Hormonálně aktivní látky jsou chemikálie, které se nacházejí v mnoha každodenních předmětech, včetně v kosmetice, dětských hračkách, krabičkách, barvách a lacích. Tyto látky jsou již řadu let „pod drobnohledem“ mezinárodních organizací zabývajících se ochranou zdraví. Vědecké výzkumy ukazují, že hormonálně aktivní látky přispívají k rozvoji mnoha onemocnění, včetně obezita a endometrióza. Co jsou hormonálně aktivní látky a jak ovlivňují zdraví? Jak se jim vyhnout v každodenním životě?

Obsah:

  1. Hormonálně aktivní látky: co to jsou?
  2. Hormonálně aktivní látky: mechanismus účinku
  3. Hormonálně aktivní látky: typy
  4. Hormonálně účinné látky: cesty expozice
  5. Hormonálně aktivní látky: vliv na zdraví
  6. Hormonálně aktivní látky: účinky na reprodukční systém
  7. Hormonálně aktivní látky: vliv na obezitu a metabolická onemocnění
  8. Hormonálně účinné látky: právní předpisy
  9. Hormonálně aktivní látky: jak se vyvarovat?

Hormonálně aktivní látky: co to jsou?

Podle definice Světové zdravotnické organizace (WHO) jsou hormonálně aktivní látky (EDC,endokrinní disruptory ) exogenní (nezakládající složky lidského těla) chemické látky sloučeniny nebo jejich směsi, které mění funkce endokrinního systému a v důsledku toho mají negativní vliv na lidský organismus a jeho potomstvo

Chemicky, hormonálně aktivní látky tvoří heterogenní skupinu sloučenin. Většina z nich patří do organochlorové skupiny a obsahuje substituenty chloru nebo bromu. Navíc mohou být přírodního původu, např. sójový genistein nebo syntetické, např. bisfenol A z plastových obalů.

Hormonálně aktivní látky: mechanismus účinku

Hormonálně aktivní látky ovlivňují především endokrinní systém, který je zodpovědný za udržování homeostázy v celém těle. Hormony jako informační molekuly působí na konkrétní tkáně pomocí receptorů umístěných vně nebo uvnitř buněk. Receptory jsou přijímače informací, které s sebou nesou hormony. Vzhled hormonálně aktivních látek v těle narušuje jeho funkceendokrinního systému, protože jsou svou strukturou podobné hormonům. Hormonálně aktivní látky vazbou na stejné receptory jako hormony produkované lidským tělem vyvolávají podobný nebo stejný biologický účinek. Zvláštní podobnost hormonálně aktivních látek se steroidními hormony vysvětluje jejich schopnost vázat se na steroidní receptory pro estrogeny, progesteron a androgeny.

Argumentem, že hormonálně aktivní látky nejsou zdraví škodlivé, je často argument, že tyto látky mají tisíckrát nebo dokonce milionkrát nižší afinitu k receptorům než hormony. Podle tohoto předpokladu i přes podobnou strukturu obou látek budou mít hormony vždy přednost před receptorem. Jak se však ukazuje, hormonálně aktivní látky mohou vykazovat silnější biologický účinek v buňkách právě v nízkých (obvykle nižších než ty, pro které se toxická aktivita látek počítá), a nikoli ve vysokých koncentracích, jak se dříve myslelo.

Mechanismus molekulární podobnosti je tedy ten nejjednodušší, který vysvětluje účinek hormonálně aktivních látek na organismus. Výzkumy ukázaly, že hormonálně aktivní látky mohou fungovat mnohem složitějším způsobem, kterému úplně nerozumíme. Ukazuje se, že tyto látky mohou změnit vzorec genové exprese (epigenetické změny) v buňkách, což, i když nemění sekvenci samotné DNA, může mít škodlivý vliv i na další generaci.

Hormonálně aktivní látky: typy

V současné době je popsáno přes 800 hormonálně aktivních látek, včetně:

  • průmyslová rozpouštědla a jejich vedlejší produkty, např. polychlorované bifenyly a polybromované bifenyly,
  • plasty a změkčovadla, např. bisfenol A a ftaláty,
  • pesticidy, např. dichlordifenyltrichlorethan,
  • dioxinů,
  • léčiva, např. diethylstilbestrol,
  • fungicidy, např. vinklozolin,
  • těžké kovy, např. arsen, kadmium, olovo a rtuť,
  • parabeny,
  • fytoestrogeny, např. genistein a kumestrol,
  • mykotoxiny.

Bisfenol A, ftaláty a polychlorované bifenyly jsou považovány za nejlépe prozkoumané a zdraví nejnebezpečnější

FTALANY – pozor na léky!

Studie na zvířatech prokázaly, že ftaláty mohou v těle působit prostřednictvím estrogenových receptorů a receptorů aktivovaných peroxisomovým proliferátorem (PPAR). Posledně jmenované hrají důležitou roli v metabolismu tukové tkáně. Předpokládá se, že ftaláty interferují s tvorbou a zráním vajíček inhibicí produkce estradiolu ve vaječnících.a mohou se také podílet na patogenezi inzulínové rezistence, obezity a diabetu typu 2. Ftaláty jsou široce používány jako změkčovadla pro zlepšení flexibility polyvinylchloridu. Ftaláty se nacházejí v obalech léků a doplňků stravy, stavebních materiálech, kosmetice a čisticích prostředcích, lékařských prostředcích, dětských hračkách, tiskařských barvách a textiliích. Stejně jako BPA se ftaláty snadno dostávají do lidského prostředí, např. prostřednictvím jídla.

POLYCHLORINOVANÉ BIFENYLY v kontaminovaných potravinách

Škodlivé účinky polychlorovaných bifenylů (PCB) na samičí vajíčka byly dobře zdokumentovány. PCB ovlivňuje mj. na dozrávání ovariálních folikulů a snižuje sekreci estrogenů. Navíc, podobně jako ftaláty, mohou PCB interagovat s receptorem PPAR a podílet se na patogenezi obezity. PCB se používají v průmyslové chemii k výrobě transformátorů, kondenzátorů a chladicích kapalin. Jsou snadno rozpustné v tucích a mohou se hromadit v organismech, proto jsou lidé vystaveni PCB především konzumací kontaminovaných potravin, např. ryb, masa.

Hormonálně účinné látky: cesty expozice

Hormonálně aktivní látky se nacházejí prakticky všude v lidském prostředí. Byly nalezeny ve vzduchu, půdě, pitné vodě, potravinách, kosmetice, výrobcích pro domácnost, elektronických zařízeních a textiliích. Nejenže se nacházejí v místě výroby, ale jsou také přepravovány na velké vzdálenosti vodou a větrem. Úplná eliminace hormonálně aktivních látek z našeho prostředí je tedy prakticky nemožná.

Velká část hormonálně aktivních látek je odolná vůči degradaci. Proto, přestože výroba a používání některých z nich byly před mnoha lety zakázány, stále s nimi máme v prostředí kontakt. Hormonálně aktivní látky se navíc hromadí v potravním řetězci, člověk je na jeho konci, a proto je nejzranitelnější. Většina z nich je navíc lipofilních, což znamená, že se snadno rozpouštějí v tucích a snadno pronikají kůží.

Pamatujte, že mezi hormonálně aktivní látky patří také sloučeniny přirozeně se vyskytující v rostlinách, např. fytoestrogeny v sójových bobech. Je však připisován spíše příznivý účinek na lidské zdraví.

Hormonálně aktivní látky: vliv na zdraví

První zprávy o škodlivosti hormonálně aktivních látek pocházejí ze 70. let 20. století, kdy nesteroidní syntetický estrogen - diethylstilbestrol po podání těhotným ženám způsobil poruchy u jejich potomků.plodnosti a rakoviny pochvy. Po mnoha letech výzkumu v roce 1991 na konferenci Wingspread odborníci z různých oblastí vědy oficiálně uznali, že různé látky z prostředí mohou zasahovat do endokrinního systému a zavedli termín hormonálně aktivní látky. Poté, v roce 2002, WHO zveřejnila oficiální zprávu předkládající aktuální důkazy o hormonálně účinných látkách pro zdraví, kterou poté aktualizovala v roce 2012.

V roce 2015 vydala Endokrinologická společnost prohlášení o hormonálně aktivních látkách, ve kterém mimo jiné uvádí:

  • obezita,
  • diabetes,
  • poruchy ženských a mužských reprodukčních funkcí,
  • hormonálně závislé nádory u žen,
  • rakovina prostaty,
  • onemocnění štítné žlázy

jako onemocnění potenciálně související s expozicí hormonálně účinným látkám

Přestože je množství důkazů poukazujících na nepříznivé účinky hormonálně aktivních látek na zdraví velké, vztah příčiny a účinku dosud nebyl plně stanoven. Velká část výzkumů potvrzujících negativní vliv hormonálně aktivních látek na lidské zdraví stále pochází ze studií na zvířatech. Dalšími výzkumnými obtížemi, které neumožňují jednoduché stanovení takového vztahu, jsou např. minimální toxická dávka pro jednotlivé sloučeniny, protože hormonálně aktivní látky vykazují biologickou aktivitu již v koncentracích nižších, než pro které se jejich toxická aktivita počítá. To může včas oddálit následky expozice. Dalším problémem je, že lidské tělo je vystaveno současnému působení několika hormonálně aktivních látek, které mohou kumulovat svůj negativní zdravotní účinek. Kromě toho bude jejich dopad záviset na pohlaví, věku, genotypu, metabolismu a tělesném složení exponované osoby.

Všichni se ale shodují, že nejvíce jsou účinkům hormonálně aktivních látek vystaveny děti. V současnosti se má za to, že expozice plodu může vést k poruchám jeho vývoje a trvalým změnám v genové expresi (epigenetickým změnám). Což v dospělosti může mít za následek zvýšené riziko některých onemocnění.

Dalším rizikem je hromadění hormonálně aktivních látek v lidské tukové tkáni, ale také v biologických tekutinách jako je krev, moč, mléko nebo plodová voda

Výzkum potvrdil, že hormonálně aktivní látky mohou způsobit biologické účinky v příštích třech generacích!

Hormonálně aktivní látky: účinky na reprodukční systém

Současné vědecké důkazy poukazují na účasthormonálně aktivní látky v patogenezi:

  • syndrom polycystických vaječníků,
  • předčasné vymírání vaječníků,
  • endometrióza,
  • malformace mužských a ženských pohlavních orgánů,
  • poruchy plodnosti u mužů a žen,
  • rakovina prsu, rakovina varlat a prostaty

Odhaduje se, že průměrný počet spermií u mužů se za posledních 50 let snížil téměř o 50 %. I když jsou příčiny tohoto jevu komplexní, má se za to, že jedním z faktorů ovlivňujících kvalitu spermatu u mužů může být chronická expozice hormonálně aktivním látkám. Bylo prokázáno, že některé ftaláty (monobenzyl a monobutylftalát) a PCB snižují počet a pohyblivost spermií.

Hormonálně aktivní látky: vliv na obezitu a metabolická onemocnění

Většina hormonálně aktivních látek je klasifikována jako tzv obezogeny, tedy látky, které mohou přispívat ke vzniku obezity. Obezogeny ovlivňují procesy tvorby a rozkladu tukové tkáně, které mohou přímo či nepřímo ovlivnit akumulaci tukové tkáně. Bylo prokázáno, že obesogeny mohou ovlivnit vznik obezity úpravou bazálního metabolismu, řízením tvorby tukových buněk, úpravou složení střevní mikrobioty a regulací centra hladu a sytosti.

Předpokládá se, že obesogeny mohou ovlivnit tělo in utero, protože existuje korelace mezi prenatální expozicí estrogenu a tělesnou hmotností potomstva v dospělosti.

Studiemi na zvířatech bylo prokázáno, že mj. dioxiny, pesticidy a BPA mohou způsobit inzulínovou rezistenci a interferovat s pankreatickými beta buňkami. Na druhé straně epidemiologické analýzy ukázaly vztah mezi vysokými hladinami dioxinů a zvýšeným rizikem poruch sacharidů a cukrovky. Bylo také prokázáno, že dlouhodobá expozice BPA může vést k inzulínové rezistenci a koncentrace některých ftalátových metabolitů v moči pozitivně koreluje s hladinou glukózy v krvi a inzulínu.

Hormonálně účinné látky: právní předpisy

Kontrolu hormonálně aktivních látek provádí Evropská komise ve spolupráci s Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (EFSA) a Evropskou agenturou pro chemické látky (ECHA)..Evropská agentura pro chemické látky). V systému Evropské unie je za hodnocení biocidních přípravků odpovědná ECHA a EFSA posuzuje bezpečnost hormonálně aktivních látek používaných v pesticidech. Od roku 1999 Evropská komise zavádí strategii v oblastihormonálně aktivní látky. Tato strategie byla zohledněna v následných změnách zavedených v předpisech EU. V červnu 2007 vstoupilo v Evropské unii v platnost nařízení REACH ( Registrace, hodnocení, povolování a omezování chemických látek ) o chemických látkách. Hlavním cílem nařízení je zlepšit ochranu lidského zdraví a životního prostředí před riziky, která představují chemické látky. Nařízení REACH se vztahuje na všechny chemikálie, které se nacházejí v každodenních produktech, jako jsou čisticí prostředky, barvy, ale i oblečení, nábytek, hračky a elektronická zařízení.

Nařízení (ES) č. 1107/2009 o přípravcích na ochranu rostlin a nařízení (EU) č. 528/2012 o biocidních přípravcích stanoví vědecká kritéria pro identifikaci endokrinních disruptorů.

Dne 15. června 2016 přijala Evropská komise sdělení popisující aktuální stav hormonálně aktivních látek a další akční plány. Komise rovněž přijala dva návrhy právních předpisů, které stanoví vědecká kritéria pro identifikaci hormonálně účinných látek.

ECHA a EFSA zveřejnily v roce 2022 pokyny o tom, jak identifikovat hormonálně aktivní látky v přípravcích na ochranu rostlin a biocidních přípravcích.

Hormonálně aktivní látky: jak se vyvarovat?

V současnosti jsou hormonálně aktivní látky středem pozornosti mnoha mezinárodních zdravotnických organizací. I když tedy zdravotní účinky hormonálně aktivních látek nejsou plně prokázány, vyplatí se být opatrný při jednání s přípravky, které hormonálně aktivní látky obsahují. Tato rada platí zejména pro těhotné ženy nebo osoby plánující rodinu.

K omezení kontaktu s hormonálně aktivními látkami:
  • vyvarujte se nákupu a skladování potravin v plastových obalech označených 3, 6 a 7, protože jsou nejtoxičtější,
  • pokud musíte používat plastové obaly, nakupujte a skladujte potraviny v těch označených 1, 2, 4, 5, protože jsou méně toxické,
  • lépe skladovat a ohřívat potraviny ve skleněných, porcelánových nebo nerezových nádobách,
  • vyvarujte se ohřívání potravin v mikrovlnné troubě v plastových obalech, i když jsou k tomuto účelu určeny,
  • s sebou jídlo požádejte o obal, který není vyroben z polystyrenu,
  • vařte kaši a rýži ve velkém, bez sáčků,
  • snížit spotřebu konzervovaných výrobků,
  • nakupujte organické produkty bez pesticidů,
  • ovoce a zeleninu před konzumací důkladně omyjte,
  • zvažte použití vodního filtru,
  • Vyhněte se kosmetice obsahující umělé vůně a vybírejte kosmetiku označenou „bez ftalátů“, „bez BPA“ a „bez parabenů“,
  • minimalizujte kontakt s účtenkami z obchodu a po manipulaci s nimi si umyjte ruce,
  • používejte kojenecké lahve a dětské hračky, které jsou označeny „BPA free.“

Kategorie:

Zdraví