OVĚŘENÝ OBSAHAutor: lek. Katarzyna Banaszczyk

Péče lékaře paliativní medicíny si většina z nás spojuje se zhoubnými novotvary v terminálním stádiu, ale paliativní péče není jen o zhoubných novotvarech. Kteří pacienti nejčastěji chodí na paliativní oddělení? Co dělá ambulance paliativní medicíny a co tým domácího hospice? Stojí za to zjistit si o tomto důležitém tématu více.

Lékaři paliativní medicíny pečují o pacienty v terminálním stadiu nevyléčitelné nemoci. Pacienti v péči paliativní medicíny neslibují trvalé vyléčení. Jsou to například pacienti s maligními novotvary, kteří již nejsou způsobilí pro kauzální léčbu, jako je chemoterapie nebo radikální operace.

Cílem paliativní medicíny není zvrátit následky nemoci nebo vyléčit pacienta, ale zlepšit jeho kvalitu a životní úroveň. Aktivity v této oblasti jsou zaměřeny především na zmírnění příznaků onemocnění a zejména na léčbu bolesti. Paliativní medicína se zaměřuje nejen na fyzické symptomy, ale pomáhá pacientovi i s psychickými a duchovními problémy.

Jaká je organizace paliativní péče u nás?

Dle potřeby pacienta je možné navštívit ambulanci paliativní medicíny, domácí hospic a oddělení paliativní medicíny. Co může pacient v každé z těchto entit získat? Kdy je nutná hospitalizace na oddělení?

Klinika paliativní medicíny - konzultace a návštěvy

Ambulance paliativní medicíny zaměstnávají jak lékaře paliativní medicíny, sestry, tak velmi často psychology, kteří bdí nad psychikou pacienta. V takové klinice může pacient získat odbornou konzultaci, ale tento subjekt může také provádět domácí návštěvy v místě bydliště pacienta.

Ambulance paliativní medicíny pečují o pacienty ve stabilizovaném stavu, kteří jsou schopni dostavit se do ordinace lékaře. Tato klinika je často oporou pro rodinné lékaře, kteří doporučují specialistu s konkrétním dotazem či problémem paliativního pacienta. Je třeba zdůraznit, že spoluprácespecialisté na paliativní medicínu s rodinnými lékaři jsou velmi důležití při poskytování nejlepší možné péče pacientovi.

Pro koho je domácí hospic?

V situaci, kdy se stav pacienta zhoršuje a vyžaduje častější návštěvy lékaře - je vhodné se o něj postarat domácí hospic. Hospicová péče umožňuje častější návštěvy u pacienta doma než na klinice. Domácí hospic navíc dává pacientovi šanci zůstat doma, což, jak víme, má velmi dobrý vliv na fyzický i psychický stav pacienta

Rodina pacienta, o kterou se stará domácí hospic, získává obrovskou podporu v péči o pacienta. Je možné si zapůjčit potřebné zdravotnické prostředky (například inhalátory, kočárky nebo hůlky), stejně jako rehabilitaci pacienta

Minimální frekvence návštěv lékaře domácího hospice jsou dvě návštěvy měsíčně a návštěvy sestry dvě návštěvy týdně. Počet těchto návštěv lze samozřejmě zvýšit v závislosti na individuální situaci pacienta.

Jednotka paliativní péče – pro které pacienty se tento typ péče doporučuje?

Pokud je stav pacienta nestabilní a péče kliniky a domácího hospice nestačí, je nutná hospitalizace na jednotce paliativní péče

Indikace pro odeslání pacienta na oddělení paliativní medicíny zahrnují:

  • silná bolest, kterou nelze ovládat ambulantně,
  • těžká dušnost,
  • zvracení a nevolnost, které nelze léčit,
  • vzrušení těžko ovladatelné doma,
  • výskyt komplikací nevyléčitelného základního onemocnění (jako je například syndrom horní duté žíly, kdy nádor vyvíjí tlak na horní dutou žílu, což způsobuje příznaky, jako je zarudnutí a otok obličeje a krku, dušnost dechové a zrakové poruchy) .

Oddělení paliativní medicíny – pouze pro pacienty s pokročilou rakovinou?

Měli byste si uvědomit, že paliativní medicína se nezabývá pouze pacienty v terminálním stádiu neoplastického onemocnění. Mezi další onemocnění, jejichž pokročilá, neprognostická stádia jsou indikací pro paliativní péči (včetně péče na paliativním oddělení), patří:

  • zánětlivá onemocnění centrálního nervového systému,
  • pokročilá stádia onemocnění HIV (AIDS),
  • roztroušená skleróza - chronické onemocnění centrálního nervového systému, jehož podstatou je poškození mozku a míchy v důsledku atrofie myelinových pochev nervových vláken (tento proces je tzv.demyelinizace),
  • respirační selhání,
  • pokročilé kardiomyopatie - jedná se o onemocnění postihující srdeční sval, která vedou k jeho špatné funkci a často až k jeho selhání,
  • chronické, obtížně se hojící rány a proleženiny,
  • systémová primární atrofie postihující centrální nervový systém

Léčba bolesti na oddělení paliativní medicíny

Nakonec stojí za zmínku nejdůležitější cíl paliativní medicíny, kterým je zmírnění bolesti spojené s nevyléčitelným onemocněním. Příčinou bolesti u rakoviny je samotné onemocnění (infiltrace rakoviny způsobuje bolest) a onkologická léčba (chemoterapie může vést k neuropatii).

Základem léčby bolesti je farmakoterapie, tedy užívání vhodných léků. Nezačíná to však hned silnými látkami, jako je morfin.

Podle analgetického žebříčku (tj. schématu užívání léků proti bolesti) by léčba bolesti s nízkou intenzitou měla začít užíváním neopioidních léků, tedy paracetamolu a nesteroidních antiflogistik (např. ibuprofen nebo ketoprofen).

Pokud i přes užívání takových léků bolest přetrvává nebo se zvyšuje, je nutné začít užívat slabé opioidy (včetně tramadolu, kodeinu).

Pokud pacient stále pociťuje bolest – dalším krokem je použití silných opioidů (tj. morfinu, oxykodonu, fentanylu nebo buprenorfinu).

Pokud je to možné, měla by být preferována orální cesta podávání léku. Měli byste také pamatovat na pravidelnou dobu podávání léků a přizpůsobení analgetické terapie individuální situaci pacienta.

Paliativní péče - shrnutí

Suma sumárum, pacient je přijat na oddělení paliativní medicíny, když již nemůže být léčen doma a ambulantně, tedy když je pacient nestabilní.

Na oddělení lze provést podrobné laboratorní a zobrazovací testy k určení příčiny klinického zhoršení a další léčbě.

Kategorie:

Sada pro pacienta