S věkem se zvyšuje riziko vzniku mnoha nemocí, jako je ateroskleróza, cukrovka a rakovina. Proto je důležité provádět profylaktické laboratorní testy k odhalení časných příznaků onemocnění. Pokud je vám více než 50 let, zjistěte, jaké testy byste měli dělat, abyste žili déle a v dobrém zdraví.

Laboratorní testy v dospělosti jsou nedílnou součástí prevence či záchytu různých onemocnění. I jednoduchý krevní test může určit zdraví člověka. Vyplatí se také provést pokročilejší testy, které vám umožní posoudit práci jednotlivých orgánů. Zde je9 testů, které byste měli udělat:

Obraz periferní krve

Morfologie krve je základní vyšetření, které bychom měli provádět pravidelně alespoň jednou ročně. Krevní obraz vám umožní posoudit počet a vzhled krvinek a také hladiny hemoglobinu.

Jednou z nejčastějších příčin změn krevního obrazu je zánět, který se bohužel s věkem zvyšuje a může být mimo jiné způsoben od chronických infekcí, alergií, autoimunitních onemocnění nebo aterosklerotických procesů

Krevní obraz navíc pomáhá rozpoznat:

  • anémie,
  • problémy se srážlivostí krve,
  • nedostatky minerálů a vitamínů, např. železa, vitamínu B12,
  • rakoviny, např. leukémie a kolorektálního karcinomu.

Provedení morfologie pomocí ručního nátěru navíc umožňuje podrobnější posouzení vzhledu krvinek přímo pod mikroskopem.

Lipidogram

Infarkt myokardu, ischemická cévní mozková příhoda a arteriální hypertenze jsou některé z nejčastějších onemocnění, kterým čelí lidé starší 50 let.

Proto by kromě pravidelného měření krevního tlaku měli provádět lipidogram, který zahrnuje testy na celkový cholesterol, LDL, HDL a non-HDL cholesterol a triglyceridy.

Lipidogram by měl provádět každý 50letý člověk každý rok, a pokud jsou zjištěny nesrovnalosti, každé 3 měsíce.

Vysoce citlivý CRP protein (hsCRP)

Rostoucí zánět s věkem může přispívat ke vzniku mnoha nemocí. CRP protein je produkován především játry a tvoří senejčastěji používaný indikátor zánětu.

Zvýšená koncentrace proteinu CRP v krvi může naznačovat:

  • zvýšené riziko kardiovaskulárních onemocnění,
  • onemocnění pojivové tkáně, např. revmatoidní artritida,
  • zánětlivá onemocnění střev, např. Crohnova choroba,
  • rakovina, např. kolorektální rakovina,
  • diabetes,
  • virové nebo bakteriální infekce a je indikací pro další diagnózu.

Glukóza

Diabetes 2. typu je další onemocnění, jehož výskyt se zvyšuje s věkem. Příznaky cukrovky jsou:

  • zvýšený pocit žízně,
  • časté močení,
  • zvýšená chuť k jídlu a pocit hladu po jídle,
  • hubnutí,
  • únava,
  • zhoršení zraku,
  • obtížné hojení ran.

Pro včasnou diagnostiku diabetu by lidé starší 50 let měli podstupovat každoroční test glykémie nalačno.

Hormony štítné žlázy

Když nám bude 50 let, měli bychom se také starat o svou štítnou žlázu, a to zejména u žen. Dysfunkce štítné žlázy je častější u starších osob a může být asymptomatická nebo mírně symptomatická.

K hodnocení funkce štítné žlázy se používají následující značky:

  • thyrotropin (TSH),
  • trijodtyronin zdarma (fT3)
  • a volný tyroxin (fT4) v krvi.

Dodatečně se vyplatí provést ultrazvuk štítné žlázy a stanovení protilátek proti štítné žláze v krvi (anti-TG a anti-TPO), jejichž přítomnost může ukazovat na Hashimotovu chorobu

Jaterní testy

Játra jsou orgán, který je detoxikačním centrem našeho těla. Bohužel játra jsou slabě inervována a jejich patologická bolest se může objevit až při zvětšení a utlačování okolních orgánů

Příznaky špatné funkce jater mohou být:

  • nevolnost,
  • zažívací potíže
  • a plyn.

Pro posouzení funkce jater bychom měli jednou ročně po 50. roce věku provést tzv. jaterní testy, které zahrnují testy:

  • alaninaminotransferáza (ALT) a aspartát (AST),
  • glutaryltranspeptidáza (GGTP)
  • a bilirubin z krve.

Pohlavní hormony

Menopauza u žen a andropauza u mužů nastává nejčastěji po 50. roce věku. V obou případech dochází ke snížení hladiny pohlavních hormonů, což může být spojeno s příznaky jako:

  • pokles nálady,
  • přírůstek hmotnosti,
  • snížení libida,
  • únava,
  • problémy s koncentrací.

Každá osoba starší 50 let, u které se rozvinou příznaky menopauzy nebo andropauzy, by si proto měla nechat vyšetřit hladinu pohlavních hormonů v krvi u žen:

  • estradiol,
  • progesteron,
  • folikuly stimulující hormon (FSH),
  • luteinizační hormon (LH).

Zatímco u mužů:

  • testosteron,
  • androstendionu,
  • Dehydroepiandrosteron (DHEA).

Značky rakoviny

Počet případů maligních novotvarů, např.:

  • rakovina prostaty,
  • rakovina prsu,
  • rakovina vaječníků
  • a rakovina tlustého střeva přibývá s věkem.

Včasná diagnóza má velký význam při léčbě rakoviny.

Přestože neexistuje jediný marker pro detekci všech druhů rakoviny, pravidelné krevní testy a sledování vašeho těla mohou pomoci k rychlé diagnóze.

V současné době existuje mnoho programů screeningu rakoviny financovaných ministerstvem zdravotnictví.

Mezi laboratorní testy, které stojí za to provést profylakticky, patří:

  • fekální okultní krev (diagnostika kolorektálního karcinomu)
  • CA 19-9 a CEA markery v krvi (kolorektální karcinom)
  • marker CA 72-4 v krvi (diagnostika gastrointestinálních novotvarů)
  • prostatický antigen (PSA) v krvi (diagnostika rakoviny prostaty)
  • CA 15-3 a CEA markery v krvi (diagnostika rakoviny prsu)
  • marker HE-4 v krvi (rakovina vaječníků)
  • CA-125 marker v krvi (rakovina vaječníků)

Obecný test moči

Ve věku 50 let je vhodné jednou ročně provést obecný test moči. Podobně jako u krevního obrazu jde o jednoduchý a levný test, který může být zdrojem informací o probíhajícím chorobném procesu.

V rámci obecného testu moči se hodnotí:

  • barva,
  • průhlednost,
  • pH,
  • hmotnost,
  • obsah bílkovin, glukózy, ketolátek, leukocytů, erytrocytů a bakterií.

Obecný test moči umožní zhodnotit funkce celého močového systému a dalších orgánů, např. diagnózu cukrovky nebo rakoviny.

  • Morfologie krve – co může říci o vašem zdraví a jak často byste to měli dělat?
  • "Půst" - co to znamená? Jaké testy by se měly provádět „na lačný žaludek“?

Kategorie:

Výzkum