- Stárnutí nervového systému: mozek
- Stárnutí nervového systému: mícha
- Stárnutí nervového systému: periferní nervy
- Stárnutí nervového systému: účinky
- Stárnutí nervového systému: lze tento proces zpomalit?
Stárnutí nervové soustavy je proces, kterému nelze zcela zabránit – je to přece přirozený jev – ale existují způsoby, jak jej zpomalit. Ale jaké přesně jsou změny vyplývající ze stárnutí nervového systému a jaké mohou být jejich důsledky?
Stejně jako v pravěku nebo dokonce ve středověku většina lidí umírala, když jim bylo pouhých 30 let nebo ještě méně, nyní se průměrná délka života výrazně prodloužila a moderní člověk se dožívá v průměru asi 70 let.
Rozhodně taková délka života nevznikla z ničeho nic - vděčíme za to především pokroku lékařské vědy, která ve skutečnosti neustále prochází extrémně intenzivním vývojem
Člověk však, jak stárl v dávné minulosti, stárne i nyní. Právě kvůli výrazně prodloužené délce života a zvyšujícímu se procentu seniorů v běžné populaci se stále více vědců zabývá problematikou stárnutí lidského organismu.
Cílem této práce je nejen získat znalosti o tom, jak přesně tyto procesy probíhají, ale také hledat způsoby, jak zpomalit tempo jejich výskytu.
Vědci se obvykle zajímají zejména o změny související s věkem, které ovlivňují „řídicí centrum“ lidského těla – to je proces stárnutí nervového systému.
Stárnutí nervového systému: mozek
V průběhu let se mozek většinou zmenšuje. Nejvýraznější atrofie nervové tkáně je pozorována ve frontálních a temporálních lalocích. V mozku jsou dva tvorové – šedý a bílý – první z nich je atrofovaný, zatímco druhý zůstává i přes uplynulé roky nezměněn.
Stejně jako se některé části mozku zmenšují, u jiných je tomu naopak - mluvíme o prvcích komorového systému, které se v důsledku stáří rozšiřují
Stárnutí nervového systému ovlivňuje i jeho nejmenší součásti, tedy neurony.
S postupem času odumírají především nervové buňky - jejich počet se postupně snižuje, nicméně to, jak velké procento odumírají neurony, je jaksi individuální a u některých lidí nakonecdochází ke ztrátě více a méně jiných nervových buněk.
Skutečnost, že neurony vůbec umírají, může vyvolávat obavy – zejména u lidí, kteří již několik let žili – k obavám, ale zde je třeba věnovat pozornost alespoň dvěma aspektům.
Za prvé: obecně máme více neuronů, než jich využíváme, takže skutečnost, že některé z nich ztratíme, nemusí nutně vést k výskytu jakýchkoli abnormalit.
Za druhé: jak se v minulosti věřilo, že v průběhu života nevznikají žádné nové nervové buňky, nyní je známo, že mohou – a po celý život člověka – vytvářet nové neurony v určitých oblastech mozku (m .in. v hippocampu). Tento jev určuje mj o tom, že lidé po cévní mozkové příhodě mohou v důsledku rehabilitace získat zpět alespoň část ztracených schopností.
Změny související se stárnutím nervového systému zahrnují synapse, tedy spojení mezi jednotlivými nervovými buňkami.
Ty, které fungují neustále, jsou posíleny, zatímco jiné, tedy ty, ve kterých tok impulsů není úplně správný, jsou jednoduše eliminovány.
Ve stárnoucím mozku se objevují usazeniny různých látek, vč lipofuscin nebo různé proteiny (jejich přítomnost souvisí např. s procesem odumírání neuronů).
Mozková cirkulace se může změnit - zejména v důsledku aterosklerotických procesů může systematicky klesat průtok krve v mozku. Tento jev je nebezpečný, protože snížený přísun kyslíku může přispět k urychlení rychlosti stárnutí nervového systému.
Procesy stárnutí v mozku také vedou ke změnám v koncentracích různých neurotransmiterů. Ve skutečnosti starší lidé snižují množství všech důležitých neurotransmiterů v nervovém systému, včetně acetylcholinu a dopaminu, ale také serotoninu a glutamátu.
Stárnutí nervového systému: mícha
Nejdůležitější změny související se stárnutím a ovlivňující míchu jsou výsledkem procesů probíhajících v meziobratlových ploténkách. Postupem času se stávají mnohem méně flexibilní a mohou samy přerůst určité části obratlů. Tyto jevy mohou vést k tlaku nebo poškození jak samotné míchy, tak nervových kořenů, které z ní odcházejí.
Stárnutí nervového systému: periferní nervy
Ubíhající roky života ovlivňují mozek, míchu a periferní nervy. Postupem času se objevují mj. k degeneraci buněk, které je chránínervový. Může být důsledkem přirozených procesů stárnutí a navíc je mimo jiné urychluje:
- tlak na nervy okolními strukturami (např. kostí)
- poruchy krevního oběhu
- různé nemoci (zejména diabetes)
Schopnost nervových vláken regenerovat se s věkem klesá.
Stárnutí nervového systému: účinky
Účinky stárnutí na nervovou soustavu jsou jen těžko přehlédnutelné – všimnou si jich jak postižení, tak jejich blízcí.
Změny v hladinách acetylcholinu a jeho receptorů v těle jsou spojeny s kognitivní poruchou. V důsledku toho může dojít ke zhoršení paměti, potížím se soustředěním nebo zpomalení myšlení.
Nedostatečná produkce dopaminu buňkami v nervovém systému může vést k symptomům podobným Parkinsonovi, jako je třes.
Na druhé straně, když množství serotoninu v těle se stárnutím nervového systému klesá, starší lidé si mohou stěžovat na zhoršenou náladu, sníženou chuť k jídlu nebo nedostatek energie k jednání.
Dříve popsané změny stárnutí související s míchou mohou vést mj. pro výskyt různých bolestivých onemocnění, ale také pro smyslové poruchy nebo jiné pocity, jako je mravenčení.
Pokud jde o procesy probíhající v nervových vláknech s věkem, jejich efektem může být především zpomalení rychlosti přenosu vzruchů mezi neurony, ale také zvýšená tendence ke vzniku poškození nervů, např. ve formě neuropatie.
S věkem může senior skutečně častěji něco zapomínat, myslet pomaleji nebo mít občas problémy s udržením rovnováhy.
Zde je třeba zdůraznit jeden aspekt: stáří se stářím, ale když výše uvedené nebo jiné problémy u staršího člověka dosáhnou značné intenzity, nelze to vinit pouze ze stárnutí nervové soustavy.
Vzhledem k tomu, že tento proces je fyziologický, mohou být významné poruchy paměti nebo závažné poruchy chování u starší osoby způsobeny jednoznačně patologickými procesy, jako jsou poruchy demence.
Při podezření na ně by měl senior co nejdříve vyhledat lékaře, protože čím dříve se zahájí nezbytná léčba, tím větší je šance, že bude schopen zůstat déle fit.
Stárnutí nervového systému: lze tento proces zpomalit?
Líbí se mi tobylo zmíněno na samém začátku, je prostě nemožné zcela zabránit stárnutí nervového systému.
Existují však způsoby, jak tento proces alespoň trochu zpomalit.
V první řadě je důležité vést zdravý životní styl - pestrá strava, ve které bude omezený podíl nasycených tuků nebo jednoduchých sacharidů a bohatá na antioxidanty, dokáže udržet nervový systém v dobré kondici.
Pohyb je důležitý – při fyzické aktivitě se do mozku dostává větší množství kyslíku a tento jev sám o sobě může zpomalit proces stárnutí nervového systému.
Aby mozek a další struktury patřící do nervového systému stárly pomaleji, vyplatí se také vzdát se stimulantů – kouření nebo nadměrné pití alkoholu
Na úplný závěr se sluší zmínit, že pomáhá i pravidelný intelektuální trénink - čtení knih, cestování nebo třeba luštění křížovek může opravdu pozitivně ovlivnit fungování nervové soustavy v pozdních letech života.
Určitě si přečtěte:
Trénink paměti pro seniory
Trénink mozku, tedy cvičení pro dobrou PAMĚŤ