Syndrom polycystických ovarií ztěžuje život mnoha ženám, ale také ohrožuje jejich zdraví a způsobuje vážné metabolické poruchy.

U žen s PCOS se porucha glukózové tolerance a metabolický syndrom vyskytují téměř dvakrát častěji a diabetes 2. typu je až pětkrát častější než u žen bez tohoto onemocnění. PCOS také predisponuje k poruchám lipidů a arteriální hypertenzi. Toto jsou závažné rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění, které jsou nejčastější příčinou úmrtí v Polsku.

PCOS a abdominální obezita

Příčinou PCOS je nadbytek androgenů, který podporuje ukládání tukové tkáně zejména v oblasti břicha, což způsobuje tzv. břišní obezita. Problém je v tom, že se tuková tkáň hromadí nejen pod kůží, ale i kolem orgánů, a to s sebou nese riziko vážných zdravotních komplikací. Tukové buňky totiž produkují řadu látek, které mají negativní vliv na zdraví. Jde o látky s prozánětlivým účinkem vč cytokiny a adipokiny a také hormony, které narušují hormonální rovnováhu těla.

PCOS a inzulinová rezistence a hyperinzulinémie

Prozánětlivé látky poškozují např. inzulínové receptory nacházející se v tukové tkáni, kosterním svalstvu a játrech. Poškození inzulínového receptoru zabraňuje inzulínu vnášet glukózu do buňky, kde by měla být metabolizována. Důsledkem inzulínové rezistence je hyperinzulinémie, tedy sekrece zvýšeného množství inzulínu slinivkou břišní. Tělo se tak snaží kompenzovat problém s metabolismem glukózy a „napumpovat“ glukózu do buňky. Bohužel zvýšená sekrece inzulínu podporuje chuť k jídlu. Pacient více jí, má stále více tukové tkáně a vyšší a vyšší hladinu inzulinu. Vysoká hladina inzulínu také stimuluje produkci androgenů, což zhoršuje hormonální problémy charakteristické pro PCOS. Vzniká začarovaný kruh, který je těžké prolomit.

Slinivka je schopna produkovat zvýšené množství inzulinu pouze po určitou dobu, aby tělo zachránilo před hyperglykémií (nadměrná hladina glukózy v krvi v důsledku poruchy metabolismu). V určitém okamžiku ani zvýšená produkce inzulínu nemůže zastavit hyperglykémii. Pak jediným způsobem, jak snížit glykémii (hyperglykémie je zdraví nebezpečná), je pravidelné píchání inzulínu. vTímto způsobem vede rostoucí inzulinová rezistence k rozvoji diabetu 2. typu.

PCOS a poruchy lipidů

PCOS je spojeno se zvýšeným rizikem hyperlipidémie, tj. zvýšených hladin cholesterolu a triglyceridů v krevním séru. Souvisí to s inzulínovou rezistencí. Tukové buňky, které přestanou přijímat glukózu (v důsledku poškození inzulínového receptoru), se lipolyzují a uvolňují volné mastné kyseliny do krve. Zdraví není lhostejné! Volné mastné kyseliny se dostávají do jater spolu s krví a činí je tučnými. Také hepatocyty (jaterní buňky), které již nemohou obsahovat více tuků, začnou uvolňovat lipoproteiny s velmi nízkou hustotou (VLDL), které se mění na triglyceridy. Jejich vysoká hladina zesiluje aterosklerotické změny a vede k onemocnění koronárních tepen.

PCOS a hypertenze

Zvýšené riziko hypertenze u žen trpících PCOS je spojeno především se systémovým zánětem, jehož zdrojem je nadbytek tělesného tuku. Zvýšené zánětlivé parametry mohou být také důsledkem dysbiózy, tedy nerovnováhy střevní mikrobioty. Tukové buňky i patogenní střevní bakterie produkují prozánětlivé cytokiny, které vstupují do krevního řečiště.

Jak cirkulující cytokiny, tak nadbytek glukózy přispívají k poškození vaskulárního endotelu, což následně vede k hypertenzi. Kromě toho inzulinová rezistence zvyšuje aktivitu sympatického nervového systému, což se také promítá do zvýšení krevního tlaku.

PCOS a metabolický syndrom

Ne každá žena trpící PCOS musí trpět všemi výše popsanými metabolickými poruchami. Jejich konfigurace a intenzita se může lišit. Přítomnost alespoň tří z níže uvedeného seznamu však ukazuje na tzv metabolický syndrom:

  • abdominální obezita (obvod pasu přesahující 80 cm u žen);
  • hypertenze (nad 130/85 mm Hg);
  • glykémie nalačno nad 100 mg / dl;
  • triglyceridů nad 150 mg / dl;
  • Hladiny HDL cholesterolu pod 50 mg / dl u žen.

Diagnóza metabolického syndromu je spojena se zvýšeným rizikem aterosklerózy, diabetu 2. typu a kardiovaskulárních komplikací

Střevní mikroflóra a metabolický syndrom

V posledních letech se stále více mluví o roli střevní mikroflóry při vzniku metabolických poruch. Výzkum potvrzuje, že obézní lidé mají jiné složení bakteriální mikroflóry než štíhlí lidé – chudší co do počtu druhů, s převahou bakteriíFirmicutes aMollicutes , které mají nepříznivý vliv na metabolismus. Je důležité si uvědomit, že střevní dysbióza může nejen podporovat zánět, ale také podporovat přibírání na váze. Ukazuje se, že některé střevní bakterie zvyšují schopnost štěpit zbytky polysacharidů zbývající v gastrointestinálním traktu, které jsou normálně odstraněny stolicí. Díky tomu může tělo získat dalších 80-200 kalorií denně. V průběhu roku to může znamenat pár kilo navíc.

Nepříznivé změny mikroflóry lze naštěstí korigovat užíváním probiotik a stravy s vysokým obsahem vlákniny. Mnoho vědeckých studií zdůrazňuje, že ženy s PCOS mají prospěch z bakterií typuBifidobacteriumaLactobacillus(přítomné např. v Sanprobi Super Formula). Jejich působením je mj. komu:

  • podporující hubnutí,
  • snížení parametrů inzulinové rezistence,
  • snížení triglyceridů,
  • zlepšit parametry homeostázy glukózy,
  • zlepšení hormonálních ukazatelů,
  • snížení zánětu.

Při léčbě metabolických poruch se proto kromě užívání léků předepsaných lékařem, dodržování vyvážené stravy a zvýšení fyzické aktivity vyplatí využít i potenciál probiotické terapie

Kategorie: