Rakovina neznámého primárního onemocnění (CUP) tvoří přibližně 3 procenta všech novotvarů a jde o heterogenní skupinu novotvarů s různým klinickým průběhem a prognózou. Mohou se objevit v jakémkoli věku, nejčastěji však v šesté dekádě života. Vyskytují se se stejnou frekvencí u žen i mužů.

Nádory neznámé primární lokalizace(CUP, rakovina neznámého primárního) jsou diagnostikovány cytologickým nebo histopatologickým vyšetřením metastatických lézí, přičemž lokalizaci primárního tumoru nelze určit na základ rutinních diagnostických testů. Přítomnost metastáz se nejčastěji nachází v játrech, kostech, plicích, lymfatických uzlinách, pohrudnici a mozku. Vzhledem k tomu, že tyto nádory jsou diagnostikovány ve stádiu šíření, je jejich léčba obvykle paliativní.

Nádory neznámé primární lokalizace: klinické příznaky a prognóza

U novotvarů neznámé primární lokalizace jsou symptomy obvykle spojeny s lokalizací metastatických lézí. U některých pacientů se mohou objevit celkové příznaky pokročilého nádorového onemocnění, jako je anorexie, hubnutí a pocit slabosti nebo únavy. Vyšetření často ukazuje zvětšené periferní lymfatické uzliny, známky pleurálního výpotku, bolestivost kostí a zvětšená játra.

Prognóza pacientů se velmi liší a závisí na mnoha klinických faktorech.

Například u pacientů s novotvary hlavy a krku závisí přežití po dobu několika let na lokálním stadiu nádoru a jeho lokalizaci, ale po agresivní kombinované léčbě se pohybuje od 30 % do 70 %. Výskyt metastáz spinocelulárního karcinomu je spojen se špatnou prognózou – pětileté přežití se pohybuje kolem 5 % a průměrné přežití je něco málo přes 6 měsíců.

Přítomnost metastáz do axilárních lymfatických uzlin je spojena s rozdílným 5letým přežitím v závislosti na pohlaví – u žen je to asi 65 % au mužů asi 25 %.

Detekce peritoneálních metastáz u rakoviny vaječníků je spojena s nízkou mírou přežití 3 let 10–25 %.

V případě jednotlivých metastatických lézí bez lokalizovaného ložiskaprimární 5leté přežití je asi 60 %, zatímco u pacientů s odhaleným ohniskem klesá na 30 %.

Pozitivní prognostické faktory zahrnují dobrý celkový stav, ženské pohlaví, lokalizaci metastatických lézí pouze v lymfatických uzlinách nebo v měkkých tkáních, tkaní vysoce diferencovaného a spinocelulárního karcinomu a normální sérovou koncentraci LDH a albuminu.

Nepříznivé prognostické faktory zahrnují špatnou celkovou kondici, četné metastázy v parenchymálních orgánech, karcinom žlázy, zvýšené hladiny sérové ​​alkalické fosfatázy a laktátdehydrogenázy, hypoalbuminémii a lokalizaci metastatických lézí v supraklavikulárních lymfatických uzlinách.

Nádory neznámé primární lokalizace: diagnostika

V diagnostice novotvarů neznámé primární lokalizace se využívá krevní obraz a biochemie, dále zobrazovací a endoskopická vyšetření a také patomorfologická a molekulární vyšetření

V každém případě novotvaru neznámé primární lokalizace je vhodné provést krevní obraz a také zhodnocení funkce ledvin a jater. Využívá se i stanovení nádorových markerů. Například stanovení alfa-fetoproteinu (AFP) se provádí v přítomnosti jaterních metastáz, stanovení CA15-3 je důležité v případě metastazujícího adenokarcinomu do axilárních lymfatických uzlin a stanovení CA125 je důležité u žen. s neoplastickým postižením pobřišnice. U mužů s kostními metastázami je stanoven specifický prostatický antigen a v případě neoplastické léze v mediastinu nebo v retroperitoneální oblasti lze zvážit stanovení koncentrace choriového gonadotropinu (β-HCG) a AFP vzhledem k možnosti ektopického nádoru ze zárodečných buněk.

V případě zobrazovacích vyšetření se nejčastěji provádí počítačová tomografie hrudníku, dutiny břišní a pánve. Pokud jsou lymfatické uzliny postiženy na krku, je nutná počítačová tomografie krku a obličeje.

Kromě toho se používá také zobrazování magnetickou rezonancí, pozitronová emisní tomografie (PET) a ultrazvuk

Nejběžnějším endoskopickým vyšetřením je kolonoskopie. Provádí se při přítomnosti jaterních metastáz a nádorového postižení pobřišnice, zvláště když jsou výše uvedené změny provázeny přítomností skryté krve ve stolici

Patomorfologické vyšetření metastatických lézí je zaměřeno na hledání primárního ložiska nádoru. Je však třeba připomenout, že mikroskopické vyšetření je zřídka patognomické - výjimkou je charakteristický obraz jasnobuněčného karcinomu ledviny, stejně jako přítomnost signetových buněk,které jsou typické pro rakovinu žaludku.

Velmi často je patomorfologická diagnostika rozšířena o histochemické nebo imunohistochemické testy. Poté se nejčastěji provádí stanovení cytokeratinu CK7 a CK20 a v dalším stadiu - v závislosti na expresi cytokeratinu a klinickém obrazu jsou navíc detekovány specifické protilátky. Takto rozšířená diagnostika umožňuje s vysokou pravděpodobností určit orgánovou lokalizaci asi tuctu novotvarů neznámé primární lokalizace.

Metastatické léze mají nejčastěji adenokarcinom (75 %). U této skupiny novotvarů se primární lokalizace obvykle nachází ve slinivce břišní, plicích, žaludku, tlustém střevě a ledvinách.

Spinocelulární karcinomy tvoří asi 10–15 % nádorů neznámé primární lokalizace. Primární léze je v tomto případě nejčastěji lokalizována v oblasti hlavy a krku, v plicích a děložním čípku.

Neuroendokrinní novotvary tvoří několik procent novotvarů s neznámou primární lokalizací. Primární místo se obvykle nachází v trávicím traktu a horních cestách dýchacích.

Je třeba mít na paměti, že metastázy germinálních nádorů jsou nejméně časté.

Klinicko-patologické syndromy u novotvarů neznámé primární lokalizace

Metastáza adenokarcinomu v axilárních lymfatických uzlinách ukazuje na přítomnost primárního nádoru v prsu. Je třeba připomenout, že v této situaci mamografie potvrdí přítomnost primárního nádoru v mléčné žláze pouze v 10-20% případů. Mnohem lepším vyšetřením je magnetická rezonance, která umožňuje detekovat primární léze přibližně u 70 % pacientů.

Typickým obrazem pokročilého ovariálního karcinomu je infiltrace pobřišnice adenokarcinomem doprovázená ascitem. Klinická diagnóza je stanovena na základě zvýšené koncentrace markeru CA125.

Přítomnost kostních metastáz adenokarcinomu u mužů je charakteristická pro rakovinu plic a rakovinu prostaty. Méně často mají takové změny původ v ledvinách, štítné žláze nebo tlustém střevě. Blastické metastázy jsou charakteristické pro rakovinu prostaty. Léčba je založena na hormonální terapii u karcinomu prostaty a paliativní chemoterapii v ostatních případech. Bolestivé metastatické léze vyžadují paliativní radioterapii.

Je třeba mít na paměti, že u některých pacientů s jedním metastatickým ložiskem není i přes podrobná klinická vyšetření a zobrazovací vyšetření možné detekovat lokalizaci primárního nádoru. U těchto pacientů se používá chirurgická léčba a/nebo radioterapie. Stojí za to si to obvykle připomenoutpacienti z této skupiny mají lepší prognózu.

Nádory neznámé primární lokalizace: léčba

Aplikace kauzální léčby, typické pro daný nádor, je možná pouze u poloviny pacientů s nádory neznámé primární lokalizace. V ostatních případech závisí výběr léčebné metody na histopatologické struktuře nádoru, počtu a umístění metastáz a celkovém výkonnostním stavu pacienta.

Chirurgická léčba se používá v přítomnosti jednotlivých metastatických lézí ve snadno přístupných anatomických oblastech.

Další metodou léčby je radioterapie, která má obvykle paliativní charakter. Používá se v případě metastatických lézí v krčních, axilárních a inguinálních lymfatických uzlinách. Používá se také v případě bolestivých metastatických změn v kostech a kompresních syndromů

Hormonální terapie se nejčastěji používá u pacientů s metastatickým karcinomem prsu au pacientů s metastatickým karcinomem prostaty

Poslední možností léčby je chemoterapie, kterou lze zvážit u pacientů v dobrém celkovém stavu. Léčebný režim závisí na struktuře nádoru a jeho orgánově podmíněném původu. Empirická chemoterapie například běžně používá dvoulékové režimy, které kombinují cisplatinu s gemcitabinem, irinotekanem nebo taxoidy nebo kombinaci těchto léků.

Kategorie:

Onkologie