Venlafaxin je antidepresivum, které patří do skupiny inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu-norepinefrinu (SNRI). Funguje tedy tak, že zvyšuje množství těchto neurotransmiterů v intersynaptickém prostoru. Bylo také prokázáno, že venlafaxin má ve vyšších dávkách slabý inhibiční účinek na zpětné vychytávání dopaminu. SNRI jsou jednou ze skupin první volby, a tedy jednou z nejčastěji používaných skupin pro léčbu deprese.

Venlafaxin: indikace

Venlafaxin je léčba první volby pro léčbu i prevenci velkých depresivních epizod, které se vyznačují následujícími klinickými příznaky:

  • apatie,
  • nedostatek motivace,
  • deprese s bolestí,
  • sociální výběr,
  • výskyt rušivých myšlenek.

Jako lék první volby se používá také při léčbě generalizovaných úzkostných poruch a úzkosti související s posttraumatickým stresem. Používá se také při léčbě sociální fobie, úzkostných poruch s panickými atakami a v případě obsedantně-kompulzivních poruch. V těchto případech se jedná o léčbu druhé linie.

Venlafaxin: dávkování

Doporučené denní dávky se pohybují od 75 mg do maximální dávky 375 mg a jejich hodnoty pro jednotlivé pacienty závisí na indikaci použití a na individuální odpovědi na léčbu a riziku nežádoucích účinků.

Stabilní koncentrace venlafaxinu v krvi je dosažena po 3 dnech užívání a léky by měly být užívány alespoň 6 měsíců po dosažení stavu zlepšení pohody, tj. remise onemocnění.

  • Velké depresivní epizody:75 - 375 mg / den
  • Generalizovaná úzkostná porucha:75 - 225 mg / den
  • Sociální fobie:75 mg (žádný důkaz účinnosti zvyšování dávky) – až 225 mg / den
  • Panická porucha:37,5 mg / den po dobu 7 dnů a poté zvýšení na 75 mg - další zvýšení dávky na maximum 225 mg / den.

V každém případě by se dávky měly zvyšovat postupně a podle klinického posouzení (4 dny až 2 týdny mezi úpravami dávky). Přerušení léčby venlafaxinem by mělo být prováděno postupněsnížení dávky. Náhlé vysazení nebo náhodné vynechání dávky může způsobit nechtěné abstinenční příznaky, jako jsou:

  • závratě a bolest hlavy,
  • poruchy spánku,
  • úzkost,
  • nevolnost,
  • zvracení.

Venlafaxin: kontraindikace

Venlafaxin není vhodný pro použití u dětí a dospívajících. Při použití staršími osobami a lidmi s renální insuficiencí (tato látka se vylučuje z těla hlavně ledvinami) je třeba opatrnosti.

Současné užívání venlafaxinu s inhibitory MAO (iproniazid, fenelzin, isokarboxazid, moklobemid, linezolid) může vést k výskytu serotoninového syndromu, který se projevuje:

  • vzrušení,
  • halucinace,
  • kóma,
  • tachykardie,
  • nestabilní krevní tlak,
  • hypertermie,
  • zažívací příznaky.

Venlafaxin můžete začít užívat pouze 14 dní po ukončení léčby MAOI. Na druhou stranu iMAO lze zahájit 7 dní po ukončení léčby venlafaxinem.

Vzhledem ke zvýšenému riziku srdečních arytmií (prodloužení QT intervalu na EKG) se nedoporučuje užívat venlafaxin s jinými léky, které prodlužují QT interval, např.: makrolidová antibiotika (erythromycin), některé antiarytmika (chinidin, amiodaron), sotalol, dofetilid), některá antipsychotika (např. thioridazin) nebo některá antihistaminika.

Vzhledem k možnosti zvýšeného nitroočního tlaku je třeba věnovat zvláštní pozornost pacientům s glaukomem.

Venlafaxin a těhotenství

Venlafaxin má kategorii C v klasifikaci léků používaných u těhotných žen. indikace pro použití venlafaxinu u těhotných žen

Venlafaxin: vedlejší účinky

Nežádoucí účinky spojené s užíváním venlafaxinu uvedené v literatuře zahrnují:

  • nevolnost,
  • zvracení,
  • pocení,
  • zácpa,
  • ospalost,
  • sucho v ústech,
  • závratě,
  • poruchy akomodace,
  • nespavost,
  • snížená chuť k jídlu,
  • asténie,
  • nervozita,
  • poruchy ejakulace / orgasmu,
  • erektilní dysfunkce.

Může zvýšit riziko hyponatrémie u starších pacientů.

Velmivzácně pozorované u pacientů užívajících venlafaxin, zvýšení tělesné hmotnosti, sedaci nebo ortostatickou hypotenzi.

Pokud se příznaky jako ospalost nebo závratě nevyskytují, neexistují žádné kontraindikace pro řízení nebo obsluhu strojů. Pacient by proto měl nejprve posoudit, zda se tyto účinky nevyskytnou.

Venlafaxin je považován za léčivou látku, která je pacienty dobře snášena a má vysoký bezpečnostní profil a nízký potenciál pro klinicky významné interakce s jinými léčivými látkami.

Kategorie:

Zdraví