K infarktu plic dochází velmi zřídka. To vše proto, že plíce jsou orgán s velmi dobrým krevním zásobením. U některých lidí, obvykle těch s kardiovaskulární dysfunkcí, se však riziko infarktu plic výrazně zvyšuje. Jaké jsou příčiny a příznaky plicního infarktu? Jaká je léčba?

Plicní infarktoznačuje smrt celých plic nebo jejich části v důsledku zástavy nebo výrazného zhoršení oběhu v plicích, což je důsledek obstrukce tepen, které zásobují krev - bronchiální tepny a plicní tepna (a / nebo jejich větve). Příčinou této obstrukce je embolický materiál – nejčastěji trombus. Může to být ale i vzduch (např. při zavádění katétru do žíly), úlomek tukové tkáně (např. po zlomenině dlouhé kosti), plodová voda (např. po předčasném odloučení placenty) nebo cizí těleso. I neoplastické buňky mohou být embolickým materiálem.

Infarkt plic – příčiny a rizikové faktory

Plicní infarkt je nejčastěji důsledkem plicní embolie (plicní embolie), obvykle způsobené hlubokou žilní trombózou, nejčastěji na dolních končetinách. Trombus se odtrhne od stěny žíly a putuje po proudu do pravé strany srdce a poté do plicní tepny. Nicméně jen 10-15 procent. u lidí s plicní embolií se rozvine plicní infarkt. Plíce jsou totiž zásobovány krví ze dvou samostatných tepen, tedy krev proudí do plic ze dvou stran – z bronchiálních tepen a plicních tepen. Pokud jeden z těchto systémů selže, druhý do určité míry kompenzuje nedostatek kyslíku v krvi. V praxi to znamená, že pokud dojde k ucpání plicní tepny, bronchiální tepny zvýší průtok krve (až trojnásobně) a tím okysličí plíce

Aby tedy došlo k plicnímu infarktu, musí být oba arteriální systémy, které přivádějí krev do tohoto orgánu, částečně nebo úplně ucpané. Bylo zjištěno, že nejčastější příčinou obstrukce plicní tepny jeplicní embolie , zatímco bronchiální obstrukce je nejčastěji způsobena aterosklerózou.

Kromě toho existují rizikové faktory, které zvyšují riziko rozvoje plicního infarktu:

  • minulý incident žilní trombózy;
  • dlouhodobá imobilizace – např. ležení po operaci;
  • srdeční onemocnění;
  • krevní onemocnění, při kterých dochází ke sraženinám, např. trombofilie;
  • užívání léků, které zvyšují srážlivost krve, např. antikoncepční pilulky, hormonální substituční terapie;
  • kouření;
  • zlomeniny – zejména dlouhých kostí nebo pánve;
  • koexistence neoplastického onemocnění;
  • obezita;
  • těhotenství a šestinedělí;
  • věk (u starších lidí je riziko vysoké);

Infarkt plic - příznaky

V případě infarktu plic se náhle objeví:

  • záchvat dušnosti
  • mělké a rychlé dýchání
  • zrychlený srdeční tep
  • suchý kašel
  • hemoptýza
  • tupá bolest na hrudi, obvykle za hrudní kostí
  • modřiny těla
  • silná úzkost

Můžete dokonce omdlít.

Infarkt plic - diagnóza

Při podezření na plicní infarkt se provádějí krevní testy a CT angio-CT (počítačová tomografie s injekcí kontrastní látky do žíly), která přesně ukáže plicní tepny a umístění materiálu ucpávajícího plavidla. Kromě toho může lékař nařídit elektrokardiogram (EKG). Echokardiografie (tzv. srdeční echo) je užitečná a často používaná v diagnostice plicní embolie

Plicní infarkt - léčba

Pacientům s plicní embolií jsou podávány léky na obnovu plicních cév (antikoagulancia, heparin) a přípravky „rozpouštějící“ trombus (trombolytika).

Pokud je terapie neúčinná nebo existují kontraindikace, může být nutné odstranit blokádu chirurgicky.

Někdy je odstraněna pouze plíce.

Infarkt plic – jak mu předejít?

Abyste předešli infarktu plic, musíte jíst správnou stravu a udělat si čas na fyzickou aktivitu. Kromě toho je třeba se vyhnout situacím, kdy je průtok krve snížen, jako je například delší imobilizace. U lidí s vysokým rizikem plicní embolie, u kterých je farmakologická léčba kontraindikována, lze zase zavést do dolní duté žíly filtr, který „zachytí“ větší embolické materiály.

Kategorie:

Kardiologie