Zánětlivé aneuryzma, známé také jako mykotické aneuryzma, je místní rozšíření nebo vyboulení průsvitu tepny v důsledku zánětlivého procesu v její stěně. Navzdory skutečnosti, že se jedná o relativně vzácné onemocnění, může způsobit vážné komplikace.

Zánětlivé aneuryzma( mykotické aneuryzma ) bylo poprvé popsáno v roce 1885 kanadským lékařem Williamem Oslerem, který jej nazval „mykotický“. V současné době může být tento popis zavádějící a naznačovat houbovou etiologii (dnes víme, že jen některé jsou způsobeny houbami). Ve skutečnosti to odkazovalo na „houbový“ tvar aneuryzmatu. Jsou vzácné a tvoří pouze 1–3 % všech aneuryzmat.

Jak vzniká zánětlivé aneurysma?

Zánětlivá aneuryzmata mohou vzniknout několika způsoby. V důsledku bakteriémie (přítomnosti bakterií v krevním řečišti) vyplývající z generalizace zánětlivého procesu pronikají bakterie do malých cév, které vyživují velké tepny. Tam dochází k lokální infiltraci zánětlivých buněk, což vede k postupné destrukci stěny tepny, jejímu oslabení a v konečném důsledku k abnormální dilataci

Dalším důvodem může být tzv septická embolie. V této situaci se mikroorganismy šíří krevním řečištěm ve formě hustého konglomerátu složeného mj. krevní destičky a fibrin z konkrétního ohniska. Klasickým příkladem je embolie způsobená fragmentem bakteriální vegetace, který se tvoří na srdečních chlopních v průběhu infekční endokarditidy (IE). V místě ucpání tepny tímto typem embolického materiálu se může vyvinout mykotické aneuryzma. Před érou antibiotik byla IE nejčastější příčinou zánětlivých aneuryzmat.

Zánět v arteriální stěně může být také způsoben šířením infekce prostřednictvím kontinuity z okolních oblastí. Zánětlivá aneuryzmata mohou být také způsobena ne zcela pochopeným imunitním procesem. Zánětlivá aneuryzmata je třeba odlišit od infekce uvnitř cévní stěny, která se vyskytuje v dříve rozšířených tepnách - tzv. infikovaná aneuryzmata

Nejběžnější patogeny odpovědné za proces onemocnění dnes jsouSalmonella ,StaphylococcusaStreptococcus.

V minulosti byl důležitým etiologickým faktorem takových změnTreponema Pallidum , tedy světlá spirochéta zodpovědná za syfilis. Jedním z projevů kardiovaskulární syfilis vzniklé v průběhu mnoha let infekce byla syfilitická aortitida a následně aneuryzmata. Dnes jsou vzácné.

Kde se nacházejí zánětlivá aneuryzmata?

Nejčastěji se nacházejí v oblasti velkých a středně velkých cév - břišní a hrudní aorty, intrakraniálních tepen a stehenních tepen. Méně často v periferních a viscerálních tepnách.

Jaké jsou rizikové faktory?

Rizikovými faktory mohou být klinické situace vedoucí k oslabení struktury arteriálních stěn, např.:

  • ateroskleróza
  • hypertenze
  • kouření
  • kolagenóza
  • iatrogenní poškození
  • starší věk

a také ty, které podporují šíření infekce a tvorbu jejích ložisek:

  • diabetes
  • imunosupresivní léčba
  • Infekce HIV
  • intravenózní lék (nebo lék).

Jaké příznaky může mít zánětlivé aneuryzma?

Nepřerušená zánětlivá aneuryzmata obvykle nevykazují specifické příznaky. Obecné příznaky jako:

  • slabost
  • horečka
  • hubnutí

Odchylky v laboratorních testech mohou být zvýšením ESR a CRP, ale tyto změny ukazují pouze na nedefinovaný zánětlivý proces v těle. Další příznaky mohou být způsobeny konkrétní lokalizací a rozšířením obvodu cévy. Například aneuryzmata v rámci břišní aorty mohou způsobovat nespecifické bolesti břicha nebo bederní oblasti a mohou se projevit i problémy s odtokem moči. Lokalizace v hrudní oblasti může mít za následek bolest na hrudi, mezilopatkové oblasti a příznaky aortální regurgitace. Na druhé straně mozková aneuryzmata s sebou nesou riziko neurologického deficitu a intrakraniálního krvácení. Velká periferní aneuryzmata lze relativně snadno nahmatat přes kůži jako pulzující nádor.

Mykotické aneuryzma: diagnóza

Malý charakteristický příznak však znamená, že pro konečnou diagnózu a následnou implementaci vhodné léčby jsou nutné zobrazovací testy. Zde nejlepší počítačová tomografie s kontrastem umožňuje zobrazit cévy – tzv angioKT. V další projekci se využívá i tomografie magnetickou rezonancí (MRI). Pro vstupní vyšetření u pacientůaneuryzmata, včetně ultrazvuk lze použít v břišní aortě a periferních tepnách.

V případě tohoto aneuryzmatu je také velmi důležité lokalizovat možnou hlavní příčinu, např. bakteriální vegetaci v srdci nebo jiné zánětlivé ložisko. Každý pacient vyžaduje hemokultury a echokardiografii.

Zánětlivé aneuryzma: léčba

Léčba zánětlivých aneuryzmat v zásadě spočívá ve dvou souběžných procedurách: antibiotická terapie k odstranění patogenů a chirurgická léčba

Širokospektrá antibiotika by měla být zahájena dříve, než je identifikován původce onemocnění (empirická antibiotická terapie). Když k tomu dojde, léčba by měla být zaměřena na konkrétní mikroorganismus podle jeho citlivosti na lék. Neexistují žádná podrobná doporučení, ale léčba by nepochybně měla trvat několik týdnů.

Klíčovým prvkem je však chirurgické odstranění cévy změněné aneuryzmatem. Chirurgie dnes nabízí širokou škálu léčebných postupů. Výběr metody do značné míry závisí na lokalizaci a velikosti aneuryzmatu i na klinickém stavu pacienta a riziku komplikací. Zjednodušeně řečeno, hlavním předpokladem léčby aneuryzmatu je odstranění patologicky změněné části cévy a obnovení její kontinuity. Za tímto účelem mj. cévní protézy z plastu (dodatečně impregnované stříbrnými solemi nebo antibiotiky pro snížení rizika infekce), transplantace vlastních nebo dárcovských cév

Endovaskulární reparační postupy se také používají stále častěji. V současné době se používají především při léčbě nezánětlivých aneuryzmat aorty. Jejich hlavní výhodou oproti otevřeným postupům je, že jsou mnohem méně invazivní. Nevýhoda - menší výdrž. V rámci mykotických aneuryzmat je lze využít mj. u život ohrožujících stavů u pacientů s aneuryzmatem aorty. Perkutánní zavedení tzv Stentgraft může být dočasným výkonem před konečnou operací, ke které obvykle dochází po klinické stabilizaci. Endovaskulární metody se používají také k léčbě intrakraniálních aneuryzmat. I přes zvyšující se efektivitu operačních metod by se nemělo zapomínat na komplikace. V případě zánětlivého aneuryzmatu může docházet k infekcím v oblasti protézy nebo štěpu, které často vedou k úniku anastomózy.

Zánětlivé aneuryzma: komplikace

Vzácné zánětlivé aneuryzma může vést k fatálním komplikacím, pokud není diagnostikováno a řádně léčeno. Zlomenýaneuryzmata (zejména aorty) vedou k masivnímu, život ohrožujícímu krvácení. Poškozená struktura stěny aorty s sebou nese riziko disekce. Kromě toho mohou být aneuryzmata potenciálním zdrojem dalších septických embolií.

Zánětlivé aneuryzma: prognóza

Bohužel neléčená zánětlivá aneuryzmata jsou spojena s vysokou mortalitou. V některých případech mají tendenci postupovat rychle. Patří sem zejména aneuryzmata aorty, tedy cévy nejvyššího kalibru, a nitrolební aneuryzmata. Ty mohou způsobit násilné a nejnebezpečnější komplikace.

Je velmi důležité věnovat zvláštní pozornost lidem s vysokým rizikem vzniku zánětlivého aneuryzmatu. Efektivní implementace kauzální léčby může této nebezpečné komplikaci šířící se infekce předejít.

Kategorie:

Kardiologie