OVĚŘENÝ OBSAHAutor: lek. Tomáš Nęcki

Úzkost může být projevem různých typů úzkostných poruch – problém může nastat v případě generalizovaných úzkostných poruch, obsedantně-kompulzivních poruch nebo specifických fobií. Stává se, že se stane tak intenzivní, že pacient není schopen normálně fungovat – co tedy dělat, aby úzkost překonala?

Úzkostné poruchy jsou jednou z nejčastějších duševních poruch u lidí. Vyskytují se u lidí všech věkových kategorií, a přestože mají společného jmenovatele, kterým je strach, u pacientů, kteří s nimi bojují, mohou nastat různé problémy.

Generalizovaná úzkostná porucha souvisí s výskytem úzkosti po celou dobu. Pacienti se mohou obávat o zdraví svých příbuzných v dobrém stavu nebo se starat o finance rodiny v situaci, kdy mají poměrně značné úspory. V průběhu obsedantně-kompulzivních poruch mohou být pacienti mučeni vtíravými myšlenkami a nutkáními, tedy rušivými činnostmi, jejichž provádění přináší dočasnou úlevu.

Úzkostné poruchy s panickými atakami jsou spojeny s epizodami extrémně těžké úzkosti, které mohou být doprovázeny symptomy somatické povahy (např. třes rukou, zrychlená srdeční frekvence).

V průběhu specifických fobií pacienti pociťují úzkost kvůli kontaktu nebo přemýšlení o určitých faktorech (jako je například možnost kontaktu s pavouky v případě arachnofobie).

Úzkostné poruchy mají mnoho tváří. Bez ohledu na to, o jaký konkrétní jedinec se však v pacientovi jedná, nepříjemné pocity s tím spojené dokážou pořádně zkomplikovat život. Proto lidé hledají způsoby, jak překonat úzkost.

Základní metody zmírnění úzkosti

Existuje několik jednoduchých způsobů, jak snížit úzkost, o kterých někteří lidé opravdu nevědí. Pomoci může opravdu jednoduchý typ interakce – úzkost se může snížit například tehdy, když člověk podniká činnosti, které ho těší. Někomu pomáhá číst knihy, jinému jít na procházku, jiný se uklidní, když poslouchá hudbu (a může to být jak heavy metal, tak klasická hudba).

Po mnoho let to média zmiňovalajak důležitá je pravidelná fyzická aktivita pro udržení dobrého zdraví.

Cvičení pomáhá nejen tělu, ale i duši. Zejména těm, kteří bojují s neustálou úzkostí, může pomoci intenzivní cvičení, jako je běh nebo jízda na kole.

Zklidnit však mohou úplně jiné aktivity, jako je jóga nebo pilates. Někteří lidé velmi rádi meditují. Pravidelné praktikování meditace může být pro mnoho lidí účinnou metodou snížení úzkosti.

Prevence eskalace úzkosti

Existují také činnosti, které mohou zvýšit pocit úzkosti. Důležité je mj. dieta – určité potraviny, konzumované v nadměrném množství, mohou přispívat ke vzniku úzkosti.

Jedním ze základních je zde kofein - lidé bojující s úzkostnými poruchami by se proto měli vyhýbat nadměrnému množství trochy černé kávy. Podobné je to s alkoholem – jeho pravidelná konzumace, a zejména nadužívání alkoholu, může u pacientů vyvolat úzkostné příznaky.

Úzkost může zhoršit nejen káva, ale i únava. Pacienti trpící úzkostnými poruchami by se proto rozhodně měli o sebe starat a snažit se spát patřičný počet hodin a dbát na to, aby měli po intenzivní práci čas na odpočinek a regeneraci.

Léčba úzkostných poruch - role psychoterapie

U některých lidí se úzkost stává velmi intenzivní, což výrazně brání jejich každodennímu fungování. Stává se, že kvůli riziku záchvatů paniky pacienti přestanou opouštět své bydliště.

Občas se stane, že člověk kvůli vtíravým myšlenkám není schopen dělat pořádně svou práci. Když jsou symptomy úzkosti velmi intenzivní, není na co čekat – je nutné vyhledat odbornou pomoc.

Jedním ze základních vlivů používaných při léčbě úzkostných poruch je psychoterapie. Různé typy mohou pacientům pomoci překonat jejich úzkost – příklady zahrnují:

  • kognitivně behaviorální terapie,
  • psychodynamická terapie
  • nebo psychoanalytická terapie.

Někteří lidé si mohou myslet, že je nemožné zmírnit jejich úzkost prostřednictvím rozhovoru. Ve skutečnosti však může být terapie velmi účinnou metodou léčby úzkostných poruch.

Podstatou terapie je především hledání příčin úzkostných symptomů pacienta. Navíc si během ní pacient uvědomí způsoby, jak se vypořádat s vlastní úzkostí.

Některé terapie využívají expoziční techniky, které mohoudokonce vyděsit pacienty. V praxi však mohou být velmi účinné, zejména v případě specifických fobií.

Tyto techniky souvisejí – jak název napovídá – s vystavením pacienta faktorům, které mu způsobují silnou úzkost. Takovými mohou být například pobyt ve stísněných prostorách (v případě klaustrofobie) nebo kontakt s pavouky (v případě arachnofobie). Cílem je mimo jiné ukázat pacientovi, že situace, která mu způsobuje extrémně nepříjemné pocity, ve skutečnosti není vůbec nebezpečná.

Léčba úzkostných poruch - role farmakoterapie

Někdy samotná psychoterapie umožňuje pacientovi vypořádat se s příznaky úzkosti. Stává se však, že jsou natolik intenzivní, že je nutné použít jiné metody léčby úzkostných poruch. Hovoříme o psychiatrické podpoře a farmakoterapii.

V případě úzkostných poruch se používají léky, které mohou během několika okamžiků snížit závažnost úzkosti, a také léky, které mohou mít anxiolytický účinek každý den, pokud jsou užívány dlouhodobě.

První z nich zahrnují léky jako hydroxyzin nebo benzodiazepiny. Benzodiazepiny (jako diazepam, alprazolam nebo klonazepam) by se však měly používat s extrémní opatrností, protože by se neměly používat k řízení vozidel a existuje riziko, že se na nich stanete závislými.

Při léčbě úzkostných poruch můžete také užívat antidepresiva, jako jsou inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (které zahrnují např. sertralin a escitalopram) nebo inhibitory zpětného vychytávání serotoninu a noradrenalinu (které zahrnují např. duloxetin). Tyto druhy léků mohou také snížit závažnost úzkosti. Tento efekt se však dostaví po určité – obvykle několika týdnech – době jejich užívání.

Stejně jako úzkostné poruchy mohou pacientům rozhodně zkomplikovat život, a naštěstí existují metody, které vám mohou pomoci jejich příznaky překonat. Když vám úzkost a strach nedovolí žít normálně, není na co čekat – čím dříve se zahájí nezbytná léčba, tím dříve pacient znovu získá vytoužený klid.

Kategorie: