Fandění není jen čistá zábava, je to také psychologický fenomén, který má mnoho tváří. Doba velkých mezinárodních her odhaluje překvapivé mechanismy vládnoucí komunitě, probouzí v lidech skryté instinkty a nutí je účastnit se velkého, kolektivního rituálu. Zjistěte, jaké psychologické mechanismy stojí za fanděním a ověřte si, jaký jste typ podporovatele.

U příležitosti velkých sportovních událostí zachvátí Polsko fanouškovské šílenství. Na měsíc se z nás stávají experti na komentování zápasů národního týmu, tipujeme výsledky, oblékáme bíločervené dresy, žijeme reportážemi ze hřiště i ze zákulisí turnaje. Doba fanouškovské horečky má mnoho tváří, často plných rozporů. Jeden gól stačí k tomu, aby uhasil nadšení tisíců fanoušků, pohřbil jejich naděje na sportovní úspěchy a zničil smysl pro národní společenství. A pak znovu místo výkřiků radosti ten samý známý refrén "Poláci, nic se nestalo…".

Co vládne nám, fanouškům, ve dnech velkých sportovních akcí? Jak vypadá rituál fandění a jaký typ fanouška je vám nejbližší?

Tričko s orlem a pivem nebo fandění jako rituál

Nejjednodušší definice popisuje fandění jako sledování sportovních zápasů a fandění hráčům, se kterými sympatizujete. Když však máme co do činění s hrami na mezinárodní úrovni, fandění už není jen prostým aktem zábavy, ale stává se rituálem s vlastní symbolikou a nepsaným kodexem chování. Nejdůležitějším požadavkem, který tento rituál klade na každého fanouška, je bezmezné nadšení a optimismus ohledně akcí národního týmu. Předpovídání ztráty, i když je diktováno realistickým přístupem, je nevhodné.

Nezbytnou součástí rituálu je navíc správný oděv – v případě fanoušků na stadionu je požadavkem bíločervený dres, šála, vlajka a vhodné malby na obličej. Čepice, vuvuzely a chrastítka vítány. Fanoušci u televizorů se obejdou bez bílých a červených doplňků, zde je však nepsanou tradicí jíst během zápasu pivo a nezdravé svačiny. Velké obchody s potravinami pár týdnů před začátkem akce zavádějí do svého sortimentu „produkty pro fanoušky“ za akční ceny:alkohol, sycené nápoje, brambůrky, sladkosti, mražené pizzy a dokonce … Kaiser rohlíky s fotbalovým vzorem. Všudypřítomná reklama na produkty vybízí i ty, kteří se o fotbal denně nezajímají, aby se zapojili do rituálu a fandili u televize s pivem a miskou brambůrek v ruce.

Mistrovství světa v Rusku: čím zapůsobí na fanoušky?

Bude to pro vás užitečné

Kvíz – jaký jste fotbalový fanoušek?

Pokud vás zajímá, ke kterému typu fanouška máte nejblíže, udělejte si níže uvedený kvíz. Vyberte jednu odpověď pro každou otázku a poté sečtěte body.

1) Jaké fotbalové zápasy sledujete?

a) zápasy národního týmu a zápasy polské nebo zahraniční ligy (2 body)

b) všechny typy her (3 body)

c) Pouze zápasy národního týmu (1 bod)

2) Koupili jste si někdy vstupenku na zápas hraný v zahraničí?

a) ne, zahraniční zápasy sleduji pouze v televizi (2 body)

b) ano, několikrát jsem byl na zápasech v různých částech světa (3 body)

c) ne, nesleduji zápasy zahraničních týmů (1 bod)

3) Neumíte si představit fandění bez:

a) vuvuzely a fotbalové chorály (3 body)

b) pivo a lupínky (1 bod)

c) pohodlná pohovka a HD přenos (2 body)

4) Maximální částka, kterou můžete zaplatit za vstupenku na zápas se svým oblíbeným týmem, je:

a) až 200 PLN (1 bod)

b) až 600 PLN (2 body)

c) na ceně nezáleží (3 body)

10-12 bodů Fotbalový maniak- jsi věrný fotbalový fanoušek, sleduješ zápasy polských i zahraničních týmů, znáš všechny nejlepší světové hráče. Rádi sledujete zápasy živě a nevadí vám, že nemůžete sledovat záznam akce na stadionu.

7-9 bodů Pohovka fan- fotbal znáte dobře, ale zápasy sledujete většinou u televize. Dáváte přednost vysoké kvalitě přenosu a možnosti sledování opakování nad živou atmosférou zápasu.

4-6 bodů Nedělní fanoušek- zápasy sledujete sporadicky, obvykle když hraje národní tým. Jste smutní, když prohráváme, ale na porážku dlouho nemyslíte. Opravdu nechápete smysl sledování zápasů týmů ze zahraničí.

Fandění jako stádní instinkt

Fandění v lidech spouští mechanismus zvaný stádní instinkt. Dá se to pozorovat na mnoha úrovních. Prvním je tendence organizovat se do skupin a fandit v hospodách, fanzónách nebo při domácích večírcích s přáteli. Tato forma dopingu přináší mnoho výhod - posiluje vazby mezi lidmi, buduje pocit sounáležitosti,ale hlavně zesiluje prožívané emoce. Vědecké výzkumy prokázaly, že u velké skupiny lidí reagují rázněji, mají zrychlený puls, zvýšený krevní tlak, zrychleně dýchají a každou emoci, ať už radost, vztek nebo smutek, cítí s dvojnásobnou silou. Není divu, že chceme, aby nás během zápasu doprovázeli naši příbuzní, přátelé i úplně cizí lidé – takto vstřelený gól nás více těší a v případě prohry snáze „strávíme“ negativní emoce .

Chuť zažít společné sportovní hry je ale vidět i na ulicích. Na balkonech vlají bíločervené vlajky, u aut si stále častěji můžete všimnout malých vlajek nebo červenobílých krytů na předních zrcátkách. Taková „stádová“ gesta hrají terapeutickou roli, protože zdůrazněním naší jednoty zvyšují pocit sebevědomí a podporují víru v úspěch.

Varování – fandění je špatné!

Mnoho deklarovaných fotbalových fanoušků bude nad takovou tezí rozhořčeno, ale kromě zjevných výhod fandění má i svou odvrácenou stranu. Většina z nich vyplývá z toho, že účast na kolektivním dopingu často mění lidi k nepoznání, probouzí v nich hluboce skryté pudy a často škodí jejich zdraví.

Mezi temné stránky fandění patří:

sklon k nespokojenosti a lstivosti- lidé jsou náchylnější ke stěžování si a takzvaně při velkých sportovních akcích. odborník na všechno. Hlasité komentování zápasů, poučování hráčů křičením do televize nebo upozorňování na jejich chyby z dlouhodobého hlediska velmi dráždí okolí, zvláště pokud mluvící osoba nemá o fotbale ani ponětí;

sklon k verbální a fyzické agresi- jsou mu vystaveni zejména lidé, kteří podporují velké davy lidí - na stadionech, ve fanzónách nebo v hospodách. Dav dává člověku pocit anonymity, díky čemuž je náchylnější k destruktivnímu chování. Ve velkém shluku je snazší dostat se do verbální potyčky, rvačky nebo se stát její obětí;

podlehnutí špatným stravovacím návykům- není žádným tajemstvím, že při soutěžích na vysoké úrovni stoupá spotřeba různých druhů alkoholických nápojů, zejména piva. To s sebou nese zvýšené riziko předávkování alkoholem. Negativní důsledky může mít také konzumace lupínků, sladkostí nebo jiných zpracovaných potravin při sledování zápasů. Tímto způsobem stravování po celou dobu hry můžeme přibrat pár kilogramů, a dokonce onemocnět cukrovkou resphypertenze.

Vzpurný nebo lhostejný

Neustálým prvkem fandění je nutnost smířit se s vyřazením národního týmu ze soutěže. Polští fanoušci museli mnohokrát polykat hořkost porážky, nejčastěji se se svými hráči loučili již ve fázi skupinových her. Pokaždé, když reakcí na odstranění idolů byla vzpoura nebo lhostejnost.

První postoj je charakterizován náhlou změnou postoje z nadšeného a optimistického na odpor a odpor. Fanoušek dává průchod svým negativním emocím tím, že hlasitě kritizuje poražené a jeho pohled na komunitu fanoušků a hráčů se mění. my “- zklamaní fanoušci. Mezi výkřiky a nadávkami se objevují silná hesla „hanba“, „hanba“, „rozpaky“. I když je reakce velmi emotivní, umožňuje vám rychle se vypořádat s negativními pocity a nedržet v sobě zášť po dlouhou dobu. Paradoxně takový fanoušek znovu získá rovnováhu a důvěru v tým rychleji než lhostejný.

Lhostejnost je reakce stažení a odmítnutí pokračovat v dopingu. Namísto vykřičení své nespokojenosti zaujímá podporovatel pasivní, rezignovaný postoj. Prohlašuje, že už nikdy nebude sledovat zápasy polské reprezentace. Jeho zklamání se může změnit v všeobecnou averzi ke všemu, co je polské, může být základem pro rozvoj národních komplexů. Kvůli uzavřenému přístupu si takový člověk dlouhodobě pěstuje zášť a je pro něj těžké smířit se s porážkou, ke které přistupuje velmi osobně.

Jak se vyhnout „studené sprše“?

Zdá se, že nejlepší způsob, jak se vyhnout zášti po porážce národního týmu, je vzdát se přílišných očekávání. Aniž bychom se vzdali optimismu, zkusme realisticky posoudit šance našich hráčů na velkých sportovních akcích a vzít v úvahu každý možný scénář. Vyhneme se tak efektu „studené sprchy“ a tým také pocítí menší tlak fanoušků. Stojí za to vědět, že přílišné nadšení fanoušků ne vždy hráče povzbudí – mnohem častěji je příčinou přílišného napětí a brání jim předvést na hřišti všechny své dovednosti.

Kategorie:

Psychologie