Monice je 42 let, Oliwii 20 a Karolině 19. Spojuje je nemoc - cukrovka typu 2. A také pokrevní pouto, mateřsko-sesterská láska a vzájemná péče o sebe. Jsou to oni, kdo jim usnadňuje a zklidňuje „život s cukrovkou“.

„Cukrovka – síla v rodině!“– pod tímto sloganem slaví Polsko letošníSvětový den diabetu.Jaká je role příbuzných pacienta při kontrole diabetu a jsou na to polské rodiny připraveny? Monika, Karolina a Oliwia Kaczmarek, výherci soutěže s názvem. "Rodina vítězí!" pořádané u příležitosti Světového dne diabetu, v rámci kampaně „Žít s diabetem déle“.

Karolina - já nehltám!

Byla ospalé, nervózní, introvertní a neustále žíznivé dítě. Následní lékaři, nejprve ve svém rodném městě Złotoryja a poté i z dalších měst, tyto příznaky buď bagatelizovali, nebo se na Karolino tělo brutálně podívali: určitě by jedla, nechala by ji jíst méně a více se hýbala, až zhubla, to všechno přejde. Když to Karolina slyšela, trpěla, protože jedla stejně jako ostatní děti, cvičila v hodinách tělesné výchovy a po škole tenis. Jednou lékař nařídil vyšetření hladiny cukru v krvi nalačno, ale protože výsledek byl normální, na cukrovku se dále netestovalo. A pravděpodobně by tomu tak bylo, kdyby nebylo zkušeného lékaře … kardiologa!

Karolina k ní přišla, když jí bylo 11 let. S vysokou srdeční frekvencí a tlakem po operaci cysty maxilárního sinu. Kardiolog dívce nejprve uvěřil, že za její obezitou není nesprávná strava. Odkázala ji na kliniku metabolických poruch ve Vratislavi. Metabolické studie ukázaly, že Karolina má nízkou kalorickou toleranci – její tělo potřebuje ke správnému fungování málo energie z jídla. Následné studie – tentokrát na diabetologické klinice, prokázaly u dívky také inzulínovou rezistenci a diabetes 2. typu.

Oliwia – proč nevidím?

Oliwia nebyla obviněna z přejídání. Její obezita je vedlejším účinkem cyst na epifýze. Je to takový malý orgán, jen 120 gramů, který se nachází ve třetí kůře mozku, ale jeho role pro tělo je obrovská. Je to epifýza, která vylučuje do krve hormony, které koordinují a regulují činnost mnoha orgánů a systémů. Před dvěma lety Oliwiin zrakzhoršila, a tak její neurochirurg nařídil komplexní vyšetření. Ukázalo se, že s Karolinou nejsou jen sestry, ale také „sestry v nemoci“. Olivia má také inzulínovou rezistenci a diabetes 2. typu.

Karolina - zhubnout, ale ne za každou cenu!

Léčba začala léky a speciální dietou. Jak ale dítěti vysvětlit, co má jíst, kdy a v jakém množství? Nejlépe na … blocích. Například: 1 blok je 1 jablko o hmotnosti 140 gr. Karolína si tedy pomocí bloků sestavila jídelníček na 5 jídel denně. Za posledních 10 let prošla emocionální horskou dráhou. Když zhubla, byla šťastná a veselá. Když přibírala, omezovala „dietní bloky“, odmítala vůbec jíst, cvičila několik hodin denně doma se závažím na rukou a nohou a hledala „zázračné léky na hubnutí“. To vše proto, aby zhubla, aby ji vrstevníci neodradili žít jako ostatní puberťačky. Přišla k sobě, když po mnoha rozhovorech s rodiči a lékařem pochopila, jak nebezpečné je brát neověřené léky, že půst může skončit anorexií a umělou IV výživou v nemocnici.

Monika - srdce volalo: pomoz!

Diagnóza, že Karolína má cukrovku, pro ni byla průlomová. Uvědomovala si, jak vážně to její dcera má, a konečně poznala, o jakou nemoc se jedná! Mohla ji bránit proti učitelům, když byla tak slabá, že zameškala hodiny, nebo chodila na jinou lékařskou konzultaci či rehabilitaci obézních kloubů. Mohla by odrazit urážky a vysvětlit, proč je Karolína obézní: že nejí, ale má cukrovku. Nebála se tedy, když Olivii také diagnostikovali cukrovku. Pro lepší podporu obou dcer v léčbě – dozvědět se o cukrovce a jejích komplikacích od lékařů a sdílet své zkušenosti – začala Monika pracovat v Polské diabetologické asociaci.

Jako mnoho matek se Monika soustředila na zdraví svých dětí natolik, že na to své zapomněla. Obě její těhotenství provázela cukrovka, ta ale po porodech zmizela. Monika tedy pocení a neustálý pocit hladu brala jako příznaky vyčerpání. Doktor o tom pochyboval. Po vyslechnutí anamnézy obou dcer poslal Moniku na testy inzulinové rezistence a cukrovky. Ukázalo se, že měla oba tyto stavy, ale přesto bylo zdraví jejích dcer na prvním místě.

Před dvěma lety Monice vyskočil tlak. Jednou, ale správně. Moničiny necitlivé rty se zkroutily do nepřirozené grimasy, slova mluvila s obtížemi a přitom koktala. Monika se bála. Od diabetologa věděla, že jí hrozí kardiovaskulární komplikace, včetně dvou nejnebezpečnějších – infarktu a mozkové mrtvicemozek. Slíbila si, že už do této situace nepovede. Vtipkuje, že v rozhodnutí začít s léčbou cukrovky jí pomohl i její manžel Artur, který se uchýlil k vydírání: buď se o sebe postaráš, nebo tě nenechám jednat společensky.

Způsoby rodiny Kaczmarkových, jak žít déle s cukrovkou

Monika využívá své „šikovnosti“ k pořádání zajímavých akcí v práci v cestovní kanceláři. Oliwia a Karolina také pracují - v jednom z hotelů ve Złotoryji. Oba také studují na Collegium Civitas ve Varšavě – Oliwia – bezpečnost a boj proti mezinárodnímu terorismu a Karolina – management a analýza velkých dat.

Kuchyni Kaczmarek dominuje Karolina, jejíž vášní se stalo racionální stravování a zdravé vaření. Při přípravě na otevření vlastní restaurace stále testuje nová jídla. Připravovat pro tátu samostatné pokrmy nepřipadalo v úvahu. Právě on řekl, že „na 2 kuchyně se nebude vařit, protože jsme rodina a projdeme to spolu“. Do soutěže „Rodina vyhrává!“ sepsala Karolina zkušenosti rodiny Kaczmarkových o životě s cukrovkou. Doporučení vítězů, která stojí za to následovat, jsou:

  1. Žijte klidně!Zbavte se stresu, negativních emocí a lidí, kteří je vzbuzují.
  2. Nestyďte se za svou nemocMluvte o ní otevřeně, léčte se s ní normálně. Řekněte lidem, že jste s nimi, jak reagovat, když se necítíte dobře.
  3. Jezte zdravě!Vylučte ze svého jídelníčku sacharidy a tuky, ale buďte chápaví, pokud se od těchto pravidel odchýlíte.
  4. Hýbejte se!Ale nemusíte potit sedmičky v posilovně nebo běhat maratony – stačí hodně chodit a dělat svou běžnou každodenní fyzickou práci.
  5. Buďte ke svému lékaři upřímní!Každý nemocný má chvilky slabosti - líné dny, sušenky na večírcích, léky neužívá včas. Řekněte o tom však svému lékaři, aby měl o vaší nemoci úplný obraz. Dodržováním jeho doporučení předejdete komplikacím diabetu.

Článek vznikl v rámci celostátní vzdělávací kampaněs názvem„Žít déle s diabetem“ , jehož cílem je zvýšitpovědomí o diabetu– včetně diabetu 2. typu a rizik spojených s tímto onemocněním, se zvláštním důrazem na s přihlédnutím kkardiovaskulárním komplikacím . Kampaň organizuje společnost Boehringer Ingelheim a jejími partnery jsou: Polská diabetologická asociace, Asociace „Aktivní s diabetem“ a portál mojacukrzyca.org

Kategorie:

Diabetes