Zimní dovolená na horách je skvělým dárkem pro zdraví, krásu a postavu. Horské klima uklidní vaše rozbouřené nervy a – jako žádné jiné – upevní vaše zdraví. Při procházkách po horách si zlepšíte stav kloubů a svalů, zbavíte se nadváhy a získáte imunitu.

Výlet dohor v ziměje skvělou příležitostí ke zlepšení kondice a zdraví, zvláště při problémech s dýchacím ústrojím, štítnou žlázou nebo nadváhou. Nadovolenouse však musíte připravit a dodržovat bezpečnostní pravidla. Přestože pro většinu z nás je výlet do hor zdraví prospěšný, stojí za to vědět, že ne všichni z nás těží z horského klimatu.

Zdravotní přínosy pobytu na horách

V horách dochází k častým výkyvům teploty a tlaku. To nutí tělo neustále se přizpůsobovat novým podmínkám, a tím se stává odolnějším vůči nemocem. Lékaři hovoří o lidech z hor, kteří trpí anémií, dýchacími problémy a hyperaktivní štítnou žlázou.

Horské klima nám zrychluje dýchání. Díky hlubšímu dýchání plíce zvyšují svou účinnost. Kromě toho dochází ke změnám ve složení krve. Ukazuje se, že po nějaké době v horách se zvyšuje počet červených krvinek a obsah hemoglobinu. Je důsledkem zvýšené činnosti krvetvorných orgánů, zejména kostní dřeně. Ve výšce více než 1 500 m n.m vzduch je čistý, bez bakterií a alergenů. Proto je turistika v horách jako stvořená pro ty, kteří trpí průduškovým astmatem, atopickou dermatitidou, ale i pro ty, kteří rychle chytí infekce. Čistý horský vzduch znamená, že i přes náhlé změny teploty a vlhkosti zde turisté jen zřídka nachladnou.

Hory jsou dobrý nápad pro vystresované. Monumentální ticho a výhledy mají uklidňující účinek na nervový systém. Při procházce po stezce nebo jen při pohledu na vrcholy nelze myslet na každodenní starosti. Tváří v tvář horám je snazší si uvědomit, že problémy, kterým denně čelíme, nestojí za tolik nervů.

Důležité

Aklimatizace organismu na horské klima

V horách s rostoucí nadmořskou výškou klesá tlak vzduchu. Čím je vzduch výše, tím je chladnější a sušší. Tělo si musí zvyknout na zředěný vzduch a snížený obsah kyslíku. Naaby se s rostoucí nadmořskou výškou dostalo tělu dostatek kyslíku, musí plíce přijímat stále více vzduchu. Kromě toho by krev měla obsahovat větší počet erytrocytů transportujících kyslík. Proto prvními reakcemi těla na zvýšení nadmořské výšky je zvýšení rychlosti dýchání a zvýšení produkce erytropoetinu ledvinami. První nové erytrocyty se objevují po 4-5 dnech, ale po týdnu se jejich počet přizpůsobí novým podmínkám. Bez aklimatizace byl člověk transportován z nížin do nadmořské výšky 7500 m n.m. asi po 10 minutách omdlel. Jeho smrt by nastala krátce poté. V Tatrách je pokles atmosférického tlaku relativně malý a nemá žádné zdravotní následky. Vliv zředěného vzduchu je cítit až ve výšce 4000 m n. m.

Dovolená na horách na hubnutí

Do toho si vynucují aktivní odpočinek a my pak máme největší šanci zbavit se napětí a zregenerovat se. Po horách se procházíte pomalým, stálým tempem, abyste se nezadýchali, a tento typ aktivity poskytuje nejrychlejší účinek relaxace a současného nárůstu energie. Na horách spálíme více energie než v nížinách, i když odpočíváme! Potvrzují to výzkumy: u někoho je to už ve výšce 1 500 m n. m., u jiného jen nad 2 500 m n. m., rychlost metabolismu se rapidně zvyšuje. Takže pokud chcete zhubnout, odpočívejte na horách!

Důležité

Pro koho hory nejsou?

Ti, kteří trpí srdečním selháním a ischemickou chorobou srdeční, by se měli vzdát dovolené na horách. Změny tlaku mohou způsobit bolest za hrudní kostí a mohou také ztížit dýchání. Drsné horské klima a přílišná námaha zvyšují v horách riziko infarktu a mrtvice. Horám by se měli vyhýbat i hypertonici.

Naproti tomu lidé s nízkým krevním tlakem mohou pociťovat ospalost, únavu a závratě. Kvůli častým změnám počasí se na horách bude dělat špatně lidem trpícím migrénami a meteoropaty. Těhotné ženy by se také měly rozhodnout nezůstávat v horských oblastech.

Na další stránce>>Příznaky horské nemoci <<

Reakce těla na horské klima

Drsné horské klima má největší vliv na dýchání a oběhový systém. Při lezení po horách je váš dech zpočátku mělký, ale rychlý. Po nějaké době se jeho frekvence normalizuje. Stále však může jít hlouběji, bez ohledu na to, jaké úsilí vynakládáte. Pokud jdete na túru v nadmořské výšce 2000 metrů, může být hloubka vašeho dýchání dvakrát větší než při stejné námaze v rovině. Je to stimulace aktivitdýchání je způsobeno ředěním vzduchu, a tím - sníženým množstvím kyslíku dodávaného do plic. Současně se zrychleným dýcháním se zvyšuje srdeční frekvence. Tato změna je nejlépe patrná z významných rozdílů v tepové frekvenci.

Tepová frekvence, která se normálně pohybuje kolem 70 tepů za minutu, se zrychluje na větší či menší stupeň z 80 na 120 a někdy i více tepů v závislosti na nadmořské výšce, bez vynaložení jakéhokoli úsilí.

Přirozenou reakcí těla ve vysokých nadmořských výškách je zvýšení produkce erytrocytů přenášejících kyslík. To umožňuje lepší difuzi kyslíku, ale zároveň zhušťuje krev. Buďte však opatrní, protože to může vést ke stagnaci, protože průtok krve se ucpe. Mezi další faktory, které usnadňují rozvoj trombózy, patří dehydratace, těsné oblečení, nízká teplota. K prevenci trombózy můžete užívat aspirin.

Chraňte se před UV zářením na horách v zimě

Zdravotní problémy na horách může způsobit i UV záření. Proto je potřeba se chránit před sluncem, které je na horách zvláště v zimě extrémně zrádné. S každých tisíc metrů se sluneční záření zvyšuje o 15 %. Navíc díky čistému vzduchu, který usnadňuje průchod, a křišťálově čistému sněhu odrážejícímu paprsky, jste na horách obzvláště zranitelní vůči spálení.

Příznaky horské nemoci

Neobvyklým jevem je tzv horská nemoc. Její příznaky jsou různé a závisí na individuálních vlastnostech a zdravotním stavu organismu. Když odpočíváte, můžete pociťovat ospalost, únavu a mírnou bolest hlavy. Při cvičení se však objevují úplně jiné neduhy. Pak svaly odmítají poslušnost, můžete pociťovat nedostatek chuti k jídlu a dokonce znechucení při pohledu na jídlo. Objeví se také náhlá bolest hlavy, dušnost, bušení srdce, nevolnost a zvracení.

Jakmile si lehnete, vaše příznaky zmizí. Zůstává jen ospalost a mírná bolest hlavy. V Tatrách se takové neduhy naštěstí nevyskytují, ale při toulkách v Alpách – všemi prostředky. U zdravých lidí se horská nemoc vyskytuje pouze ve výškách nad 3000-4000 m n.m. U turistů s poruchami krevního oběhu nebo dýchání, kteří jsou fyzicky vyčerpaní, se však může vyskytnout v menších nadmořských výškách. Po období aklimatizace zmizí.

Musíš to udělat

Jak chodit po horách?

Při pěší turistice byste měli měřit váš krok. Obecně platí, že čím strmější svah, tím větší pochodpomalejší. Při stoupání do kopce by měly být nohy mírně pokrčené v kolenou a pohyblivé v kolenních kloubech. Zhluboka dýchejte a dělejte si často krátké přestávky. Když však urazíte delší vzdálenost, zbytek musí být delší.

Na horách musíte dodržovat pravidlo jíst málo, ale často. Kromě chlebíčků se vyplatí mít s sebou ovoce a čokoládu. Bez přetěžování trávicího traktu tak dodáte tělu energii. Během túry pijte teplý čaj z termosky, vodu a džusy. Alkohol není povolen! I když po pár doušcích např. piva pocítíte nejprve jakési osvěžení, pak se budete cítit unavení a oslabení.

Nejlepší je vyrazit na výlet hned ráno, samozřejmě po snídani. I když je počasí přes den ideální a okolí krásné, netoulejte se po tmě. Večerní túra do hor je nebezpečná, zvláště na začátku a na konci zimy, kdy můžete narazit na medvěda.

Horští záchranáři také zdůrazňují důležitost seznámení se s plánovanou trasou výletu. Abyste se cítili bezpečně, měli byste mít s sebou dobrou mapu a držet se stezek. Před cestou do hor, v hostelu nebo hotelu se vyplatí zanechat informace o trase, kterou se chystáte jet a kam. Hodit se bude i nabitý mobil. To vše urychlí případné hledání v případě ztráty

měsíčník "Zdrowie"

Kategorie:

Zdraví