Kontraindikace očkování se nejčastěji objevují v důsledku různých zdravotních situací pacientů. Pro naprostou většinu populace jsou vakcíny bezpečnou a účinnou metodou prevence infekčních onemocnění. Pro některé pacienty však může být očkování neúčinné nebo může představovat riziko zhoršení jejich zdravotního stavu. Jaké jsou kontraindikace očkování? Za jakých okolností by mělo být očkování odloženo? Mají všechny typy vakcín stejné kontraindikace?

Kontraindikace očkovánímohou být způsobeny různými důvody. Imunodeficience bránící reakci na očkování, kterou nelze vyvolat, zvýšené nežádoucí účinky předchozího podání vakcín a riziko negativního vlivu vakcíny na zdraví jsou některé příklady situací, ve kterých může být očkování kontraindikováno. Při diskuzi o kontraindikacích očkování je třeba zdůraznit, že jsou u každého pacienta individuální. Kontraindikace se mohou týkat očkování konkrétní formulací, konkrétní skupinou vakcín nebo obecně všech očkování.

Kontraindikace očkování a typy vakcín

Ochranné očkování je nejúčinnější formou prevence mnoha infekčních nemocí. Tvoří velkou skupinu zdravotnických prostředků s různým složením a mechanismem účinku. Účelem preventivního očkování je navodit imunitu organismu proti specifickým mikroorganismům

Vakcína umožňuje imunitnímu systému „rozpoznat“ infekční faktor a poté si ho „zapamatovat“ a vytvořit obrannou odpověď. V případě opakovaného kontaktu s tímto faktorem je rychle eliminován

Ačkoli je výsledný účinek vakcín podobný,každá vakcína má jiné složení . Nejdůležitější složkou vakcíny jsou mikrobiálně specifické prvky, které jí umožňují vyvolat cílenou obrannou reakci.

U některých vakcín se jedná oživé mikroorganismy , postrádající patogenní vlastnosti (stávající se neškodnými, tzv. oslabenými).

Vakcíny mohou také obsahovatmrtvé mikroorganismya také jejich části.

Některé vakcínyjsou založeny naantigenech , tj. jednotlivých molekulách (bílkoviny, cukry) charakteristických pro daný mikroorganismus

Vakcíny mohou také obsahovattoxinů , což jsou neutralizované toxiny produkované daným infekčním agens. Hlavní složka každé vakcíny musí být pro lidské tělo neškodná a zároveň schopná stimulovat odpověď imunitního systému.

Souvisí typ a složení vakcíny s kontraindikacemi očkování?

Rozhodně ano.Nejvíce omezení platí pro aplikaci tzv živé vakcíny . Tyto přípravky obsahují inaktivované mikroorganismy, které nemohou způsobit aktivní infekci ve zdravém organismu

Existují však stavy, kdy je imunitní systém trvale nebo dočasně potlačený a lidský imunitní systém je oslaben. V takových případech by neměly být použity vakcíny obsahující živé mikroorganismy.

Příklady živých vakcính zahrnují :

  • BCG (tuberkulóza),
  • MMR (spalničky, příušnice, zarděnky)
  • a VZV (plané neštovice a pásový opar).

"Neživé" vakcíny , obsahující mrtvé mikroorganismy nebo jejich fragmenty, nenesou riziko vyvolání aktivního onemocnění, a to ani v případě imunodeficience.

V této skupině vakcín však existují také specifické kontraindikace související mj. s přecitlivělostí na složky vakcíny nebo s rizikem nevyvolání obranné reakce.

Dočasné a trvalé kontraindikace očkování

U některých pacientů jsou kontraindikace očkování přechodné - jsou podmíněny aktuálním zdravotním stavem a nevylučují možnost očkování do budoucna. V některých případech mohou kontraindikace očkování platit doživotně.

Komplikace po očkování

Jednou z nejčastějších kontraindikací očkování jsou závažné komplikacepozorované po předchozích očkováních. To platí zejména pro anafylaxi, což je závažná hypersenzitivní reakce zahrnující:

  • dýchací systém,
  • oběhový systém,
  • skin
  • a trávicí trakt.

Anafylaktická reakce po podání jedné dávky vakcíny je kontraindikací pro podání dalších dávek tohoto přípravku . Poté, co dojde k anafylaxi, je třeba se pokusit určit, která složka vakcíny ji způsobila.

Látky odpovědné za anafylaktickou reakci po očkování jsou nejčastěji:

  • vaječný bílek,
  • želatina
  • nebo droždí.

PoPokud byl identifikován původce anafylaxe, neměly by být použity žádné jiné vakcíny obsahující stejnou složku.

Je také vhodné zdůraznit, že anafylaxe je jednou z mála postvakcinačních komplikací, které mohou představovat kontraindikaci jiných očkování.

Mnohem častěji pozorované,mírné komplikace po očkování(horečka, malátnost, vyrážka, bolest hlavy, průjem), nepředstavují kontraindikaci pro následná očkování.

Kontraindikací očkování nejsou ani jiná alergická onemocnění nebo alergie na látky nezahrnuté ve vakcíně

Infekční onemocnění

Nejčastějším důvodem pro odložení očkování jsou akutní infekční onemocnění . V případě infekce závisí způsobilost k očkování na stavu pacienta.

Infekční onemocnění s mírným průběhem a mírnou horečkou (např. mírné nachlazení, průjem) nejsou kontraindikací očkování

V případě závažných příznaků infekce (chřipka, angina pectoris), vysoké horečky nebo těžkého stavu pacienta se obvykle doporučuje odložit očkování o několik týdnů

Antibiotika

Je také vhodné vědět, že použití antibiotik není absolutní kontraindikací očkování. Pacient v dobrém celkovém stavu může být očkován bez ohledu na užívání antibiotik.

Poruchy imunitního systému

Očkování může být účinné pouze tehdy, je-li imunitní systém ve vhodném stavu, který umožňuje rozvoj postvakcinační imunity. Nemoci vedoucí k oslabení imunitního systému mohou být kontraindikací očkování.

Na to je třeba pamatovat zejména v případě tzv živé vakcíny, které mohou způsobit nežádoucí účinky u imunokompromitovaných pacientů.

Zhoršená funkce imunitního systému vám může bránit v reakci na očkování. Slabý imunitní systém může mít různé příčiny. U pacientů trpících rakovinou se mohou vyskytnout závažné poruchy imunity, a to jak v průběhu jejich onemocnění, tak v důsledku jeho léčby (např. u pacientů podstupujících chemoterapii).

Kontraindikací očkování jsou pouze aktivní neoplastické procesy. Pacienti vyléčení z neoplastických onemocnění mohou být očkováni, pokud jsou zachovány funkce imunitního systému.

Oslabený imunitní systém může být důsledkem dlouhodobé imunosupresivní terapie, např. u autoimunitních onemocnění nebo po transplantaci orgánů. Určité imunodeficiencemůže být vrozená (tzv. primární imunodeficience).

Další příčinou selhání imunitního systému je infekce HIV. Je však třeba zdůraznit, že popsaná onemocnění nejsou absolutní kontraindikací všech očkování. Způsobilost pacienta k očkování závisí na aktuálním stavu imunitního systému a také na typu použité vakcíny.

Chronická onemocnění

Jsou chronická onemocnění jako cukrovka, astma, hypertenze nebo onemocnění koronárních tepen kontraindikací očkování? Většinu času ne. Chronicky nemocní pacienti jsou obvykle náchylnější k závažným komplikacím infekčních onemocnění, proto je u nich použití preventivního očkování ještě vhodnější.

Výjimkou jsou neoplastická onemocnění a onemocnění vyžadující imunosupresivní léčbu

Kontraindikací očkování pacienta s chronickým onemocněním je i nedávné zhoršení stavu pacienta, způsobené exacerbací onemocnění. V takovém případě by mělo být nejprve vyvinuto úsilí ke stabilizaci stavu pacienta a očkování by mělo být o několik týdnů odloženo.

Některé lékařské zákroky jsou také dočasnou kontraindikací očkování. Tento princip platí především pro živé vakcíny. V případě jedné dávky živé vakcíny lze další očkování takovou vakcínou provést nejdříve po čtyřech týdnech

Živé vakcíny by neměly být nějakou dobu (obvykle několik měsíců) používány po krevní transfuzi nebo po použití krevních produktů. Tyto typy přípravků mohou obsahovat hotové protilátky, které jsou schopny neutralizovat složky vakcíny a snižovat odpověď na očkování.

Kontraindikace očkování a těhotenství

Očkování v těhotenství je komplexní problém.Některá očkování jsou doporučena pro těhotné ženy, zatímco jiná jsou absolutně kontraindikována .

Kombinace krevního řečiště matky a plodu v placentě umožňuje přenos ochranných protilátek z matky na dítě. Mateřské protilátky jsou jedním ze základů imunity plodu, jehož vlastní imunitní systém je ještě nezralý

Z tohoto důvodu se ženám plánujícím těhotenství doporučuje podstoupit nebo dokončit celý cyklus preventivního očkování. V těhotenství je také bezpečné očkovat neživými a inaktivovanými vakcínami. Těhotným ženám se primárně doporučuje očkování proti chřipce a černému kašli.

Během těhotenství je očkování s použitím vakcín absolutně kontraindikovánoživé (plané neštovice, spalničky, příušnice, zarděnky). Tyto typy vakcín mohou nést riziko vyvolání aktivní infekce u plodu.

Použití živých vakcín je kontraindikováno jak během těhotenství, tak v období bezprostředně předcházejícím (1-3 měsíce).

Je však třeba zdůraznit, že naprostá většina vakcín může být použita v období laktace. Podle doporučení Centra pro prevenci a kontrolu nemocí je jedinou vakcínou, která je během kojení absolutně kontraindikována, vakcína proti žluté zimnici.

Kategorie:

Infekční onemocnění