Zpočátku jsem se snažil běhat každý den, nejen proto, abych zhubl, ale abych si vytvořil návyk na cvičení. Postupem času to však začalo být nudné. Jak se vyhnout tréninkové nudě běháním stejných vzdáleností?

Nic běžce neomrzí tolik jako během tréninku. Velmi důležitý je vyhlídkový charakter běžecké stopy. Trasa bude zajímavá, když je neznámá, když nás něčím překvapí a vyvolá emoce. Na běžecké plochy má velký vliv počasí a roční období. I ta samá nám známá místa vypadají úplně jinak. Šťavnatá a svěží na jaře, jinak když je pokryta kobercem z pestrobarevného podzimního listí, úplně jinak když napadne sníh. Náš mozek nemá rád nudu, když není co rozebírat, nezaneprázdněný vnějším světem, soustředí se na vnitřní svět, tedy na námahu, kterou zažíváme při běhu. Tehdy si připomeneme únavu, že je nám těžko, soustředíme se na stále rychlejší dýchání a svaly nohou. Vzpomínáme na pomalu plynoucí čas, na vzdálenost, která nám ještě zbývá, a přemýšlíme, zda v současném stavu dokážeme přežít až do jeho konce. Stojí za to zajistit, aby náš trénink byl co nejpestřejší, nejen proto, abychom se odreagovali od neustálého přemýšlení a rozebírání příznaků únavy, ale také abychom každý den vybíhali s radostí a nadšením z domu a polykali velké dávky kilometrů. Starou cestou nás běhání baví, máme pocit bezpečí, přesně víme, kde který kámen leží, umíme dobře rozložit síly. Ale někdy toho máte dost. Jak udělat známou trasu, abyste se nenudili? Je to jednoduché, stačí se podívat na stopky na charakteristických místech (checkpointech). Aktuální kontrola běžeckého času nám pomáhá posuzovat formu, vždy dává podnět k zamyšlení, občas vzbuzuje emoce, zvláště když jsme nečekali, že například tempo dnešního běhu je rychlé nebo pomalé. První časový kontrolní bod, na známé trase, se vyplatí nastavit po cca 5-10 minutách běhu, určitě se vyplatí mít kontrolní bod uprostřed plánované vzdálenosti. Běháním z bodu do bodu si můžeme hrát s rychlostí. Přemýšlíme, jestli druhou polovinu vydržím ve stejném tempu jako první a jestli to bude lepší výsledek než před týdnem, náš mozek je zaneprázdněn analyzováním spousty různých informací a zapomíná, že běžíme ajsme unavení. Otevřená prostranství, například bývalé cvičiště, cesty, které až k obzoru vypadají jako pouště, jsou dřinou pro naši psychiku. Hledejme uzavřené prostory. Hustý les, park, městská džungle je rájem pro běžce.

Pamatujte, že odpověď našeho odborníka je informativní a nenahradí návštěvu lékaře.

Pavel F. Nowak

Expert na pohybovou aktivitu (instruktor aerobiku, plavání, atletický trenér), maratónský běžec, autor knih „Běh – cesta ke zdravému životu“ a „Trénink zdraví žen v kontextu moderního životního stylu“.

Další rady od tohoto odborníka

Běh a klouby [Rada odborníka]Běh a hlezenní klouby [Rada odborníka]Běhejte, nehubněte … [Tip odborníka]Strany [Tip odborníka]Vyplatí se kupovat drahé běžecké boty? [Odborná rada]Jak běhat [Odborná rada]Kariéra a věk tenisty [Tip odborníka]Kdy cvičit [Odborná rada]Hypertenze a veslovací cvičení [Rada odborníka]Kdy a jak často běhat [Tip odborníka]Hubnutí po porodu [odborná rada]Hubnutí před těhotenstvím [Rada odborníka]Neoprenový pás vás zeštíhlí? [Odborná rada]Tipy pro budoucího běžce [Tip odborníka]Přesvědčit vás, abyste běhali [Tip odborníka]Plavání a vyčnívající strany [Tip odborníka]Spalování tuků [odborná rada]Způsob, jak získat tvarované nohy [Tip odborníka]Stepper, bench a crossový trenažér [Tip odborníka]Štíhlý hrudník a nohy [Tip odborníka]Zdravotní trénink nad 40 let [Tip odborníka]Váha neklesá [Tip odborníka]Zdravý životní styl [Rada odborníka]Bojujte s nudou na tréninku [Tip odborníka]Cvičení pro mě [odborná rada]

Kategorie:

Běh