Averze – můžeme ji cítit při jídle, sexu, cestování a mnoha dalších jevech a věcech. Co však způsobuje, že určité faktory v nás vzbuzují tolik averze, dosahující až úrovně averze? Zkontrolujte, jaké mohou být příznaky, příčiny a důsledky averze.
Obsah:
- Averze: typy
- Averze: důvody
- Averze: následky
Averzeje slovo odvozené z latinského „aversio“, které se překládá jako znechucení. Obecně řečeno, averze je definována jako silný pocit nelásky nebo hnusu vůči někomu nebo něčemu. Každý člověk však může mít averzi ke zcela jiným faktorům, a proto existuje mnoho typů averze.
Averze: typy
Je těžké mluvit o konkrétních příznacích, protože averze se může týkat mnoha jevů. Asi nejznámějším typem averze je sexuální averze, tedy stav, kdy se daná osoba vyhýbá sexuálnímu kontaktu a zároveň se cítí znechucena jakýmkoliv projevem sexuálního chování.
Averze k určitým potravinám je také možná - např. syrové ryby, mořské plody nebo sushi. Existuje také averze k… cestování. Pro člověka, který to prožívá, není vidina dovolené, ať už na venkově nebo na cizích plážích, absolutně radostným aspektem. V případě averze k cestování jsou jakékoli cesty spojeny s námahou spojenou s balením, dojezdem do cíle nebo fungováním v cizím prostředí
Kromě již zmíněných lze zmínit také:
- nechuť k práci: často je považována za lenost a neochotu převzít jakékoli povinnosti; souvisí s neochotou plnit zaměstnanecké úkoly nebo nechuť k zaměstnání při současné preferenci velkého množství volného času,
- averze k riziku: ekonomové o tom hodně mluví (zejména ti, kteří se zabývají financemi) a spočívá v tom, že mít na výběr ze dvou možností: jistý, ale menší zisk nebo nejistý (s určitou nahodilostí) zisk , ale která může být zároveň větší, lidé se tradičně rozhodují pro menší míru, ale určité uspokojení,
- averze k lidem: zde se averze může týkat všech lidí kolem vás, ale takéurčité specifické skupiny, např. lidé s určitou barvou pleti;
- averze se může vztahovat i na sexuální orientaci a také na určité faktory lidského vzhledu, např. je možné projevit averzi vůči lidem s vousy nebo lidem s tetováním.
Výše je však uvedeno pouze několik příkladů různých averzí. Ve skutečnosti se to může projevit ve vztahu k jakémukoli faktoru – někdo může mít odpor k řízení auta, jiný ke kosmetice a další ke psům. Co je ale zodpovědné za to, že si můžeme vyvinout výjimečnou míru averze v podobě averze?
Co způsobuje anorexii?
Sexuální anorexie neboli strach ze sexu
Proč se bojíme cestovat letadlem?
Averze: důvody
Obecně se averze může vyvinout dvěma mechanismy. Základní je klasické podmiňování. Spočívá v tom, že nějaký faktor - např. pes - způsobí člověku újmu i tím, že ho pokousá.
V takové situaci se může mazlíček přestat sdružovat pozitivně a začít se k němu chovat pouze negativně – pak se může rozvinout averze. Podobně je to s averzí k jídlu (kde výskyt zvracení po požití některého z nich může v budoucnu vést k averzi k němu), sexuální averzí (která může vést k nepříjemným pocitům souvisejícím se stykem), averzí k cestování (může se rozvinout po nějaké výjimečné neúspěšné dovolené), nechuť k práci (může se objevit, když byla práce extrémně zdlouhavá, nudná a neuspokojivá - člověk si pak může myslet, že každá práce bude stejná a může se vyvinout nechuť vykonávat jakoukoli profesionální činnost).
Averze, která vzniká v souvislosti s klasickým podmiňováním, má obecně chránit člověka před škodlivými faktory. Dokonce se věří, že doprovází lidskou populaci od samého počátku její historie. Ostatně nechuť k jídlu s následnými nepříjemnými neduhy (např. zvracení a průjem po nějaké jedovaté potravině) by mohla znamenat, že daný člověk už po tomto jídle nesáhne - v tomto přístupu by averze jednoduše eliminovala různé hrozby z lidského života .
Na druhou stranu se averze může vyvinout i v souvislosti s tzv modelování - existencí takového jevu se v podstatě můžeme od někoho nakazit - zejména od někoho blízkého - averzí k některým faktorům. To se děje mimo jiné u dětí, jejichž rodiče projevují určitý druh averze. Pozorováním pečovatelů, kteří mají např. odpor k sushi, dětimohou také začít pociťovat odpor k tomuto pokrmu - jejich chování a pocity jsou proto určitým způsobem modelovány chováním, které pozorují ve svém okolí.
Averze: následky
Někdy averze není špatná věc, ale někdy vede k potížím. Nechuť k určitému jídlu není problém – pokud se někomu ryba hnusí, má na výběr celou řadu dalších potravin.
Horší je to v případě jiných typů averze – sexuální, pracovní nebo cestovní (zvláště pokud je osoba, která jednu z těchto averzí zažívá, ve vztahu). V tomto případě může být nutné v boji s averzí využít nějakou formu psychoterapeutické pomoci
Averze: použití v medicíně
S averzí se dá bojovat, ale i averze – nebo vlastně její vytváření – se někdy používá v terapeutických místnostech. Tato forma terapie je známá jako averzivní terapie a spočívá v eliminaci nepříznivého chování pacienta tím, že vůči němu vyvolává znechucení.
V terapii averze se ve skutečnosti používá klasické podmiňování. Příkladem tohoto typu terapie je použití disulfiramu u lidí závislých na alkoholu. Pití nápoje s etanolem u lidí, kteří mají implantát s lékem, vede k nepříjemným onemocněním.
Pití alkoholu je v takovém případě spojeno s tím, že se po něm objevují různé problémy - očekává se, že pacient tedy bude vůči tomuto konkrétnímu stimulantu projevovat znechucení. Averzní terapie se využívá nejen při léčbě alkoholismu, ale i u jiných - např. závislosti na drogách nebo cigaretách.
Ještě další problémy, které lze řešit použitím averzní terapie, jsou trichotilománie nebo kousání nehtů (v druhém případě může být averze způsobena např. lakováním nehtů lakem s hořkou chutí). Byly také učiněny pokusy o použití terapie averze při léčbě obsedantně-kompulzivních poruch.
V minulosti přitahovala averzní terapie velký zájem, nyní však systematicky klesá, nicméně kolem této terapeutické metody se množí kontroverze. Tento stav je dán tím, že stejně jako v případě kousání nehtů ani použití hořkého laku nevyvolává etické pochybnosti, např. použití elektřiny - za účelem vyvolání nepříjemných pocitů, např. lidé závislí na nikotinu – vyvolává pochybnosti o tom, zda je to etické.
OautorLuk. Tomáš NęckiAbsolvent medicíny na lékařské univerzitě v Poznani. Obdivovatel polského moře (nejvíce ochotně korzující po jeho březích se sluchátky v uších), koček a knih. Při práci s pacienty se zaměřuje na to, aby jim vždy naslouchal a věnoval jim tolik času, kolik potřebují.