Lidé, kteří prodělali COVID-19, mohou mít postižení dýchání. U některých dochází k nevratným změnám na plicích, které způsobují trvalé omezení dechových rezerv a respirační selhání - varuje pneumolog Dr. hab. MUDr Robert Kieszko, PhD. Problém se týká pacientů po těžkém průběhu COVID-19.
Jak zdůraznil v rozhovoru pro Polskou tiskovou agenturu, Dr. hab. n. med. Robert Kieszko, zástupce přednosty Kliniky pneumonologie, onkologie a alergologie, SPSK4 v Lublinu, nejčastějším příznakem těžkého onemocnění COVID-19 je zápal plic a plicní embolie.
"Tato pneumonie je intersticiální povahy, při které jsou alveoly infiltrovány zánětlivými buňkami. S tím se pojí i další problém, neboť dochází také k častým zánětům cévního endotelu, intravaskulární koagulaci a tvorbě krevních sraženin a následně na plicní embolii “- vysvětlil pneumolog.
Expert dodal, že u některých pacientů dochází k tzv cytokinová bouře, tedy nadměrné uvolňování cytokinů imunitním systémem, které ničí plicní parenchym a vede k plicní fibróze. "Dojde-li k přerůstání pojivové tkáně v plicním parenchymu, máme co do činění s ireverzibilní fibrózou, která způsobí trvalé omezení dechových rezerv pacienta. Důsledkem poškození plic je respirační selhání, tedy snížený parciální tlak kyslíku v krvi a omezená zátěžová kapacita." Jinými slovy, pacient se často stává dechovým postižením "- poznamenal Dr. hab. n. med. Kieszko.
Mezi další postovidální komplikace v dýchacím systému odborník zařadil mj. bronchiální hyperreaktivita, stejně jako obtížný a únavný kašel
Pneumolog upozornil, že kromě infekčních oddělení se pacienti s COVID-19 nejčastěji léčí na plicních odděleních, která se přeměnila na oddělení covid. "Je to dáno tím, že plicní oddělení jsou dědictvím fyziatrie, tedy tuberkulózních oddělení, která byla z epidemických důvodů obvykle umístěna v samostatných budovách, takže nyní je nejjednodušší takové infekční oddělení anektovat" - řekl zástupce přednosty Klinika pneumonologie, onkologie a alergologie SPSK4 v Lublinu
Zdůraznil, že kvůli pandemii COVID-19,Většina pneumologických pracovišť v kraji není plně funkční z důvodu transformace celých oddělení nebo jejich částí na oddělení zabývající se léčbou infekcí COVID-19
"Pro plánované plicní pacienty tedy v diagnostice a léčbě respiračních onemocnění nejsou místa. Patří sem např. diagnostika rakoviny plic, léčba exacerbace chronické obstrukční plicní nemoci, bronchiálního astmatu nebo idiopatického plicního fibróza" - vypočítal lékař.
Na otázku o důsledcích nedostatečného přístupu k léčbě pro pacienty s plicními onemocněními mimo COVID-19 odpověděl, že „sníží možnost řádné léčby chronických respiračních onemocnění“. "Dalekosáhlými dopady tohoto selhání zdravotnictví bude zhoršování kvality a zkrácení délky života pacientů. Myslím, že to budeme pozorovat i v dalších letech, ale už teď máme přemíru zemřelých," uvedl. nejen kvůli epidemiím“ - vysvětlil Dr. n. med. Kieszko.
Podle odborníka se nemocnice i přes epidemii snaží poskytovat diagnostiku pacientům s onemocněním dýchacích cest. Na klinice v Lublinu je bronchoskopická laboratoř, kde se denně provádí až šest bronchoskopických vyšetření s aspirační biopsií pinch and jehlou pod kontrolou endobronchiálního ultrazvuku, což umožňuje diagnostiku rakoviny plic a dalších respiračních onemocnění.
"V naší nemocnici jsou aktuálně dvě patra - 28 lůžek - pneumologické ambulance věnována infikovaným COVID-19 a jedno patro, tedy 16 lůžek, pro léčbu pacientů s rakovinou plic. Takovou léčbu nemůžeme odkládat „Máme také jednodenní oddělení pro léčbu rakoviny plic, které denně obsluhuje asi tucet pacientů,“ zdůraznil pneumolog.