti hrudníku na jedné straně, můžeme mít podezření na zápal plic, pleurální výpotek, pleurální srůsty, pneumotorax

Při auskultaci hrudníku můžeme zjistit přítomnost dalších respiračních šelestů. sípání, chrastění, praskání, pleurální tření. Některé z nich se mohou objevit v případě zápalu plic, plicního edému, v případě reziduálního výtoku, bronchiální konstrikce, tření pleurálních plaků

Díky znalosti topografie hrudníku můžeme také auskultovat příslušné srdeční chlopně a najít např. nedostatečnost mitrální chlopně

Místo poslechu:

  • mitrální chlopeň - vrchol srdce,
  • aortální chlopeň - ve druhém pravém mezižeberním prostoru na hrudní kosti,
  • plicní chlopeň - ve druhém levém mezižeberním prostoru na hrudní kosti,
  • trikuspidální chlopeň - v místě připojení páté pravé žeberní chrupavky k hrudní kosti
  • Bolest na hrudi – příčiny
  • Bolest žeber: příčiny a léčba

Kategorie: