Od začátku 4. třídy základní školy do poloviny 1. třídy střední školy mě celá moje třída nenáviděla. Posmíval se tomu, jaké jsem měl oblečení, co jsem řekl, co jsem udělal, a někdy bez důvodu, pravděpodobně pro zábavu. Nechtělo se mi do školy. Když jsem vešel dovnitř, už jsem přemýšlel o tom, že odtamtud vypadnu, protože jsem věděl, že to začíná. Ani doma jsem neměl klid. Několikrát denně jsem na sociální síti dostával zprávy typu „Ty jsi nikdo… obecně, všichni a všechno je lepší než ty“, „Je mi líto tvé matky, že tě porodila, ona asi toho teď lituje…“ Od druhého ročníku střední školy do sebe vše začalo zapadat. Ve třetí třídě jsem začala hladovět, nenáviděla jsem své tělo, nemohla jsem se na sebe dívat. Hladovku už skoro nemám, jsem v 1. třídě střední školy, ale občas se to vrátí. Taky ve 3. třídě jsem se začala řezat. Začala jsem se ovládat, chodila jsem na besedy k učitelce do školy, kterou miluji a chodím k ní dodnes. Bylo to lepší, ale teď je to zase zpátky. Objevila se hladovka, řez, sebevražedné myšlenky, mám dojem, že jsem nepotřebná, všichni mě omrzeli, všichni mluví za zády, jen čekají, až navždy zmizím z tohoto světa a byl by to dobrý nápad, jen dej jim pokoj, odejdi navždy. Už nemám sílu s těmito myšlenkami bojovat, už to nezvládám, pořád předstírám, že je to skvělé. Včera jsem měla velkou ránu na zápěstí, byla jsem schoulená u zdi a nemohla jsem to vydržet. Za týden chci jít za svou učitelkou na střední škole a říct jí to všechno. Hrozně ráda si s ní povídám, ale mám strach, aby se maminka všechno nedozvěděla, jak to bývalo (dozvěděla se až o půstu). Chodila jsem k psychologovi, ale skončila jsem, protože jsem ho neměla ráda a nepomohlo mi to. Kdybych však šel za školní poradkyní, nemohl bych jí to říct. Vím to, protože jsem byl už před pár dny a vykašlal jsem se na to. Prosím pomozte. Co s tím vším mám dělat?
Z toho, co jsi napsal, jsem pochopil, že jsi před několika lety zažil psychické týrání ze strany svých vrstevníků. Střední škola je začátkem puberty, mnoho lidí v tomto období má poruchy chování a někdy se z nějakého důvodu říká, že střední škola je „džungle“. Během této doby se lidé začínají lišit, jsou kritičtí, netolerantní a dokonce krutí. Mění svůj vzhled, preference a způsobychování, mají svůj vlastní morální kodex, který se může odchylovat od přijatých norem. Myslím, že jste tehdy takovou situaci zažili. Byl to pro vás velmi těžký rok a stres, který jste zažili, musel být mnohem větší než vaše schopnost se s ním vypořádat. Taková situace je objektivně velmi obtížná, i pro dospělého člověka, často přesahuje naši schopnost přežít a obzvláště obtížná pro citlivou 13letou dívku
Obdivuji vás, že jste se s tím tehdy vypořádali, a zajímalo by mě, co vám tehdy pomohlo přežít všechny tyto útrapy a jak to můžete nyní znovu použít. To, co se stalo, bylo tak intenzivní, že to pravděpodobně ovlivňuje to, jak se právě teď cítíte, jak o sobě přemýšlíte a co se s vámi děje. Příznaky, o kterých píšete - protože to jsou pravděpodobně příznaky nadměrného stresu v minulosti - jsou nyní také tak intenzivní, protože stále dospíváte, a to je doba, kdy jsme velmi citliví na to, co je kolem nás, co se s námi děje , a vše, co prožíváme, je intenzivnější než v dospělosti. To vše by mělo být ztlumeno, v budoucnu to bude jednodušší.
Ptáte se mě: co mám dělat? První krok tím, že jste zašli k osvědčenému a přátelskému pedagogovi, jste již udělali a určitě v něm pokračujte. Jsem si jistý, že sdílení toho, co zažíváte, přinese výsledky. Nyní je důležité zapojit do pomoci i nás dospělé. Na tomto místě bych chtěl ještě jednou zdůraznit, že jde o velmi dobrý, vyzrálý a moudrý krok. O svých rodičích toho moc nepíšete, stojí za to je zapojit, aby byli vašimi spojenci při zvládání životních problémů a pomohli vám najít tu správnou odbornou pomoc. My dospělí jsme nyní zodpovědní za poskytování adekvátní pomoci. Pokud Vám nevyhovoval psycholog, se kterým jste spolupracovali, vyplatí se vyhledat jiného psychologa či psychiatra (odborníka na děti a dorost). Pamatujte, že mu musíte dát šanci a trochu času, efekty vyžadují alespoň pár schůzek. Váš dopis ukazuje, že jste bystrý, bystrý, zralý člověk, který si uvědomuje, čím procházíte, sdílejte to a využíváte odborné pomoci a podpory přátelských lidí kolem vás. Vím, že přijdou horší a lepší dny a změny nepřijdou snadno ani rychle, ale věřím, že se vám vaše odhodlání pomoci sobě a zapojení druhých vyplatí.
Pamatujte, že odpověď našeho odborníka je informativní a nenahradí návštěvu lékaře.
Dominika Ambroziewicz-WnukPsycholog, trenér osobního rozvoje
Již 20 let pracuje s teenagery, mladými dospělými a jejich pečovateli. Podporuje lidi, kteřízažít školní a vztahové potíže, poruchy dospívání a dospívající rodiče www.centrum-busola.pl
Další rady od tohoto odborníka
Může být masturbace v dospívání návyková? [Odborná rada]Cítí dítě nepřítomnost rodiče? [Odborná rada]Dítě se v noci budí s pláčem [Rada odborníka]Dítě nechce dělat domácí úkoly [Rada odborníka]Dítě dělá mimovolní pohyby rukou [Rada odborníka]Devítiletí masturbují [odborná rada]Jak se vypořádat s nespavostí? [Odborná rada]Jak se vypořádat s neurózou? [Odborná rada]Jak se mohu vypořádat s obtěžováním a špatnými myšlenkami? [Odborná rada]Jak se vypořádat s následky dlouhodobého stresu? [Odborná rada]Jak se mohu vypořádat se stresem, než budu mluvit na veřejnosti? [Odborná rada]Kompulzivní vstřebávání znalostí [odborná rada]Antidepresiva a pokles hudebních schopností? [Odborná rada]Dospívající masturbace během dospívání [odborná rada]Dospívající a pozdní návrat domů [Rada odborníka]Teenager je příliš mobilní, nadává a je ovlivněn vrstevníky [Rada odborníka]Teenager sám na dovolené [odborná rada]Svatbu zrušili a byli spolu dál. Co dělat? [Odborná rada]Partner nechce pohlavní styk [Rada odborníka]Problém se zahájením pohlavního styku. Kam se obrátit pro pomoc [Odborná rada]Rozchody a návraty. Zůstáváte ve vztahu? [Odborná rada]Orální sex. Jsem ještě panna? [Odborná rada]Syn si hraje na počítači a sedí na internetu [Tip odborníka]Nevolnost v těhotenství. Je to neuróza? [Odborná rada]