Myokarditida po COVID-19 je další komplikací koronavirové infekce. Zánět srdce se může objevit jak během infekce, tak několik týdnů nebo dokonce měsíců po nákaze COVID-19. Jaké jsou příznaky myokarditidy po COVID-19? Kdo je tím nejvíce ohrožen? Jak se toto onemocnění diagnostikuje a jaké jsou léčebné metody?

Příčiny a následky myokarditidy po COVID-19

Myokarditida je zánětlivé onemocnění srdce charakterizované zánětlivými infiltráty a poškozením srdečního svalu bez ischemické příčiny. V případě MSM po COVID-19 je přímou příčinou onemocnění poškození tkání a struktur srdce způsobené srdeční infekcí koronavirem SARS-CoV-2. Imunitní systém pak způsobí zánět jako odpověď na infekci.

Důsledkem zánětu srdce po COVID-19 může být jeho poškození a v důsledku toho chronické srdeční selhání, které může být v některých případech tak závažné, že pacient bude vyžadovat transplantaci srdce.

Příznaky myokarditidy po COVID-19

Myokarditida se může rozvinout jak během infekce COVID-19, tak několik měsíců po uzdravení.

Příznaky myokarditidy po COVID-19 se však mohou lišit. Nejčastěji hlášené jsou:

  • únava
  • dušnost
  • bolest na hrudi
  • únava
  • pocit úzkosti
  • palpitace
  • otok kotníku
  • tlak na hrudi s námahou

V závažných případech myokarditidy po COVID-19 se mohou objevit příznaky tachykardie a akutního srdečního selhání, stejně jako příznaky srdečního selhání pravé komory (např. zvýšený tlak v krční žíle, periferní edém, bolest v pravé horní část těla). U některých pacientů tzv fulminantní myokarditida s příznaky podobnými sepsi: horečka, nízký krevní tlak, studené končetiny, sinusová tachykardie.

Jak častá je myokarditida po COVID-19?

Zatím není známo,jak se častá myokarditida vyskytuje u lidí, kteří měli COVID-19. Někteří odborníci předpokládají, že tato komplikace může být příčinou až ze 7 procent. úmrtí související s COVID-19 – jedná se však o předpoklad, který zatím není potvrzen konkrétními vědeckými údaji.

Tato komplikace je pozorována hlavně u mladých dospělých a lidí středního věku, stejně jako u dětí: je velmi vzácná u lidí starších 70 let.

Diagnóza zánětu srdce po COVID-19

Diagnostika myokarditidy po infekci COVID-19 je obtížná a před stanovením diagnózy je zapotřebí řada testů. Při podezření na DMS je nutné vyšetření EKG - toto onemocnění může být indikováno abnormalitami pozorovanými na EKG, např. změny v ST segmentu, arytmie, snížená PR, prodloužení QT intervalu nebo předčasné komorové syndromy

Měli byste také podstoupit vyšetření srdeční magnetickou rezonancí a srdeční echo, ve kterém může být viditelná srdeční dysfunkce - příznaky myokarditidy na echokardiogramu zahrnují: zvýšená tloušťka stěn srdce, dilatace komory a perikardiální výpotek na pozadí systolické dysfunkce komor. Na druhé straně MRI srdce u MSS může vykazovat otok, poškození buněk a také hyperémii nebo prosakování kapilár.

Doporučuje se také měřit srdeční troponiny v krevním séru (proteiny, které jsou součástí buněk srdečního svalu) a koncentraci NTproBNP (hormon uvolňovaný svalovými buňkami srdečních komor při zvýšení jejich tonusu) . V průběhu myokarditidy jsou jejich koncentrace obvykle zvýšeny v důsledku poškození srdečního svalu a možného rozšíření srdečních komor.

Krevní testy často ukazují zvýšené hladiny laktátu a dalších markerů zánětu, včetně C-reaktivního proteinu, ale tyto testy se běžně neprovádějí. Testování na koronavirus by se také nemělo provádět.

Myokarditidu je třeba také odlišit od jiných srdečních onemocnění, jako je akutní koronární syndrom, kardiomyopatie vyvolaná stresem (Takotsubo), kardiomyopatie související se sepsí.

Léčba myokarditidy po COVID-19

Léčba MSM závisí na závažnosti příznaků. Doporučuje se sledovat tepovou frekvenci a užívat kardioprotektivní léky, jako např při srdečním selhání.

Někteří pacienti potřebují dostávat glukokortikosteroidy, imunoglobuliny a léky, aby si udrželi krevní tlak na odpovídající úrovni.

U fulminantní myokarditidy se mimo jiné používají následující: inotropní lékya/nebo vazopresory, stejně jako mechanická ventilace, někdy je také nezbytná mechanická podpora oběhu.