Vědcům se podařilo vyvinout nové antibiotikum – je to texobactin. Výzkumy ukazují, že dokáže bojovat i s těmi nejodolnějšími bakteriemi, proti kterým v současnosti dostupné léky již delší dobu nepůsobí, včetně zlatý stafylokok, zatím rezistentní na metacyklin. Zkontrolujte, jak tymxobactin funguje a s jakými bakteriemi může bojovat.

Nové antibiotikum-tejxobactin- je průlom v medicíně. Po více než 30 letech výzkumu se vědcům konečně podařilo vyvinout lék, který dokáže dlouhodobě bojovat i s těmi nejodolnějšími bakteriemi, na které aktuálně dostupná antibiotika (tzv. antibiotická rezistence) nepůsobí. Odborníci doufají, že nám to pomůže vyhnout se problémům podobným těm, s nimiž se potýkali lidé žijící v předantibiotické éře, kdy byl smrtelný zápal plic nebo i obyčejná rána. To vše díky výzkumu vědců z Northeastern University v Bostonu (USA), jehož výsledky byly publikovány v časopise "Nature".

DOBRÉ VĚDĚT>>Proč jsou ANTIBIOTIKA méně účinná?

Jak bylo vyvinuto nové antibiotikum?

Antibiotika jsou látky produkované převážně bakteriemi a půdními houbami, které inhibují růst nebo ničí jiné bakterie a houby. Až dosud byly tyto mikroorganismy přenášeny ze svého přirozeného prostředí do laboratoře, kde byly pěstovány na tradičních médiích v pokrmech zvaných pokrmy. Bohužel za těchto podmínek roste pouze 1 procento půdních bakterií a antibiotika z nich odvozená jsou známá léta a patogenní bakterie jsou vůči jejich účinkům odolné.

Poslední antibiotikum bylo vyvinuto v 80. letech 20. století. Od té doby se mnoho bakterií stalo odolných vůči těmto lékům.

To je důvod, proč se vědci z Northeastern University rozhodli změnit způsob pěstování bakterií. Za tímto účelem vyvinuli miniaturní zařízení zvané iChip, které umožňuje růst bakterií v půdě. Výsledkem je, že lze získat až 50 procent půdních bakterií, a ne jen 1 procento. To vše proto, že – jak vědci tuší – většina těchto bakterií potřebuje další (dosud neznámé) bakterie a sloučeniny, které vytvářejí, stejně jako správné poměry látek nacházejících se v prostředí atd., které nejsou v laboratoři. růst.

Metoda chovu jevelmi jednoduché - iChip je naplněn zředěným roztokem vzorku půdy. Poté speciální mikrokanál instalovaný v iChipu „zachytává“ jednotlivé bakteriální buňky ve vzorku půdy. Celá věc je pak obklopena polopropustnou membránou a umístěna zpět do půdy, ze které mohou bakterie přijímat živiny a růstové faktory. Když bakteriální minikolonie naroste, může být přenesena do laboratoře. Tímto způsobem se vědcům podařilo vypěstovat a následně studovat až 10 000 takových kolonií. Pouze jeden mikrob nazvanýElephtheria terraev laboratorních testech inhiboval množení patogenních bakteriíStaphylococcus aureus(zlatý stafylokok). Sloučenina, kterou tato kolonie produkovala, byla poté purifikována a byla určena přesná struktura a nazvána thixobactin.

DŮLEŽITÉ>>Antibiotika: vedlejší účinky užívání antibiotik

Nové antibiotikum – jak funguje tymxobactin?

Vazbou na lipidy narušuje thixobactin strukturu bakteriálních buněčných membrán. Působil tak nejen na zlatého stafylokoka, dosud rezistentního na metacyklin, ale i na tuberkulózní mykobakterie a řadu dalších grampozitivních bakterií. Účinnost nového antibiotika byla potvrzena ve studiích na zvířatech. Myši, které byly léčeny tímto antibiotikem, měly buď Staphylococcus aureus nebo pneumoniae výrazně méně závažné příznaky infekce.

Vědcům se navíc nepodařilo vypěstovat nové mutantní bakterie odolné vůči toxobactinu, což znamená, že antibiotikum bude účinné po dlouhou dobu. Mezitím provádějí další výzkum, aby potvrdili, zda nové antibiotikum může také bojovat proti bakteriím odpovědným za závažné nozokomiální infekce.

CHECK>>Nemocniční infekce: superbakterie odolné vůči antibiotikům

Je třeba poznamenat, že nové antibiotikum je účinné pouze proti grampozitivním bakteriím, nikoli proti gramnegativním bakteriím. Vědci však doufají, že další výzkum využívající iChips najde účinné prostředky proti těmto bakteriím.

Kdy budou lidé léčeni novým antibiotikem?

Výzkum vedlejších účinků tixobactinu bohužel stále pokračuje. Naštěstí testy na lidských buněčných kulturách ukázaly, že antibiotikum nepoškozuje buněčné membrány. Přesto jsou nezbytné klinické studie (s lidskou účastí), jejichž výsledky musí být pozitivní, aby mohl být lék široce používán pro terapeutické účely.

Kategorie:

Zdraví